Nebojte se zařadit kávu do svého letního pitného režimu

Při vysokých teplotách a tedy i zvýšeném riziku dehydratace doporučují odborníci vypít minimálně dva litry tekutin denně a to po malých doušcích, tzn. cca 1–2 dl. Obecně mají být preferovány takové typy tekutin, jako je voda a neslazené čaje. Podle odborníků lze do pitného režimu zdravého člověka zařadit i kávu, která je dlouhodobě mylně považována za nápoj způsobující dehydrataci. Při typických letních výkyvech tlaku a tedy i teplot je pak káva skvělým povzbuzovačem.

Stejně jako u potravin lékaři i u nápojů doporučují pestrost, vyváženost a správnou míru ve volbě. I když je káva tradičně považována za nápoj způsobující dehydrataci, výsledky odborných průzkumů potvrzují, že nápoje obsahující kofein – tedy i káva – nezpůsobují dlouhodobě žádný nárůst vylučování tekutiny z organismu, diurézu (množství moči) zvýší jednorázově. „Pití kávy nemá na stav tekutin v těle žádný větší vliv, pokud se nevypije více než 300 miligramů kofeinu, což představuje asi čtyři až šest šálků kávy. Kvalitní káva během dne v doporučených dávkách s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu jedince doplněná sklenicí vody rozhodně neuškodí. Navíc při kolísavém tlaku nás dokáže velmi účinně povzbudit,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, odborný garant z Institutu kávy. Ovšem dodává, že s konzumací kávy by měli být opatrní lidé trpící vysokým krevním tlakem či poruchou zažívání.

V horkých letních dnech lékaři doporučují pít tekutiny o teplotě kolem 16 °C. Za ideální nápoj je považována čistá voda z kohoutku, stejně jako bylinné a ovocné čaje. Lidé ale sáhnou často také po pivu. Alkohol v něm obsažený však působí diureticky již sám o sobě a proto záleží na síle piva, která ovlivňuje to, zda je možné zařadit ho do pitného režimu. „Pivo má výhodu v tom, že obsahuje minerály, stopové prvky i vitaminy řady B a dokáže uhasit žízeň. Slabší piva – do 10st. lze konzumovat v menším množství do 500 ml denně, ideální pro zahnání žízně je nealkoholické pivo nebo nápoje vytvořené z piva (Radler). Vyšší dávky či vyšší stupně piva působí diureticky,“ říká doc. Kohout. Z energetického hlediska má pivo, které obsahuje 92 % vody, méně kalorií než stejné množství mléka (podíl energie z cukrů na celkovém obsahu energie v pivu je cca 60 %). Jak sacharidy, tak alkohol jsou zdrojem energie v pivu, jehož energetická hodnota se pohybuje od 350 do 500 kcal na 1l (slazený čaj má 350 kcal/l, mléko s 1,5 % tuku 450 kcal/l – zde je však nutné navíc počítat s energií bílkovin). Pro redukční režim proto není větší množství piva vhodné, je nutné ho zařadit do celkového energetického příjmu.

Organismus vodu nutně potřebuje

V důsledku nedostatku tekutin v organismu se nejdříve dostaví únava, bolest hlavy a malátnost. Je prokázáno, že při ztrátě 2–3 % vody z těla se snižuje naše výkonnost až o 20 %. Při nedostatku 8–9 % vody pak ztrácíme schopnost chůze a při ztrátě 11 % nám organismus tzv. vypoví službu. Avšak už jedno procento dehydratace se projevuje snížením výkonnosti a pozornosti. K takovému stavu v organismu dochází, pokud v něm chybí necelý litr vody. Pocit žízně však pocítíme, až když stupeň dehydratace přesáhne 2 %. Při doplňování tekutin je nutné mít na paměti, že žaludek totiž dokáže zpracovat za hodinu maximálně 0,8 litru tekutin.

Pozor také na minerály!

Ti, kteří se v horkých letních dnech věnují sportu a jejichž výkon trvá déle než půl hodiny, by měli doplňovat minerální látky, které organismus ztrácí. Lze je přijmout prostřednictvím tzv. iontových a energetických nápojů, některé z nich jsou však rovněž obsaženy i v kávě.

Jaká jsou rizika nedostatku tekutin?

Tip na osvěžující nápoj z kávy

(autor: barista Michal Křížek)

Za typicky letní kávový drink by si většina z nás mohla představit kávu ochlazenou nějakou formou ledu nebo třeba zmrzliny. Tyto kombinace jsou obvyklé, očekávané a ne příliš kreativní. Vždyť i v zemích tropického pásma se káva i čaj pijí zásadně teplé, organizmus tak není vystaven teplotnímu šoku.

Nic proti kávě s ledem, ale mě letos v létě nadchla jedna konkrétní káva – z Kostariky. Je z oblasti Tarrazu, odpovídá klasifikaci S.H.B. (stricly hard bean) a jde i u nás bez problému zakoupit v běžné obchodní síti. Káva z této oblasti je pěstována ve velké nadmořské výšce (1200 až 1750 m.m.) a vulkanickém podloží. Tato kombinace se v šálku projevuje jemnou sladkostí a příjemnou ovocitou kyselostí s tóny po citrusových plodech. Tělo kávy je střední s příjemnou dochutí. Tato káva je mimořádně vhodná v těchto horkých letních dnech, dodá organizmu potřebné povzbuzení a svým konzumentům poskytne výjimečný chuťový zážitek. A kdo chce, může si ji nakonec klidně připravit i s pár kostkami ledu! 

Institut kávy zahájil svoji činnost v dubnu 2010. Jeho zakladateli a garanty jsou přední český specialista v oblasti léčebné výživy doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD. (gastroenterolog a nutricionista, Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze), a slovenský odborník v oblasti poradenství pro obezitu, výživu a zdravý životný styl MUDr. Peter Minárik (gastroenterolog, Onkologický ústav sv. Alžběty v Bratislavě). Smyslem této iniciativy je objektivně informovat o kávě a vlivu její konzumace na lidský organismus. Institut kávy je rovněž provozovatelem webové stránku www.institutka­vy.cz, kde najdou zájemci množství informací nejen o pěstování a výrobě kávy a jejím složení, ale i vlivu její konzumace na lidský organismus.