Magická hranice 1000 partnerství v první půli letošního roku těsně unikla. Již nyní má ovšem žádost o termín podáno 25 dalších dvojic. Zdá se, že bude tisícovka pokořena na přelomu prvního a druhého červencového týdne. Zatím se rozhoduje mezi dvěma kraji, kde se tomu tak stane, protože se ve stejný den konají dva obřady vstupu do partnerství.
45 dvojic svou registraci ukončilo. Překvapivé je, že mezi nimi jsou častěji ženy (v 25 případech) oproti mužům (20). V celkovém počtu jde však pořád o vynikající výsledek, který popírá některé námitky ze strany odpůrců, a to i zevnitř minority.
Jako nejstálejší vztahy lze tedy označit nejspíše ty v Jihomoravském kraji, kde doposud nezaniklo žádné registrované partnerství (ze 109)! Nulu na kontě v tomto ohledu má i Vysočina (ale pouze s 13 registracemi celkem).
Nejvíce registrací probíhá tradičně v Praze, druhé Brnu postupně dohání Kladno. Stejné je to i v počtu párů, kdy jedním z partnerů či partnerek je cizinec. Ve všech krajích jsou vždy nějaké smíšené páry. Zajímavé od počátku jsou i destinace, odkud partneři pochází.
Letos to za tradičním Slovenskem byla Brazílie, Ukrajina, Austrálie, Filipíny, Malajsie a Francie. Je znát, že gay a lesbická minorita je opravdu kosmopolitní, nebojí se výzev a možností, které jsou v současnosti našim obyvatelům k dispozici.
Od ledna nepřibylo žádné partnerství pouze ve Zlínském kraji.
Početně je každoročně slabší první pololetí. V tomto půlroce je však doposud největší podíl gay párů ze všech vstupů do partnerství, tj. 62 z celkem 78. Od 1. ledna 2010 zaniklo 11 registrací, stejně jako v předchozím půlroce. I zde velmi těsně převažovaly ženy.
Historie prosazování registrovaného partnerství u nás
Registrované partnerství prosazovalo od roku 1992 Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) v ČR. V roce 1995 jej poprvé zamítla vláda Václava Klause.
Poté následovaly další neúspěšné pokusy.
V roce 1998 zamítla nejdříve vláda Josefa Tošovského a poté i poslanecká sněmovna první poslanecký návrh zákona. O rok později vláda pod vedením Miloše Zemana schválila druhý poslanecký návrh. Na konci roku jej ovšem opět shodili ze stolu poslanci.
V roce 2001 připravila opět vláda Miloše Zemana první vládní návrh zákona o partnerském soužití. Sněmovna jej vrátila k přepracování. Vláda Vladimíra Špidly odložila jeho projednávání bez udání důvodu na neurčito.
Třetí poslanecký návrh po neutrálním stanovisku Špidlovy vlády neprošel v roce 2005 o jeden jediný hlas! Ještě ten samý rok vznikl další návrh z dílny poslanců se zapracovanými připomínkami z předchozího jednání. Vláda Jiřího Paroubka k němu vydala neutrální stanovisko.
Na počátku roku 2006 se za návrh zákona o registrovaném partnerství postavilo spolu s valnou většinou naší společnosti také skoro 500 významných osobností veřejného života . V lednu se zákon poprvé dostal do Senátu ČR, který jej po peripetiích ve sněmovně hned napoprvé schválil, a to valnou většinou!
16. února 2006 jej ovšem vetoval prezident Václav Klaus, zapřísáhlý odpůrce tohoto institutu. Za jeho krok se postavila akorát konzervativní, katolická a extrémistická část veřejnosti.
15. března téhož roku jeho veto přehlasovala poslanecká sněmovna, takže mohl s definitivní platností 1. července vstoupit v platnost.
Tento den v poledne vstoupili po sedmiletém vztahu do partnerství jako první v ČR v Ostravě v obřadní síni magistrátu tehdy 26letý kuchař Pepa a 42letý železničář Karel. Matrikářka Jana Stančíková si při oficiální řeči neodpustila slova nadšení: „Už je to tady!“
Prvními ženami byly opět v obřadní síni ostravského magistrátu 30letá prodavačka Štěpánka a 27letá pekařka Vendulka.
3. 7. 2006 uzavřeli na nádvoří hradu Karlštejn registrované partnerství po 20 letech svého vztahu první pár známých osobností zpěvák Pavel Vítek a manažer Janis Sidovský. Mezi mnoha gratulanty nechyběl ani Karel Gott, který jim kromě písně věnoval i přání: „Chlapci, mějte se rádi tak, aby to zaregistrovali opravdu všichni. Možná i záviděli. A žijte, jak je vám vhod, to vám přeje Karel Gott.“
Během prvního měsíce využilo možnost vstoupit do partnerství 49 gay a lesbických párů. Mnoho z nich byly dvojice, kteří na tuto příležitost čekaly mnoho let, ale politická reprezentace jim to neumožňovala.
Všechny argumenty odpůrců zákona se ukázaly za čtyři roky praxe jako liché a účelové. Jejich negativní předpoklady se nikde neprojevily, nebyla podkopána důležitost rodiny a manželství, ani morální vývoj dětí a mládeže.
Naopak byla upevněna pozice gayů a leseb v České republice, která se pomalu, ale jistě dostává z fáze tolerance k naprosté samozřejmosti. Dopad má registrované partnerství i na okolí těchto dvojic, rodinu a širokou veřejnost.
Výrazně se po schválení registrovaného partnerství za gay a lesbickou minoritu postavila jen Strana zelených, která se snažila prosadit další práva této menšiny. Díky čemuž se na toto pole vrátil i Jiří Hromada, který stál u prvopočátku boje za registrované partnerství a byl i u jeho úspěšného zakončení. Nejdříve se o to pokoušel jako šéf poradců ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové a poté jako nezávislý kandidát Strany zelených do Senátů (ze zdravotních důvodů odstoupil) a letos i do poslanecké sněmovny.
ČLÁNKY DO MAILU