Složení vakcín, adjuvanty, rtuť, hliník ad.

V podstatě se neustále uvádí, že vakcíny obsahují vždy jen nepatrné množství škodlivých látek. Pak by měly být v příbalových letácích uvedeny všechny, ne?

LE: Ano, měly by, protože alergii může způsobit i malé množství. Uvádění složek vakcín v PIL je otázkou legislativy, zákony EU nepožadují uvádět zbytkové látky, proto je výrobci neuvádějí. Je to absurdní, na každém pytlíku s rýží máte napsáno, že byla balena v závodě zpracujícím pšenici a může obsahovat zbytky lepku a třeba i arašídy, ale že ve vakcíně je použit olej z arašídů, se nedozvíte.

„Nepatrné“ množství těchto látek je také sporné, v toxikologii je dobře známý koktejlový efekt neboli synergická toxicita, kdy kombinace malého množství dvou a více toxinů napáchá víc škody než několikanásobně (nebo i řádově) větší množství samostatně podaného toxinů. V toxikologii prostě 1 a 1 nejsou 2, ale někdy až sto.

RP: Pro praktický život je to zbytečné. Ale v dostupných zdrojích je možno tyto údaje získat.

Lze nahradit kovy ve vakcínách něčím jiným? Pokud ano, proč tomu tak není?

LE: Rtuť v roli konzervantu lze prostě vynechat, ale stejně tam bude vždy stopové množství z výrobního procesu. Hliník je pro funkci vakcíny nutný, ale je možné ho nahradit jiným imunitním adjuvantem. Nové adjuvanty jsou vyvíjeny – proč asi, kdyby byl hliník tak úžasný a neškodný, nikdo by se nesnažil ho nahradit. Vývoj nových adjuvantů je nepřímým důkazem, že je hliník škodlivý. Ovšem když si uvědomíme, že až po cca 80 letech plošného očkování se přichází na to, co hliník vlastně všechno s imunitou a nervovým systémem dělá, není nápad na nové adjuvanty zas tak úžasný. Klidně nás mohou překvapit hůř než hliník, jak už se to povedlo skvalenu (syndrom války v Zálivu např.).

RP: Zatím nelze.

Obsahovaly v 90. letech vakcíny rtuť? Nebo je to jen složka některých vakcín až v současné době?

LE: Ano, vakcíny od začátku až do zavedení Infanrixů obsahovaly rtuť, obsahovala ji u stará tetanovka až do roku cca 2008. Dnešní vakcíny obsahují rtuť ve stopovém množství, které ovšem stačí.

RP: Rtuť ve formě thiomersalu je ve vakcínách od 30. let minulého století. Dnes se využívá jako stabilizátor u vícedávkových kontejnerů. Z běžných vakcín postupně mizí.

Působí rtuť z amalgánových plomb stejně jako rtuť ve vakcínách? Prostupuje rtuť přes placentu?

LE: Rtuť přes placentu prostupuje a v mozku plodu se kumuluje víc, než v mozku matky. To je dostatečně prokázáno, jak na zvířatech, tak na případech otravy těhotných žen. Rtuť z plomb, která je ponechána v klidu, se uvolňuje, ale relativně málo, jde o jednotky mikrogramů denně. Ovšem výměna plomby v těhotenství již může znamenat významnou dávku pro plod. Dítě se narodí zdravé, ale další zátěž může způsobit problém. Rtuť ve vakcínách je problematická ze dvou důvodů. Především v nich byla dost vysoká dávka, až 50 ug, což je na kojence (ale i dospělého) opravdu hodně. Limit EPA udává jako bezpečný limit 0,1 ug/kg/den, což je na 5 kg dítě 0,5 ug. I vakcíny, které oficiálně rtuť neobsahují, ji obsahují ve zbytkovém množství, které může být až 1ug. Jak si lze snadno spočítat, i tato dávka překračuje limit EPA pro malé dítě dvojnásobně. Rtuť je extrémně jedovatá i v takto malém množství především proto, že má synergickou toxicitu s jinými látkami obsaženými ve vakcíně, zejména hliníkem. Mnoha studiemi byl prokázán neurotoxický účinek kombinace hliníku a rtuti na nervové buňky. Synergická toxicita znamená, že účinek kombinace dvou a více toxinů má mnohonásobně (někdy řádově) toxičtější účinek než jejich samostatné podání v mnohem vyšší dávce. Při synergické toxicitě neplatí, že 1+1=2, ale 1+1=100.

RP: Mechanismus vstřebávání rtuti je odlišný. Ano, rtuť prostupuje přes placentu.

U očkovaných dětí, když máme ve vakcíně adjuvanty, to znamená, že už naše tělo nikdy neopustí viry obsažené ve vakcínách. Co se stane, když imunita je oslabena? Proděláme naočkované nemoci?

LE: Je to možné, epidemie propukají ve vysoce proočkovaných populacích, našla jsem studii o epidemii spalniček ve škole v USA, kde byli všichni studenti očkováni. Epidemie začala samozřejmě u očkovaného. Tvrdí se, že očkovaní mají mírnější průběh nemoci. Co to ale znamená? Znamená to, že nejsou schopni vyprodukovat dostatečnou imunitní odpověď a typické příznaky. V případě černého kašle to je nebezpečné, protože očkovaní nemocní černým kašlem nemají typický kašel, vypadá to spíše jako astma, jako astma to bývá diagnostikováno a léčeno (inhalačními kortikoidy, další potlačení imunity) a nemocní si vesele chodí po světě a roznášejí černý kašel. Tolik k nebezpečnosti neočkovaných: ti zůstanou doma, protože mají typické příznaky.

RP: Adjuvantní látky se používají u neživých vakcín. U živých nejsou. V případě významného oslabení imunity neočkujeme živými vakcínami, mohlo by dojít skutečně k rozvoji onemocnění. Pokud ale imunita oslabí s odstupem po očkování, k onemocnění virem nebo bakterií z vakcíny už nedojde.

Proč je do vakcín přidávána laktóza? Není možné, aby imunitní systém vyhodnotil vnesenou informaci jinak a zařadil laktózu mezi nepřátele, na které je potřeba vytvořit protilátky? Syn má po MMR (Priorix) reakci na mléko – není alergická.

LE: Že injekční vpravení antigenu do organismu vyvolá alergii, popsal již před cca 100 lety dr. Clemens von Pirquet. Učí se to na medicíně. Proto nechápu, proč dělá běžnému lékaři takový problém přisoudit nově vzniklou alergii očkování, když navíc může zjistit, že se daná substance ve vakcíně vyskytuje. Laktóza je ve vakcínách jako zbytek z živných půd nebo z technologických důvodů.

RP: Vakcíny obsahují řadu příměsí, které jsou pro jejich přípravu nezbytné. Alergie může vzniknout na jakoukoliv látku, zde by bylo ale velmi překvapivé, kdyby za problémy stála vzhledem k množství laktózy právě vakcinace.