Během letošní sezony klíšťat se podle nejaktuálnějších statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v České republice nakazilo klíšťovou encefalitidou celkem 569 osob (do 28. 11. 2010).
„Akutní onemocnění je nepříjemné a nemocný stráví v nemocnici 2−3 týdny. Domácí rekonvalescence je pak poměrně dlouhá a návrat do plné zátěže je obtížný,“ říká MUDr. Václav Chmelík, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice, a dodává: „Všechna tato onemocnění jsou zbytečná, protože se jim dalo předejít očkováním.“ Výhodou očkování je prověřenost vakcíny – v České republice nejpoužívanější vakcína FSME-IMMUN je úspěšně aplikována v sousedním Rakousku již 37 let a její účinnost převyšuje 99 %. Pravděpodobnost, že se nakazí očkovaný člověk, je proto minimální. „Právě nyní, v chladných měsících roku, je ideální čas nechat se proti klíšťové encefalitidě očkovat,“ doplňuje MUDr. Chmelík.
Přečtěte si: Klíšťová encefalitida – zákeřné onemocnění
Následky mohou být trvalé
Každoročně na klíšťovou meningoencefalitidu zemřou v České republice 2−3 lidé. To však není jediná hrozba, která z tohoto onemocnění vyplývá. Po prodělaném zánětu mozku má velká část nemocných obtíže, které každý již někdy zažil: bolesti hlavy, nesoustředivost, poruchy spánku, závratě, nejistotu mezi lidmi, poruchy v intimní oblasti. „Když však člověk prožívá hned několik z těchto obtíží a trvá to týdny a měsíce, pak jde o zcela nekvalitní život. Do takové situace se dostane asi 1/4 našich nemocných,“ doplňuje MUDr. Václav Chmelík, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.
Jde i o peníze
Člověk s průměrným platem (23 513 Kč měsíčně), který po onemocnění klíšťovou encefalitidou zůstane na nemocenské 6 týdnů, přichází o 53 % svého výdělku – místo standardních 35 500 Kč získá na náhradě mzdy a nemocenské za šest týdnů celkem jen 16 400 Kč. Pokud na nemocenské stráví 3 měsíce, přijde o 48 % výdělku, což představuje 33 600 Kč.[1] I zdánlivě lehčí případy onemocnění mohou pro pacienty představovat komplikace – nejen zdravotní, ale i finanční. Náklady na očkování jsou ve srovnání s tím zanedbatelné.
Rok 2010 v číslech
Výskyt klíšťové encefalitidy v letošním roce je zatím téměř o 28 % nižší než v roce 2009 v tomto období, kdy bylo koncem listopadu evidováno 785 případů klíšťové encefalitidy (celkem loni 816 případů). Z dlouhodobého hlediska lze však letošní rok považovat za standardní. Což potvrzuje doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc. ze Státního zdravotního ústavu Praha: „Minulý rok a rok 2006, v němž bylo rekordních 1029 případů klíšťové encefalitidy, považujeme za výrazně nadprůměrné. Letos byl podprůměrně nízký výskyt v jarních a v prvních letních měsících. Zato bude výrazná druhá, podzimní vlna.“
Odlišný vývoj počtu letošních nakažených má podle doc. Kříže příčinu v klimatických podmínkách: „Začátek roku byl ovlivněn neobvykle dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky, což zpozdilo jarní vývoj klíštěcí populace. Naopak klimatické podmínky druhé poloviny roku byly příznivé jak pro klíšťata, tak pro růst hub, takže šance pro napadení klíšťaty byla relativně velká. V tuto chvíli nedokážeme předvídat, jaký bude z hlediska výskytu klíšťové encefalitidy příští rok. Nicméně jak můžeme vidět na reálném případu ze sousedního Rakouska, kde je v tuto chvíli naočkováno přes 80 % populace − k dlouhodobému snížení počtu onemocnění klíšťovou encefalitidou může dojít až v případě, kdy výrazně stoupne proočkovanost české populace proti tomuto nebezpečnému onemocnění.“
Graf 1: Počet hlášených případů onemocnění klíšťovou encefalitidou v roce 2010 v porovnání s rokem 2009
Z grafu týdenního hlášení vyplývá, že letos byl podprůměrně nízký výskyt v jarních a prvních letních měsících. Zato bude výrazná druhá, podzimní vlna.
„Začátek roku byl ovlivněn neobvykle dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky, což zpozdilo jarní vývoj klíštěcí populace. Naopak klimatické podmínky druhé poloviny roku byly příznivé jak pro klíšťata, tak pro růst hub, takže šance pro napadení klíšťaty byla relativně velká,“ komentuje statistiky doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc. ze Státního zdravotního ústavu Praha.
Zdroj: EPIDAT, Státní zdravotní ústav Praha
Graf 2: Počet evidovaných případů klíšťové encefalitidy v roce 2010 do konce 47. týdne, rozdělení podle krajů
Celkový počet případů klíšťové encefalitidy za rok 2010 (do 28. 11. 2010) je 569. Nejvyšší počet nakažených (97) je hlášeno z Jihočeského kraje, kde je tradičně nejvyšší výskyt nakažených klíšťat.
Zdroj: EPIDAT, Státní zdravotní ústav Praha
Nejpříhodnější doba pro zahájení očkování je právě teď
Lidé by očkování neměli odkládat. Nejpříznivější období je v chladných zimních měsících. Klasické očkovací schéma pro zimní měsíce sestává z první dávky podané v den 0, druhé dávky podané za 1−3 měsíce a třetí dávky aplikované o 5−12 měsíců později. Ochrany je dosaženo přibližně po 2 týdnech od podání druhé dávky. Toto schéma je vhodné aplikovat na podzim či v zimě, aby po podání druhé dávky v jarních měsících byli lidé pohybující se v přírodě chráněni.
Kdo se nestihl naočkovat přes zimu, může využít zkrácené schéma, které je vhodné pro použití během teplých měsíců. První vakcína je podávána v den 0, druhá dávka následuje za 2 týdny a třetí dávka za 5–12 měsíců. Imunity je i zde dosaženo přibližně ve 3. týdnu od podání druhé dávky.
Jak u schématu pro chladné měsíce, tak u zkráceného schématu by mělo k prvnímu přeočkování dojít po 3 letech. V případě vakcíny FSME-IMMUN dále následují přeočkování každých 5 let. Výjimku tvoří lidé nad 60 let, kde se i pro další přeočkování doporučuje dodržovat 3letý interval. Cena jedné dávky vakcíny se pohybuje kolem 550 Kč.
Více informací o klíšťové encefalitidě a rizicích spojených s touto nemocí najdete na www.klistova-encefalitida.cz nebo na bezplatných linkách 800 202 010, 800 331 170.
Webové stránky www.keockovani.cz vás po zaregistrování upozorní na další dávku očkování proti klíšťové encefalitidě vakcínou FSME-IMMUN. Ta má prokázanou účinnost v reálné praxi více než 99 %, což je jedna z nejvyšších účinností mezi vakcínami obecně.
Příznaky a průběh nemoci
Léčba příčin klíšťové encefalitidy v současné době neexistuje. Léčí se pouze příznaky onemocnění. Onemocnění může probíhat jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte, při odstraňování klíštat ze psů a koček nebo pitím nepasterizovaného mléka. Onemocnění klíšťovou encefalitidou mívá dvoufázový průběh.
V první fázi nemoci KE se objevují teploty s necharakteristickými příznaky (únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. Poté se nemocnému na pár dní uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí. V druhé fázi nemoci se pacient může cítit daleko hůře, pokud již virus pronikl do mozku. Nastupují bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota. V této fázi musí být pacient hospitalizován.
Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě − virus postihuje především mozkové pleny. Dojde k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází z nemocnice za 2−3 týdny domů, potom následuje několikaměsíční rekonvalescence. Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň, se nazývá encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů končí úmrtím. Postihne-li virus kořeny míšních nervů, dochází k nevratným obrnám.
[1] Zdroje: Český statistický úřad (průměrná mzda ve 2. Q 2010), Česká správa sociálního zabezpečení. Výpočet nemocenské byl proveden v souladu se zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů.
ČLÁNKY DO MAILU