Anketa: Manželské večery

Ovšem – zkuste sehnat manželské páry, navíc xx let po svatbě! Pomyslné rozložení našich respondentů na časové ose není pravidelné, ale vlastně tak celkem dobře vystihuje trvanlivost manželství v České republice.

Z odpovědí dvojic v různé fázi manželství i rodičovství jsme sestavili fiktivní průběh večerů v průběhu let:

Odpovědi zde ponecháváme bez komentáře, více o významu a formách společně tráveného času si můžete přečíst v souvisejícím textu Petra Šmolky, manželského a rodinného poradce:

1. Jak vypadá váš typický, obvyklý večer?
2. Změnily se nějak vaše večery za dobu manželství a případně jak?
3. Jak by vypadal ideální běžný večer podle vašich představ?

ONA
1. Ona vaří, pak společně večeří… Ona většinou později večer kouká na televizi nebo si čte, brzy usne…, on pracuje nebo si něco dělá na počítači (těžko říct co).
2. Ne.
3. Jelikož ona je v jiném stavu, situace jí celkem vyhovuje – na nic jiného nemá energii, možná by bylo hezké trávit víc času společně – hraním her, povídáním, apod.

ON
1. Žena vaří nebo se dívá na televizi, muž pracuje. Žena obvykle u televize usne, muž pracuje a někdy okolo půlnoci jde taky spát.
2. Ne.
3. Nepůjde internet; nejpozději okolo páté podvečer je práce hotová; půjdeme někam ven sednout si na zahrádku a potom třeba do kina, nebo si pustíme nějaký film doma; půjdeme s kamarády do hospody nebo ven se psem; vypnu si mobilní telefony (oba).

ONA
1. Základem je společná večeře. Někdy čekám i hladová, než manžel přijde domů, abychom se spolu najedli. Po večeři, při které si povídáme o uplynulém dni a třeba o plánech budoucích, se buď dál věnujeme sobě, popř. si čteme. Někdy bohužel i pracujeme…
2. Bujaré večírky, které končívaly nad ránem, vystřídaly poklidné večery s čajem, které obvykle končívají okolo deváté večer, kdy padám únavou. Na vině ovšem není samotné manželství, ale spíš to, že jsme si pořídili miminko. Oba se těšíme, až syn povyroste a my si opět budeme moct spolu povyrazit.
3. Ideálním večerem je každý, kdy jsme spolu.

ON
1. Společná večeře, večerní zprávy a povídání si o běžných starostech i radostech dne.
2. Ano, změnily, ale je to spíš spojené s narozením našeho syna. Dříve jsme trávili večery ve městě – kino, divadlo, vernisáže, večeře v restauracích atd.
3. Večer bez pracovního stresu, nejlépe s dobrou večeří a vínem na naší malé terase.

ONA
1. Manžel sedí u počítače a pracuje, já si většinou zapnu něco v televizi, abych vypnula hlavu. Někdy si čtu – ale jen málokdy. Nebo dodělávám domácí práce.
2. Snad se ani moc nezměnily.
3. Ideální je pro mě mix večerů. Něco z toho, jak to máme nyní, občas vyrazit ven – kino, večeře, známí atd.

ON
1. Vzhledem k věku dětí (2 roky a novorozeně) jsme prakticky pořád doma. Možnost hlídání máme, ale příliš často je večer nevyužíváme. Možná je to chyba, měli bychom víc vyrážet ven. Většinou se manželka dívá na televizi, já sedím u počítače a pracuju. Případně se snažím číst, ale v obýváku u televize to moc nejde. V ložnici spí dcery, v kuchyni to není moc pohodlné. Takže nakonec se taky dívám - i když se mi vlastně nechce, většinou běží věci, které nepotřebuju vidět.
2. Myslím, že se docela změnily s příchodem dětí. Bez dětí jsme víc chodili ven, někam i jeli a vraceli se později.
3. Ideální běžný? Zas tolik by se od nynějšího stavu nelišil, s malými dětmi to prostě nejde, dělat večer něco kreativnějšího, i mimo domov. Podle mě je ale ideální běžný večer pestřejší. Jednou dvakrát týdně klidně i doma u televize, jednou týdně někam ven do společnosti, jindy se zase můžete vrátit pozdě večer z výletu, pak se zase sejdete s kamarády atd.

ONA
1. Kolem sedmé uspíme děti a jsme:
a) doma (povídáme si, televize, občas pracuju)
b) sport (manžel fotbal 1× týdně, já cvičení 2× týdně)
2. Moc se to nezměnilo – synovi budou 3 roky…
3. Domluvíme se a vyhovíme si, takže je to u nás ideální stále… S blížícím se jarem a létem se sklenkou vína na terase!

ONA
1. Pokud jsme oba doma, uložíme dítě, vyřídíme nutnosti a jdeme spát. Když jsme hodně fit, tak si chvíli povídáme, čteme, svátečně se mrkneme na film.
2. Ano, období před dítětem a s.
3. Dítě usíná samo v 19 hodin, jsme po večeři a máme spoustu času, aniž bychom museli cokoli akutně zařizovat (zcela ideální je varianta hlídání, ovšem bez rodičovské neurózy!).

Autor: Isifa.cz

ON
1. Uspíme dítě, doděláme nějaké drobnosti v domácnosti, a pak si s jídlem, nebo bez jídla povídáme, případně si pustíme něco krátkého na vidění, případně plánujeme další dny, případně se pohádáme.
2. Změnily se s narozením syna a průběžně se mění s jeho odrůstáním. Máme na sebe míň času a se zvětšeným množstvím osobních starostí už se dokážeme méně často napojit na svět toho druhého. Navíc jsme se rozhodli večer trochu cvičit, což nám ubírá další kousky společného času.
3. Mám dvě varianty, které by se měly střídat:
a) společný večer – společnou činností (sledováním filmu, posloucháním hudby, malováním obrazu, to je fuk) bychom se dostali až do hajan
b) samostatně-společný večer – v jedné místnosti provádíme každý jinou činnost (čtení, psaní, pletení, brouzdání po internetu…), kdy si vzájemně sdělujeme, co zajímavého jsme objevili nebo zrovna děláme, a dokážeme zároveň toho druhého nerušit a být spolu, i když při tom neděláme nic dohromady.
Občas, cca jednou za týden, bych střídací rutinu okořenil návštěvou přátel.

ONA
1. Manžel leží v posteli, kouká na televizi, na břiše notebook. Já ukládám děti a snažím se byt uvést do stavu, ve kterém se lze příjemně probudit. Poté, co manžel usne, lehnu si do postele a na břicho si dám notebook.
2. Ano. Dříve jsme se více společně dívali na filmy nebo si povídali a milovali se, teď především z přemíry práce a povinností, ale také kvůli rozdílným povahám a potřebám, trávíme večery každý po svém a snažíme se nepřekážet si v malém bytě.
3. Sklenka vína po večeři, hotová práce, relax s hudbou nebo filmem nebo milá návštěva, diskuse a milování…

ON
1. Ležíme oba v posteli a máme na břiše notebook.
2. Dříve se popíjelo, chodilo na večírky anebo se mrdalo, teď se to nedělá, jenom občas.
3. Nevím. Koupání v moři. Jinak v tomto bodě souhlasím s manželkou, ale bez diskuse.

Dřív: Na začátku to bylo monotematické: skoro každý večer v hospodě s kamarády, tak jak byli zvyklí ze školy. Nebo v klubu na koncertě. Nebo v kině. V noci se vrátili domů, milovali se, usnuli zapletení jeden do druhého. Tak to bylo první rok, dva, nic moc se nezměnilo a bylo to fajn.
Pak se narodil syn. A první rok byl kolem něj takový fičák, že si ani jeden z nich nevzpomíná, co vlastně dělali, kromě toho, že kojili a vyhazovali smrduté plíny.
Postupně se večery přesouvaly k televizi. Když únavou padali, bylo jednoduché si něco pustit a aspoň tak být spolu. Usínali u televize, milování poskrovnu.

ONA: A nemusela jsem mluvit, byla jsem tak utahaná, že jsem si přála, hlavně ať proboha nemusím myslet a mluvit.

ON: Já to měl podobně, protože v práci komunikovat musím, a tak jsem chtěl doma hlavně klid.

Teď: …se to obrátilo, a když jsou večer spolu, tak mluví jeden přes druhého a dojde i na sex. Ale je to jen proto, že on většinu týdne tráví v Praze v práci, zatímco ona se stará o syna a o sebe, jelikož je už na mateřské a čeká další miminko.

ONA: Potřebuju se vypovídat, zatímco on by spíš chtěl ten sex, takže zatímco já vyprávím nějakou důležitou věc, třeba jak dopadla kontrola u doktora, tak cítím, jak mě ošmatává a nenechá mě domluvit… Což skončí hádkou, protože se mnou trochu cloumají hormony a všechno je mi hned líto.

ON: Když já se děsím toho, co bude, až nebude jeden, ale dva pidilidi. To už ten sex můžeme asi až do důchodu zabalit…

Výstižnou reakci poslal muž, ženatý 15 let, když na naši prosbu odepsal: „Obávám se, že když si na otázky se ženou po pravdě odpovíme, tak se nám to doma rozpadne.“ Nakonec se po zvážení rozhodl do tématu manželských večerů raději nešťourat. Vlastně taky odpověď.

ONA
1. On spí u televize, která se nesmí vypnout, já čekám, až vyklidí sedačku a budu se tam moc usadit já a číst si. Chodí spát brzy, já pozdě. Někdy chodíme večer ven, ale obvykle každý jinam – on na sport, já na koncert nebo na pivo s kamarády.
2. Kdysi jsme trávili večery víc venku a víc spolu. On hodně sportoval, já jsem chodila fandit a pak jsme si šli všichni někam sednout. Nebo jsme doma hráli karty ap.
3. Chci tu sedačku dřív! Miluju, když všichni doma spí a já mám klid pro sebe.

ON
1. Ona pracuje, já se koukám na televizi. Občas spolu večer jdeme venčit psa.
2. Asi jo. Dřív jsme si třeba povídali. Hráli jsme spolu společenské hry. Chodili jsme na procházky.
3. Mně to vyhovuje. Já si nestěžuju.

ONA
1. Uklohním něco rychlého k jídlu, dáme si kávu a cígo, řekneme si, co bylo během dne, co nás naštvalo, co se podařilo atd., on jde do „kumbálu“ – pracuje a hraje a čte politické, ekonomické a jiné rozbory, já zůstávám v kuchyni – něco peču, nebo žehlím, nebo jen tak zevlím s nohama na stole – podle toho jak jsem unavena, pokud mám práci – to bohužel v poslední době jo – tak večer trávím u PC. Pak se třeba sejdeme znovu v kuchyni.
2. Práce v domácnosti zůstává, děti odcházejí; dalo by se říct, že bych měla mít více volného času. Ale nestíhám už tolik a jsem unavenější, práce mi tak nejde od ruky, takže je to dost podobné jako dříve – furt je někde něco, co není hotové, ale netrápím se tím. Pokud přijdou kluci + holky (děti a jejich partneři), práce zůstává na někdy jindy a sedíme a povídáme. Jinak myslím, že večery jsou si dost podobné.
3. Ideální večer – přesně nevím, možná by mě již dneska více zájmu z jeho strany nebavilo a vyrušilo z relaxace (většinou mi do ničeho nekecá a já po něm již dlouhá léta nic nechci), možná by mi to vadilo. A pokud bych chtěla občas změnu – asi by se nebránil – divadlo, kino, večeře; jediné, čemu by se bránil, je sport.

ON
Hezky jsi to napsala, líp bych to neřekl.

Zkusíte si spolu doma nebo sami na naše otázky odpovědět? Budeme rádi, když nám napíšete, co jste se (o sobě) dozvěděli.