Poranění kostí – zlomeniny

O problému:

Mezi fraktury, poškození kostní dřeně, patří zlomení, nalomení nebo naštípnutí kosti.

Kosti jsou velmi pevná tkáň, ale se zvyšujícím se věkem dochází  k jejímu oslabování a tzv. řídnutí. Proto jsou ke zlomeninám a nalomením kostí náchylnější starší lidé, u kterých je poté i obtížnější proces hojení, a lidé postižení chorobami kostní dřeně – nejčastěji osteoporózou. Často také dochází ke zlomeninám u dětí – v tomto případě ale z jiného důvodu, dětské kosti se stále ještě vyvíjejí, jsou velmi měkké a pružné. Ačkoli se tedy kost častěji poraní, nejedná se většinou o nijak vážné zlomeniny, tkáň rychle dorůstá a regeneruje.

Zlomeniny se rozlišují do několika skupin podle druhu nalomení a závažnosti zranění. Nejčastěji je dělíme na otevřené a zavřené. Při otevřené zlomenině dochází k poranění vnější tkáně, tyto fraktury jsou většinou vážnější – je třeba kost více srovnat a navíc je kromě regenerace kostí přistoupit i k léčbě měkkých tkání a kůže. V případě zavřené zlomeniny zůstává pokožka neporušená.

Zlomeniny jsou většinou velmi snadno rozpoznatelné, místo úrazu je špatně pohyblivé, při pokusu o pohyb velmi bolí, dochází k otokům, v některých případech je kost posunuta na nesprávné místo (dislokace) a podivně „vyčnívá“.

Příznaky:

Dělíme na:

• nejisté – bolestivost, otok, omezená hybnost
• jisté – tzv. krepitace = „kostní drásot“, zvuk tření úlomků úplných zlomenin o sebe

První pomoc:

• ošetřete rány v případě otevřené zlomeniny – postižený je ohrožen vstupem infekce
• pokuste se o šetrnou repozici posunuté zlomeniny mírným tahem a protitahem – působí i proti otoku
• znehybněte končetinu v této poloze přes dva klouby – nad i pod zlomeninou
• končetinu nepřímo přes látku chlaďte
• zkontrolujte přítomnost pulsu, hybnost a citlivost periferně za zlomeninou
• přivolejte záchrannou službu – tel. 155 nebo 112, nebo dopravte zraněného na chirurgii k RTG snímku a sádrové fixaci či chirurgickému ošetření