Bakterie se přenáší kapénkami – kýcháním, kašláním, líbáním, sdílení nádob na pití. Nejčastěji útočí po změně prostředí při kontaktu s novými lidmi v uzavřeném prostoru – dětský tábor, brigáda, škola v přírodě, sportovní soustředění, kluby nebo studentské koleje a kasárna. Meningokok postihne třeba zdravé mladé lidí, kteří byli vystaveni psychické a fyzické zátěži, pobytu v zakouřené a přeplněné místnosti, někdy oslabeni prodělanou virózou nebo onemocněním dýchacích cest. Nemoc propuká často koncem pracovního týdne, třeba po návštěvě diskotéky, kdy je organismus unavený a sliznice nosohltanu je u kuřáků nebo pasivních kuřáků narušená. Inkubační doba je od 1 do 8 dní.
Většina meningokoků závažné invazivní onemocnění nevyvolá. To vzniká, jakmile bakterie pronikne přes sliznici nosohltanu do krevního oběhu.
Možná ho máte v krku
Většina lidí v určité chvíli během života nosí tuto bakterii ve svém krku nebo horních dýchacích cestách. Bezpříznakových nosičů bývá mnohem více než nemocných, odhaduje se, že v jednom okamžiku přibližně 10 – 25 % populace jsou po několik dní či týdnů nosiči bakterie. Onemocnění u nich nepropukne, naopak si organismus stihne vytvořit přirozenou imunitu. Četnost nosičství se zvyšuje s věkem a vrcholu dosahuje u dospívajících a mladých dospělých, zatímco mezi dětmi mladšími než 4 roky je nosičů málo.
Katalog nemocí: Meningokoková meningitida
Zánět mozkových blan
Meningokok může způsobit zánět mozkových blan, kde se příznaky nedají rozeznat třeba od chřipky, protože se dostavuje vysoká teplota okolo 40 °C, bolesti hlavy, někdy zvracení, bolesti svalů a kloubů, zvýšená únava, ospalost až poruchy vědomí a křeče. Při zánětu mozkových blan se pacientovi podávají vysoké dávky antibiotik a kortikoidů. Na tento typ onemocnění umírá 10 % nemocných.
Memingokoková sepse
Po nákaze meningokokem ale může také během několika hodin nastat septický šok, pacient upadá do bezvědomí. Kromě náhlé vysoké horečky mu poklesne krevní tlak, zrychlí se pulz, chladnou končetiny, objevují se červené skvrnky, které mohou splývat do velkých krvavých ploch (hlavně na dolních končetinách a na břiše). Je nutný okamžitý převoz do nemocnice, prodleva i jedné hodiny může mít fatální následky. V krevním řečišti se tvoří tromby, selhávají ledviny, játra a srdce.
Při tomto onemocnění umírá až 25 % pacientů. K polovině úmrtí dochází do 24 hodin od infikování se.
Ti, kteří přežijí invazivní meningokokové onemocnění, mají ale většinou trvalé následky – hluchota, slepota, postižení srdce, selhání ledvin, amputace prstů nebo celých končetin, epileptické stavy nebo obrna obličejových svalů či jiných částí těla, může dojít k trvalému poškození mozku – lehčím či těžším formám psychomotorické retardace. Mezi lehčí patří onemocnění svalů, podkožní tkáně a zjizvení kůže.
Katalog nemocí: Zánět mozkových blan (meningitida)
Jediná prevence – očkování
Meningokoků existuje 5 séroskupin a v epidemiologii dochází k jejich nepředvídatelným změnám, takže je důležité předcházet onemocnění tím, že získáme širší imunitu.
K dispozici jsou polysacharidové vakcíny určené pro děti starší 2 let s působností na 3 roky. Děti mladší dvou let a dospělé lze očkovat konjugovanou vakcínou. Jako novinka se objevuje na trhu čtyřvalentní konjugovaná vakcína Menveo pro séroskupiny A, C, W-135 a Y, která poskytuje širokou ochranu proti čtyřem séroskupinám a je určena pro adolescenty od 11 let věku a dospělé, popřípadě je možné ji využít i pro přeočkování, tzv. booster.
Ačkoli antibiotika zlepšila úspěšnost léčby, úmrtnost je vysoká a hrozí, že některé meningokokové séroskupiny budou vůči antibiotikům časem rezistentní. Očkování není sice zařazeno do očkovacího kalendáře (je dobrovolné a pacient si jej hradí sám nebo může využít příspěvků jednotlivých pojišťoven z preventivních fondů), ale je jedinou možnou prevencí.
Více informací najdete na www.meningitis.cz.
Připravila: Eva Pavlatová
ČLÁNKY DO MAILU