Sdružení Arnika poprvé představuje největší znečišťovatele Labe. V Integrovaném registru znečišťovatelů (IRZ) byly použity údaje, které sem podniky každoročně samy hlásí.
Z tohoto registru se může veřejnost dozvědet o emisích vypouštěných jednotlivými podniky, a to jak do ovzduší, tak do vod. Registr tedy ukazuje i na největši hříšníky, pokud jde o látky nebezpečné pro vodní organismy.
Kvalitu vod v řekách u nás nikdo nesleduje
„Registr je jediným zdrojem aktuálních informací o čistotě našich vodních toků. Monitoring výskytu škodlivých látek ve vodních tocích se totiž díky nevyjasněným kompetencím mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí u nás již přes dva roky neprovádí,“ upozorňuje Jana Vitnerová z Arniky.
Letos se Arnika zaměřila na Labe. „Jde o jednu z největších evropských řek. Ukázalo se, že průmyslové podniky v povodí Labe znamenají pro život ve vodě riziko hlavně kvůli emisím zinku, těžkých kovů a kyanidu,“ uvedl Jindřich Petrlík z Arniky.
Největší hříšník je Lovochemie
Největší množství nebezpečných látek vypustila Lovochemie následovaná Sokolovskou uhelnou. Šlo především o zinek, více než polovinu z celkového množstvi (5 z 9,4 tuny) vypuštěného do vod v povodí Labe, má na svědomí právě Lovochemie. Zinek je přitom toxický pro ryby.
Těžké kovy se v tělech vodních organismů kumulují, i nízké hodnoty proto mají trvalý vliv a objevují se při testech v tělech ryb.
čtěte také: Není nad čerstvé ryby
„Toxické látky, které opustily české chemičky před dvaceti lety, dnes znamenají velké problémy v Hamburku. Sedimenty ze dna přistavu jsou nebezpečným odpadem. Jeho likvidace stojí správu přístavu 70 milionů eur ročně,“ upozorňuje Jana Vitnerová. Proto také město Hamburk v 90. letech přispělo na stavbu usazovací nádrže ve Spolchemii.
„Labe ale nezatěžují jen podniky. Problematické jsou i látky, které vypouštějí domácnosti, napřiklad zbytky léků, hormonální antikoncepce či látky používané v kosmetických a čistících prostředcích,“ dodala Vitnerová.
ČLÁNKY DO MAILU