Kvalita očima pacientů

Kompletní analýza stavu kvality poskytované péče v českých zdravotnických zařízeních, přímo řízených ministerstvem zdravotnictví, je na světě. Ministerstvo zdravotnictví společně s řešitelem projektu Tomášem Raiterem doplňuje nedávno zveřejněné výsledky z fakultních nemocnic o data psychiatrických léčeben a rehabilitačních ústavů. Zdravotnická zařízení s nejlepšími výsledky získají na konferenci, která se k této problematice uskuteční 20. dubna v Olomouci, certifikát „Spokojený pacient“. Cílem certifikace je motivovat zdravotnická zařízení ke zvyšování úrovně zdravotní péče
o pacienty a zlepšení orientace veřejnosti v problematice kvality zdravotních služeb.

Dnešním dnem Ministerstvo zdravotnictví ČR zveřejnilo kompletní sadu hodnocení kvality zdravotních služeb v třiceti přímo řízených zdravotnických zařízeních. K fakultním nemocnicím a velkým ústavům přibylo ještě dvanáct psychiatrických léčeben a letos poprvé také tři rehabilitační ústavy. Zdrojem hodnocení je projekt Kvalita Očima Pacientů – jediný relevantní výzkum spokojenosti pacientů v České republice srovnatelný s mezinárodními standardy. Během listopadu a poloviny prosince roku 2009 byla hodnocena  kvalita ve více než 500 odděleních třiceti organizací řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR. Do hodnocení se zapojilo přes 26 tisíc pacientů. Celková návratnost dotazníků dosáhla 72 %. Každé oddělení bylo hodnoceno v  osmi základních dimenzích kvality tvořených padesáti dílčími indikátory.  K dispozici jsou nejen souhrnné výsledky za celá zařízení, ale také za každé oddělení, za hlavní profesní skupiny (lékaři, sestry, rehabilitační pracovníci) a za hlavní skupiny diagnóz či typy péče. Výsledky jsou určeny pro laickou
i odbornou veřejnost, média a managementy nemocnic, léčeben a ústavů.  

Vedle zpráv s přehlednými výs­ledky, které budou k dispozici stejně jako v předchozích ročnících na portálu kvality MZ,  jsou nyní hodnocení  dostupná také v on-line režimu na webové stránce projektu Kvalita Očima Pacientů www.hodnoceni-nemocnic.cz s možností třídění výsledků a porovnáním meziročních změn.

V psychiatrických léčebnách bylo v průběhu 5–6 týdnů dotázáno celkem 2 646 respondentů, kteří reprezentovali 4 126 psychiatrických pacientů propouštěných v době šetření z léčeben do domácí péče. Návratnost dotazníků v léčebnách dosáhla 76 %.  Ve třech rehabilitačních ústavech bylo dotázáno 1 064 respondentů z celkového počtu 1575 pacientů propouštěných pacientů.  I zde byla návratnost velmi vysoká – takřka 78 %.

„Výsledky třetího ročníku výzkumu potvrzují, že opakovaná měření kvality vedou ke  statisticky prokazatelnému zlepšování přístupu personálu zdravotnických zařízení k pacientům. Od loňského roku došlo ke zlepšení hodnocení u všech kategorií zdravotnických zařízení: v nemocnicích, v psychiatrických léčebnách  a z rehabilitačních ústavů je výrazné zlepšení patrné u Rehabilitačního ústavu Kladruby, kde se výzkum uskutečnil již podruhé,“ zdůraznila ministryně Dana Jurásková.    

Průměrná hodnota spokojenosti v nemocnicích a rehabilitačních ústavech překročila statisticky významně hodnotu 80 %, která je považována za standard dobré péče o pacienty. V psychiatrické péči je tato hodnota vzhledem charakteru péče nížena o 5 procentních bodů a léčebny jsou hodnoceny podle výsledků na otevřených oddělcích. Výsledky uzavřených oddělení jsou také k dispozici, ale vzhledem možnému zkreslení těchto výsledků omezením pohybu pacientů nejsou použity pro kategorizaci léčeben.

V Kategorii A+ (významně nadstandardní) byly hodnoceny psychiatrické léčebny Červený Dvůr, Bílá Voda a Kosmonosy a z rehabilitačních ústavů RÚ Kladruby a Luže–Košumberk.  

V psychiatrických léčebnách se na otevřených odděleních hodnocení meziročně zvýšilo ze 72,5 na 74,2 procenta. „Nejvíce se v psychiatrických léčebnách zlepšilo hodnocení pacientů v dimenzích „propuštění a pokračování péče“, „citová opora a zmírnění strachu pacientů“a „informace a komunikace“. Právě zlepšení v těchto posledně jmenovaných oblastech péče, které jsou odrazem přístupu personálu k pacientům, je pro nás zvláště cenné, protože se jedná o dlouhodobě nejhůře hodnocené oblasti v psychiatrické péči,“ doplnil první náměstek Marek Šnajdr. „Výsledky ukázaly, že pacienti mají v oblasti psychiatrické a rehabilitační péče trochu jiná očekávání, než je tomu ve všeobecných nemocnicích,“ doplňuje Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči. „Zatímco ve všeobecné péči pacienti nepociťují tak výrazný deficit informací a frekvence hovorů s lékařem, v psychiatrické péči a v rehabilitačních ústavech jsou „informace a komunikace“ nejhůře hodnocenou dimenzí . Svědčí to o tom, že je zde potřeba věnovat komunikaci s pacienty a jejich dostatečnému informování o průběhu léčby a další prognóze ještě větší pozornost, než ve všeobecných nemocnicích,“ dodává Markéta Hellerová.

Stejně jako u nemocnic byly psychiatrické léčebny a rehabilitační ústavy zařazeny do šesti kategorií podle úrovně souhrnné spokojenosti pacientů s poskytovanými službami“

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR