Co si české ženy myslí o výživě?

Jak snídáme?

65 % respondentek deklaruje, že snídají doma každý nebo skoro každý den. Toto tvrdí zejména ženy ve věku 18 – 30 let. Není překvapivé, že ženy v domácnosti (na mateřské dovolené nebo v důchodu) uvádějí, že mají více času snídat doma. Zajímavé je také srovnání situace ve všech třech sledovaných zemích – na Slovensku pravidelně snídá podstatně méně žen (59 %) než v České republice a v Maďarsku dokonce jen 48 %.

Co se týče dětí, u nich jsou výsledky lepší. Skoro ¾ respondentek uvedlo, že jejich děti snídají doma každý den nebo skoro každý den. Čím jsou ale děti starší, tím méně snídají doma. Srovnání jednotlivých zemí zde koresponduje se situací u snídání žen  – nejvíce dětí snídá v České republice, nejméně v Maďarsku.

Pravidelně doma s rodinou snídají 2/3 žen, ale jen 13 % žen uvádí, že snídá doma s rodinou každý den. Rodinné snídaně se uskutečňují v průměru 1–3 x týdně.

80 % matek i dětí má ve své snídani obsažen nějaký roztíratelný tuk.  Mléko, mléčný koktejl a jogurt jsou k snídani velmi časté, oproti tomu ovoce, cereálie a müsli jsou konzumovány méně často. 32 % žen zmínilo, že jejich snídaní je pouze chléb či rohlík, stejné procento snídá sladké pečivo či buchtu.

Esenciální mastné kyseliny, co o nich víme?

Skoro každá žena uvedla, že někdy slyšela o esenciálních mastných kyselinách, ale pouze 45 % uvádí, že skutečně ví, co toto označení znamená. Alespoň částečnou definici esenciálních mastných kyselin* znalo ale jen 35 % dotázaných.

*Mastné kyseliny, které si lidský organismus neumí vytvářet sám a musí je proto přijímat v potravě. 

Vzhledem k tomu, že většina lidí má velmi omezené nebo vůbec žádné informace týkající se esenciálních mastných kyselin, není překvapivé, že pouze 3 % respondentek se domnívalo, že znají denní doporučenou dávku těchto kyselin. 38 % respondentek označilo 5–9 g na kategorii a dalších 31 % si myslí, že by to mělo být 1 – 4 gramy.

Co se týče denního příjmu Omega 3 mastných kyselin, byla 3 % respondentek přesvědčena, že znají správný počet, ovšem jen polovina z nich skutečně uvedla správnou hodnotu, tzn. 2 g.  

Většina respondentek (72 %) souhlasí s tvrzením, že denní příjem Omega 3 mastných kyselin se liší pro dospělé a děti a že nedostatek esenciálních mastných kyselin není dobrý pro naše zdraví.

A jak jsou na tom jiné druhy tuků?

Co se týká zdravé výživy, považují respondentky za nejvíce věrohodné zdroje informací lékaře a dietology -  72 % a 66 % respondentek by dalo na jejich radu. Pouze desetina žen by naslouchala radě hygienické stanice nebo ministerstva zdravotnictví. Média byla zmíněna ve 48 % případů. Více než polovina respondentek souhlasí s tvrzením, že dostávají protichůdné informace z různých zdrojů o zdravé výživě a ve spoustě případů poskytované informace nejsou dostatečně podrobné.

8 z 10 žen uvádí, že tuky způsobují nadváhu. Nicméně 25 % z nich souhlasí s tvrzením, že také pomáhají při vývoji poznávacích schopností a posilují imunitní systém. 29 % žen uvedlo, že tuky mají pozitivní vliv na vývoj buněk.

41 % respondentek si myslí, že rostlinné tuky jsou nejdůležitějšími tuky v naší stravě, a skoro stejné procento žen říká, že transmastné kyseliny by měly být vynechány. Rostlinné tuky jsou konzumovány většinou žen každý den nebo skoro každý den (79 %).

Skoro polovina českých žen se domnívá, že konzumace transmastných kyselin není v souladu se zdravým stravováním. Také se více než polovina žen domnívá, že tyto kyseliny jsou převážně obsaženy v bramborových hranolcích a chipsech.

Výživa dětí

Ačkoliv jen polovina matek dává svým dětem Omega 3 mastné kyseliny, 71 % z nich je přesvědčeno, že je pro jejich dítě důležité přijímat doporučenou dávku Omega 3 a 6 mastných kyselin. Ohledně účinku esenciálních mastných kyselin na dětský organismus uvedlo 39 % respondentek, že podporují růst buněk a jejich obnovu a 34 % žen si také myslí, že jsou důležité pro zdravé srdce.

Podle mínění matek je nejdůležitější pro vývoj jejich dětí konzumace dostatečného množství ryb a mléka. Pouze 24 % z nich uvedlo potřebu jíst také ovoce a zeleninu. Zařazování konzumace ryb do dětského jídelníčku více než jedenkrát měsíčně se nejlépe daří na Slovensku (56 %) a nejhůře v Maďarsku (35 %). V České republice dle provedeného výzkumu konzumuje několikrát měsíčně rybu 50 % dětí.