Bisfenol A – nebezpečí skryté v obalech na potraviny

Přestože zjištěné hodnoty migrace bisfenolu A nepřekročily povolený limit, měření ukázalo na dosud málo známou skutečnost, že je tato látka přítomná i v obalech z PVC. Odhalilo tak další problém spojený s používáním obalů z této plastické hmoty, z které se kromě bisfenolu A do potravin mohou uvolňovat i další látky – například adipáty (3). „Shodou okolností všechny tři vzorky potravin balených do PVC obalů, z nichž dochází k uvolňování bisfenolu A do potravin pocházely ze sítě prodejen Albert. Myslíme si tedy, že je o důvod více, aby Ahold pospíšil s opuštěním používání PVC obalů ve svých prodejnách,“ konstatoval na dnešní tiskové konferenci Petrlík.

„Součástí zodpovědné strategie naší společnosti je i ochrana životního prostředí. Také proto vítáme spolupráci se sdružením Arnika v oblasti používaných obalových materiálů. Balení červených mas naší privátní značky jsme již nahradili non-PVC alternativami. V nedávné době jsme realizovali pilotní test u ručně používaných folií a na základě pozitivních výsledků nyní zahajujeme duální provoz, tzn. že budeme postupně zavádět non-PVC alternativy,“ uvedl v reakci na zveřejněné výsledky analýz Mgr. Petr Chadraba, manažer komunikace zodpovědných projektů značek Albert a Hypernova.

Člověk je nejčastěji vystaven negativnímu působení bisfenolu A (BPA) konzumací potravin balených či připravovaných v plastech, které tuto látku obsahují (polykarbonát, PVC). BPA je od 30. let 20. století znám jako látka narušující hormonální systém (anglicky Endocrine Disrupting Chemical – EDC) a v posledních deseti letech je jeho působení spojováno s překvapujícím počtem nemocí. Stále více vědeckých studií řadí bisfenol A mezi příčiny nemocí či poruch jako je neplodnost, obezita, rakovina prsu a prostaty, cukrovka, špatná funkce štítné žlázy a dokonce syndrom nedostatku pozornosti. Všechny tyto poruchy byly pozorovány dokonce i tehdy, když se jednalo o vystavení velmi nízkému množství bisfenolu A (nedosahující dávky užívané v tradiční toxikologii). Kromě potravin může být zdrojem jeho úniků do životního prostředí také například výroba epoxidových pryskyřic. V České republice se vyrábí v ústecké Spolchemii.

Arnika vydala o bisfenolu A překlad studie Přátel Země „Slastná nevědomost o bisfenolu A“ s dovětkem o situaci v České republice (viz přílohu této tiskové zprávy). 

Poznámky:

(1)Obal z PVC se značí trojúhelníkovou recyklační značkou s číslicí „3“ nebo písmenem „v“. Pod trojúhelníkem je pak nápis „PVC“, „V“ nebo „vinyl“.Tato značka bývá vyražena na spodní straně plastového výrobku anebo na papírové etiketě. 

(3) Adipáty – např. DEHA – di(2-ethylhexyl)adipat – se používá jako změkčovadlo PVC, nejčastěji se přidává do potravinových obalů z PVC. Ohledně účinků DEHA na lidské zdraví existuje stále řada nejistot, protože veškeré studie byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách a neexistuje výzkum provedený přímo na lidech. Jelikož bylo pozorováno unikání poměrně velkého množství látky z obalů do potravin, měl by být uplatňován přístup předběžné opatrnosti. DEHA může způsobit změny v jaterních buňkách, poškodit plod, způsobit vývojové změny.

Příloha: Bisfenol A v životním prostředí v ČR – kapitola z české verze studie „Slastná nevědomost o bisfenolu A“

Po přečtení této studie si nejspíš čtenáři z České republiky položí otázku, jak to vypadá s touto látkou v naší zemi. Můžeme se s ní setkat i v našem životním prostředí? Odpověď zní ANO.

V roce 2004 obnovila výrobu bisfenolu A ústecká chemička Spolchemie, která ho používá při výrobě epoxidových pryskyřic. Ale BPA používal náš chemický průmysl i před tímto rokem, jak je patrné z výkazů vedených Ministerstvem životního prostředí ČR v tabulce č. 4. 

Arnika při vydávání integrovaného povolení pro tento provoz v roce 2006 poukázala mimo jiné na nebezpečí úniků bisfenolu A. Vysloužila si za to od Spolchemie trestní oznámení, které bylo Policií České republiky odloženo jako neopodstatněné. Nicméně bisfenol A nepatří k látkám, pro které by byl stanoven limit v emisích z tohoto provozu.

Ve veřejně dostupných datech se lze jen těžko dopátrat nějakých údajů o sledování BPA v životním prostředí. Výjimkou je Zpráva o stavu ochrany vod v České republice v roce 2006, která uvádí, že koncentrace bisfenolu A byly výrazné ve Vltavě pod Českými Budějovicemi, v nižších koncentracích i pod Prahou.2

Obaly na potraviny

U masných a rybích výrobků (v plechových obalech) je už několik let sledována přítomnost bisfenolu A a bisfenol-A-diglycidéteru. Bisfenol-A-diglycidéter (BADGE) a jeho deriváty se uvolňují do potravin z laků používaných k potahování vnitřních stěn povrchu konzerv. Analýzy zadává a pravidelně zveřejňuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Jí zjištěné výsledky až na jeden případ neprokázaly od roku 2002 překročení evropské normy 1 mg/kg, nicméně pokaždé byla zjištěna přítomnost BADGE nebo některého z jeho derivátů v konzervách. Jejich výsledky shrnuje tabulka č. 5. Uvedený limit překročil v roce 2002 vzorek pasty z uzeného lososa, který obsahoval 1178 μg/kg- BADGE.

Přestože se bisfenol A objevuje také jako přísada do plastových obalů na potraviny, dle dostupných dat dosud státní instituce neprovádějí kontrolu jeho migrace do potravin. Arnika proto na konci roku 2008 zadala analýzy více jak dvou desítek obalů na potraviny vyrobených z PVC. Z 21 testovaných obalů ve 3 případech analýzy prokázaly migraci bisfenolu A do potravin v rozmezí 0,09 – 0,32 mg/kg potravinového simulantu.3 V žád­ném ze sledovaných případů sice nebyl překročen simulační migrační limit stanovený vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 271/2008 Sb. na úrovni 0,6 mg/kg, ale provedené testy prokázaly, že i na českém trhu se setkáváme s obaly z PVC, ze kterých se může uvolňovat bisfenol A do potravin.

Autor: Jindřich Petrlík, tel: 222 781 471