Prospěšnost očkování, studie

Jak to, že v současnosti neexistují studie, které by porovnávaly skupiny očkovaných lidí proti neočkovaným? Když byly takové studie v minulosti provedeny, tak byly bagatelizovány či zlikvidovány. Vždyť takové studie jsou nejlépe průkazné!

LE: Je to absurdní, ale prvotním důvodem, proč se neudělaly, byla prostě a jednoduše víra, že vakcíny prospívají. Nikoho nenapadlo, jak široký a závažný dopad na zdraví mohou mít. Později se do toho zamotaly peníze, vlak byl příliš rozjetý a bylo v něm příliš zainteresovaných na výsledku. Studie se dělají z nezávislých zdrojů, protože žádná farma firma na to nedá ani cent, musela by být úplně šílená, a tyto studie ukazují přesně to, co tvrdím – vakcíny poškozují. Neočkovaní mají lepší celkové zdraví. Kdyby podobné výsledky ukázala studie běžného léku, dávno by skončil. Podívejte se na historii Vioxxu.

Ovšem oficiální důvod, proč se ve studiích vakcín neporovnávají skutečně neočkovaní s očkovanými je jiný – protože vakcíny jsou považovány za a priori prospěšné a být neočkován je prý riziko, bylo by NEETICKÉ ponechat kontrolní skupinu bez dobrodiní vakcinace, jakékoli. Takže tzv. „placebo“ skupina dostane jinou vakcínu, než která je předmětem studie.

Můžeme se ptát, je-li etické vystavovat všechny děti dostatečně neprozkoumaným substancím, jejichž nezkreslený vliv na zdraví se zkoumá až v poslední době a výsledky jsou děsivé.

RP: Tyto studie existují v severských zemí, kde je detailní registr. Příkladem je Dánsko a vyvrácení hypotéz, že očkování způsobuje autismus. Tyto velké studie nikdo nezpochybňuje. Pokud si však najdu 3 zdravé neočkované a k nim přiřadím 3 „nemocné“ očkované, tak to není studie a o tom není třeba diskutovat.

Můžete prosím uvést aspoň jednu konkrétní dvojitě zaslepenou studii vlivu vakcíny na člověka? Např. v příbalovém letáku vakcíny Infanrix hexa: „Vakcína, podobně jako všechny léky, může mít nežádoucí účinky.“ Proč se tedy na vakcíny nevztahuje stejný princip dvojitě zaslepené studie před uvedením na trh jako u jiných léků?

LE: Vím pouze o dvou. První byla studie WHO o očkování proti TBC v Indii v 70. letech. Trvala několik let, zahrnovala cca 200 000 lidí. Neprokázala účinnost, TBC bylo o něco více v očkované skupině.

Další studií byla vloni publikovaná studie Cowlinga o očkování proti chřipce (vakcína Vaxigrip) ve srovnání se skutečným placebem (solným roztokem). Díky Bohu za to, že ani lidé zkoušející vakcíny někdy nevědí, jak působí. Díky tomu se naivně pustí do studie, jako byla tato. Výsledek: očkovaní jedinci měli cca 5,5 vyšší výskyt různých infekcí dýchacích cest, než neočkovaní. Prasečí chřipka se vyskytovala jen v očkované skupině (vakcínou proti sezónní chřipce obsahující jiný kmen)

Za třetí studii lze považovat práce dr. Aabyho, který cestoval po Africe a očkoval. Očkoval jen děti, které byly přítomny ve vesnici, když tam se svým týmem dorazil. Kontrolní skupinou byly skutečně neočkované děti, které prostě byly náhodou pryč. Výsledek: očkované děti měly cca 2× vyšší úmrtnost než neočkované.

Vidíte, když se takové skutečně nezfalšované studie udělají, výsledky jsou takovéto. Divíte se, že je nikdo, kdo o očkování rozhoduje nebo na něm má finanční zisk, dělat nechce? Nemělo by se to považovat za klamání spotřebitele?

RP: Otázce nerozumím, neboť každá vakcína, než je schválena, prochází řadou dvojitě slepých studií. Sám jsem mnoho takových studií prováděl. Jeden konkrétní příklad: Prymula a kol.: Studie POET s pneumokokovou konjugovanou vakcínou publikovaná v časopise Lancet.