Konference byla pořádána jako jedna z aktivit Projektu technické pomoci 6.2 Propagační kampaň v rámci Integrovaného operačního programu spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Právě v rámci Integrovaného operačního programu je možno získat prostředky, mimo jiné, na zlepšení vybavení pro odhalení nádorů v jednotlivých vybraných nemocnicích. „V souvislosti s řešením stávající situace ve výskytu zhoubných nádorů v České republice plánujeme vyhlášení výzvy Integrovaného operačního programu zaměřené na podporu screeningových a preventivních programů. Tato výzva by měla být vyhlášena ještě v průběhu tohoto pololetí,“ říká Marek Šnajdr, první náměstek ministryně zdravotnictví, a dodává: „Díky Integrovanému operačnímu programu získá české zdravotnictví do roku 2013 více než osm miliard korun.“
Zhoubné nádory, které se nejčastěji objevují u české populace, lze rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří nádory s nízkým podílem časných stadií, u kterých zásadní zlepšení stavu není reálně očekávatelné. Jde především o některé nádory trávícího traktu (nádory jater, žlučníku a žlučových cest, slinivky břišní), dále nádory plic a nádory hlavy a krku. Druhou skupinu tvoří novotvary s relativně vysokým podílem časných stadií, u nichž je již dostupná efektivní diagnostika, nebo je zaveden screening. Patří sem všechny nádory kůže, nádory varlete, nádory prsu a děložního hrdla a dále nádory ledvin, močového měchýře a prostaty. Třetí skupinu tvoří nádory, které lze zachytit prostřednictvím účinné prevence již v časném stadiu. Jde především o nádory tlustého střeva a konečníku. U nich je sice zaveden screening, nicméně k žádoucímu nárůstu jejich odhalení v časných stadiích bohužel nedochází – z ročně nově diagnostikovaných 8 300 pacientů je více než 54 % zachyceno v klinickém stadiu III a vyšším. „Zde má česká onkologická péče největší rezervy, jejichž náprava je možná pouze kooperací všech angažovaných lékařských odborností – praktických lékařů, gastroenterologů, gynekologů, onkologů a posílením screeningu,“ říká ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.
Radou Evropské unie byla doporučena implementace tří screeningových programů – nádorů prsu prostřednictvím mamografického vyšetření, nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice a nádorů děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního hrdla. „Všechny tyto tři programy jsou zavedeny v České republice a je pro ně vyvíjen systém datového monitoringu, bez kterého nelze populační
program řídit a optimalizovat. Ovšem ani sebedokonalejší screening sám o sobě nic nezmůže, nebudou-li se je lidé účastnit,“ varuje Marek Šnajdr. „Nedokáže-li české zdravotnictví oslovit a motivovat cílovou populaci k pravidelné účasti na preventivních vyšetřeních, vyjde veškerá snaha nadarmo. V případě, že nebudou respektovány doporučené intervaly návštěv, příznivý efekt screeningu může být anulován,“ doplňuje Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči.
Program |
Cílová populace |
Screeningová metoda |
Screening karcinomu prsu |
ženy od 45 let |
mamografické vyšetření jednou za dva roky |
Screening kolorektálního karcinomu |
muži a ženy od 50 let |
50–54 let věku – test na okultní krvácení jednou ročně |
od 55 let věku – test na okultní krvácení jednou za dva roky NEBO primární screeningová kolonoskopie jednou za 10 let |
||
Screening karcinomu děložního hrdla |
ženy od 15 let; je plánováno zvaní žen ve věku 25–60 let |
cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně |
Z hlediska výskytu zhoubných nádorů patří česká populace mezi nejzatíženější na světě. Ročně je nově diagnostikováno více než 70 tisíc pacientů se zhoubnými novotvary a více než 27 tisíc z nich na tato onemocnění zemře. „Jedná se o celospolečenský problém, kterému můžeme účinně čelit pouze vysoce organizovaným úsilím a znalostí adekvátních fakt. To znamená především identifikaci rizikových faktorů a ohrožených skupin obyvatel, znalost počtu nemocných a trendů v léčebné zátěži; ve výkonné rovině pak organizaci preventivních programů předcházejících samotnému onemocnění nebo vedoucích k jeho včasnému záchytu,“ uvádí profesor Jan Daneš, předseda Komise odborníků pro mamární diagnostiku Radiologické společnosti ČLS JEP.
Integrovaný operační program, Oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví
Evropské prostředky z Integrovaného operačního programu pomáhají při vybavování konkrétních nemocnic: v rámci 1. výzvy byla podpořena modernizace 13 zařízení patřících mezi tzv. komplexní onkologická centra. Většina z projektů je již nyní úspěšně realizována a například ve Fakultní nemocnici Plzeň byly mezi jinými přístroji pořízeny právě i moderní mamografy, které umožní včasnější odhalení případného nádoru. Onkologická centra jsou podporována i v rámci pěti projektů 4. výzvy, které jsou právě v realizaci. Systém vybavování nemocnic přístrojovou technikou bude dále v rámci dosažení maximálního synergického efektu uvnitř Integrovaného operačního programu doplněn o intervenci do mediálních a screeningových nástrojů.
Informace o screeningových programech probíhajících v České republice naleznete na internetových stránkách www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz.
Pro více informací kontaktujte:
Renata Jenšíková, tisková mluvčí
Oddělení pro komunikaci s veřejností Fakultní nemocnice Plzeň
Tel.: 377 402 766, e-mail: mluvci@fnplzen.cz