Oproti vodícím psům jsou totiž asistenční psi cvičeni více „na míru“ svým majitelům. Aby čtyřnohý pomocník mohl efektivně pomáhat osobě se zdravotním postižením, tak by dle expertů měl zvládat: poslušnost, podávání a odnášení různých předmětů, hledání a přinášení ztracených věcí z volného prostoru a podávání věcí od druhé osoby.
Ostatní dovednosti, jako je například otevírání dveří a pomoc při svlékání, má asistenční pes zvládat (a má být k tomu cvičen) jen v případech, kdy by to bylo ku prospěchu majitele.
Čtyřnohý pomocník mu totiž nesmí bránit v rozvoji dovedností a omezovat ho ve využívání vlastních sil. Nyní je úkolem pracovní skupiny tyto jednotlivé dovednosti zpřesnit a zkonkretizovat. Znovu se o nich bude diskutovat na další schůzce, která se uskuteční v polovině listopadu. Kromě dovedností asistenčních psů se pracovní skupina na svém říjnovém zasedání zabývala tématem povinných vyšetření před a po předání psa.
Kromě zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, které tým koordinuje, jsou v meziresortní pracovní skupině také experti z Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu. Nechybí ani zástupci organizací reprezentujících osoby se zdravotním postižením, uživatelů psů a organizací, které psy cvičí. Experti začali jednat na podzim 2009 a vychází ze zprávy „Problematika asistenčních psů v ČR“, kterou pro MPSV v roce 2008 zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV).
Studie mimo jiné navrhuje, že by se měli zrovnoprávnit vodící a asistenční psi tak, aby jejich držitelé čerpali stejné výhody. To vyžaduje především přesnou definici pojmu asistenční pes a vymezení cílové skupiny uživatelů.
Zdroj: MPSV ČR
ČLÁNKY DO MAILU