Hlavní hygienik si dal „čínu“ z ešusu

Zmíněné inspekční cesty se spolu s hlavním hygienikem zúčastnili ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Jaromír Hrubý a předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM) Aleš Sedláček.

Ministerští úředníci si chtěli mj. „v terénu“ ověřit, zda a jak by se mohly do běžného táborového života promítnout jimi navrhované změny ve vyhlášce, která se pořádání tzv. zotavovacích akcí týká. Ukázalo se, že kompromisní řešení, k němuž nakonec hygienici po konzultacích se zástupci ČRDM dospěli, chod táborů nijak nezasáhne. Právě obavy zkušených táborových praktiků z dopadu legislativních změn, avizovaných médii, nastartovaly kýžený dialog mezi ministerstvem a ČRDM jakožto střešní organizací bezmála stovky dětských a mládežnických sdružení.

„Když jsem poprvé uviděl titulky v novinách a na internetu, tak mě polilo horko a myslel jsem si, že budeme muset zrušit většinu našich pionýrských táborů. Ale pak, když jsem si ji přečetl a když jsem tady mluvil s panem náměstkem, tak si myslím, že se pro nás zase tolik nezmění. Ze slov pana náměstka mi vyplývá, že všechny naše připomínky jsou projednány, že většina z nich bude akceptována a že de facto ty tábory, které jsou kvalitní, mohou fungovat bez problémů dál,“ řekl předseda sdružení Pionýr Petr Halada na prvním z kontrolovaných táborů. V Loužku u Orlické přehrady, kde pomáhal jako kuchař, zrovna trávilo část léta 36 dětí ubytovaných v podsadových stanech.

O tom, že chystaná novela vyhlášky je nyní nakročena správným směrem, nepochybuje ani předseda ČRDM Aleš Sedláček. „Zjednodušuje se tak, aby uživatel, což je vedoucí tábora a zdravotník, na táboře měl jisté mantinely, v nichž se může pohybovat. Některé věci, které na počátku nebyly jasné a vypadaly, že povedou ke zpřísnění daných podmínek – a v podstatě k omezení táborového života – jsme si vysvětlili. A domnívám se, že na základě diskusí a připomínkových řízení se upravily tak, že zachovávají nastavený standard. Myslíme si, že je správný, že je rozumným kompromisem mezi hygienickými požadavky a táborovým provozem s určitou romantikou, která je na českých táborech historicky daná a děti přitahuje,“ podotkl Aleš Sedláček.

Achillovou patou chystaných úprav vyhlášky se z pohledu vedoucích dětských táborů zprvu zdály být například požadavky hygieniků na počet záchodů, na „obytnou plochu“ vztaženou k jednomu dítěti nebo otazník visící nad možností, že by (ani malí) sourozenci opačného pohlaví spolu nemohli spát v jednom stanu. Podstatnější změnu má vyhláška ve skutečnosti přinést v zaměření zdravotnického školení: kladlo by větší důraz na znalosti hygienických zásad potřebných v kuchyni a na schopnosti vedoucích poskytnout akutní první pomoc, což dětská sdružení podle Aleše Sedláčka jen uvítají.  

Druhým místem, kam kontroloři zamířili, byl „Orlík“ u Olešné na Písecku. Malebná loučka v lesích se stala dočasným domovem 15 dětí ze 7. oddílu „Karibu“ táborských skautů. Třetí zastávka pak zavedla ministerské úředníky s předsedou ČRDM do tábora Asociace TOM „Na Ostrůvku“ u Milčic na Blatensku. Shodou okolností ho téhož dne již před nimi prověřily hygieničky ze Strakonic. Jejich resortní kolegové si tak kromě velmi dobře vybaveného zázemí pro pět desítek dětí z Prahy a Ústí nad Labem, ubytovaných v podsadových stanech, mohli prohlédnout i záznam potvrzující hygienickou bezvadnost tomíckého tábora.

„Obvykle je hygienik vnímán jako člověk, který je někdy hnidopich, co jde do všech podrobností. Ale já musím říct, že jestliže rekreujeme, díky tady kolegům–dobrovolníkům, na dvě stě dvacet tisíc dětí ročně a jestliže zjistíme nějaké nedostatky v míře do pěti procent všech navštívených táborů, tak si myslím že ta situace je velmi dobrá. Rodiče mají jistotu, že na těchto táborech se děckám nic nestane, že jim to přispěje ke zdokonalení jejich fyzického a duševního zdraví,“ zobecnil závěrem Michael Vít. Za poslední dva roky se podle Jaromíra Hrubého nezavřel z hygienických důvodů žádný dětský tábor.