V prosinci zveřejněné výsledky mezinárodního srovnávání žáků PISA odhalily alarmující stav českého školství nejenom v oblasti čtenářské gramotnosti, kde patnáctiletí Češi spadli do podprůměru, ale také v matematice a přírodních vědách.
„Konkrétně v matematice byl výsledek českých žáků průměrný, avšak v období od roku 2003 do roku 2009 se výsledky českých žáků zhoršily nejvíce ze všech zemí, které se obou cyklů výzkumu zúčastnily. Z výzkumu vyplývá, že horší výsledky se týkají všech druhů škol s výjimkou škol speciálních, které zůstaly zhruba na stejné úrovni,“ komentuje hlavní zjištění mezinárodního průzkumu Vladislav Tomášek z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Děti neumí přemýšlet o matematice v souvislostech
Pohled z praxe českých škol potvrzuje, že výsledky ve všech třech sledovaných oblastech projektu PISA spolu souvisejí a čtenářskou gramotnost, matematiku a přírodní vědy nelze chápat izolovaně, ale jako spojité nádoby.
čtěte také: Bolestí maturantů je matematika
Podle Heleny Binterové, která se na Jihočeské univerzitě zabývá didaktikou matematiky, jsou právě úlohy v PISA určené k testování matematické gramotnosti patnáctiletých žáků vždy zasazeny do určitých reálných situací, což naše děti ve školách příliš často nevidí. Praxe v hodinách matematiky vypadá tak, že učitel dětem zadává procvičování samotných algoritmů a rovnic.
Učitelé neumí matematiku podat zábavně
"Na českých školách v hodinách matematiky chybí důraz na aplikace z reálného života a děti se potom neorientují v příkladu, který vypadá jinak než v jejich cvičebnici či sbírce příkladů,“ uvádí Helena Binterová.
S tvrzením, že nižší úroveň čtenářské gramotnosti negativně ovlivňuje výsledek i v matematice, souhlasí i Vladislav Tomášek z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
„Žáci mají problém s matematizací reálných situací a nedokážou samostatně udělat rozbor úlohy a její zápis.“Podle Tomáška je na problém v matematické gramotnosti zaděláno už na prvním stupni základních škol.
Škola děti nudí
„Právě na prvním stupni by žáci měli získat základní poznatky, osvojit si základní dovednosti a návyky. Na druhém stupni ZŠ není situace o mnoho lepší. Výrazně se snížila motivace žáků učit se, k tomu přispěl také zánik přijímacích zkoušek na vyšší stupeň,“ vypočítává hlavní důvody neúspěchu Vladislav Tomášek.
Propojenost špatných výsledků a oblíbenosti předmětu zdůrazňují i autoři závěrečné zprávy o výsledcích PISA 2009 v ČR: „Je alarmující, že více než polovina českých patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit.“
ČLÁNKY DO MAILU