Nejčastější mýty o chřipce

Chřipka je dlouhodobě považovaná za velmi závažné onemocnění. Ročně v souvislosti s chřipkou umírá jen v České republice přibližně 2000 osob – pro srovnání například autonehody mají na svědomí ani ne polovinu obětí.

Jde o vysoce nakažlivé onemocnění, které se šíří vzdušně kapénkovou cestou. Vedle zdravotní závažnosti je dobré brát v úvahu též ekonomický rozměr, protože pracovní neschopnost způsobená onemocněním či péčí o člena rodiny nakaženého chřipkou může pro mnohé znamenat nemalé finanční ztráty v podobě ušlého zisku z pracovní činnosti.

Přesto je proočkovanost v České republice velmi nízká, což má neblahý vliv jak na výskyt onemocnění, tak na jeho další šíření mezi populací. Za nízkou proočkovaností proti chřipce může stát i to, že mezi lidmi přetrvává řada mýtů a polopravd, které v konečném důsledku vedou k tomu, že se lidé očkovat raději nedají. Které to jsou?

Mýtus č. 1: Očkováním chřipce stejně nezabráním

Současné vakcíny proti sezonní chřipce již mají vysokou účinnost na úrovni přes 75 procent. Pravděpodobnost, že onemocní očkovaný člověk, je proto nízká. Vedle vlastní ochrany očkovaného jednotlivce má vakcinace nesporný vliv na významné snížení přenosu viru chřipky mezi populací. Očkováním se snižuje riziko rozvoje epidemií či pandemií. Za mýtem o neúčinnosti vakcín stojí i nesprávný výklad, co to vlastně chřipka je. Chřipku nelze slučovat s ostatními respiračními onemocněními, jako jsou rýma a kašel. Chřipka postihuje mnohem více tělesných částí než jen dýchací cesty. Je horší než nachlazení a velmi často se při ní objevují i takové obtíže jako horečka, suchý kašel, bolesti kloubů a celého těla či pocit extrémního vyčerpání.

Mýtus č. 2: Virus chřipky mutuje, vakcína tedy nemusí fungovat na všechny kmeny chřipky

Světová zdravotnická organizace každoročně definuje základní chřipková kmeny, proti kterým musí registrované chřipkové vakcíny prokázat dostatečnou imunitní odpověď.  Například nová vakcína proti sezonní chřipce PREFLUCEL (mimochodem jediná chřipková vakcína vyráběná v České republice) má potvrzenou účinnost proti těmto základním definovaným virovým kmenům na úrovni 78,5 %. Vedle toho však byla prokázána její nadstandardní účinnost na úrovni 71,5 % při ochraně proti dalším volně se vyskytujícím kmenům, u nichž došlo k antigenní změně. Virové kmeny se totiž mohou během sezony změnit (zmutovat).

Mýtus č. 3:  Očkování může chřipku vyvolat

Asi nejčastější a zcela neopodstatněný mýtus o chřipce. Mezi lidmi koluje řada zaručených příběhů těch, kteří se dali proti chřipce očkovat a záhy (v přímé souvislosti s očkováním) chřipkou onemocněli. „To je zcela mylná domněnka, protože pro vakcinaci jsou používány vakcíny s mrtvým neaktivním virem, tudíž ,nakazit‘ se vakcínou není možné. Pravdou je, že vakcína je účinná až po 14 dnech od aplikace. Pokud pacient onemocní v tomto období, je to tím, že si organismus po očkování ještě nevytvořil dostatek protilátek,“ říká vakcinolog MUDr. Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu Praha.

Mýtus č. 4: Na podzim a v zimě už je na očkování pozdě

Pravdou je, že lidé by měli na očkování myslet už od září. Nicméně i zbývající měsíce roku jsou pro očkování vhodné. Podle statistik nastupují chřipková onemocnění ve zvýšené míře od listopadu, vrchol nastává v lednu, únor lze považovat za druhý nejsilnější měsíc co do výskytu chřipkových onemocnění, v březnu již nákazy většinou postupně ubývá. Vzhledem k tomu, že účinnosti vakcíny je dosaženo 2 týdny po vakcinaci, je optimální nechat se očkovat v září, v říjnu či v první polovině listopadu. Kdo to však nestihl, může se naočkovat i později.

Mýtus č. 5:  Očkování bolí a může mít vedlejší účinky

Většina osob očkování proti chřipce velmi dobře snáší. U někoho se mohou vyskytovat drobné obtíže v podobě bolesti v místě vpichu, bolesti hlavy, únava, svalové bolesti a pocit neklidu. V naprosté většině případů však velmi rychle odezní.

Mýtus č. 6:  Očkování není vhodné pro alergiky

Při použití vakcín vyráběných tradičním technologickým postupem využívajícím k výrobě vakcín embryonovaná kuřecí vejce skutečně může dojít u osob alergických na vaječné bílkoviny či antibiotika k alergické reakci. Naproti tomu u vakcín vyráběných pomocí buněčné technologie (například Vero buněčná technologie a vakcína PREFLUCEL) toto nehrozí, protože zde vaječné bílkoviny ani antibiotika obsaženy nejsou.

Mýtus č. 7:  Proti „prasečí“ chřipce běžné očkování stejně nefunguje 

„Málo se ví, že aktuální vakcíny proti sezonní chřipce jsou účinné i proti virovému kmenu A/H1N1 (tzn. proti viru takzvané prasečí chřipky). To vychází z rozhodnutí Světové zdravotnické organizace, která mezi základní chřipkové kmeny, proti nimž musí registrované chřipkové vakcíny prokázat dostatečnou imunitní odpověď, zařadila v letošním roce i tento virový kmen,“ vysvětluje vakcinolog Jan Kynčl.

Mýtus č. 8:  V boji proti chřipce pomohou antibiotika

Antibiotika vám pomohou pouze v boji proti infekcím způsobeným bakteriemi. Chřipka je však způsobena viry, a proto jsou proti ní antibiotika zcela neúčinná. Použití antibiotik má smysl pouze v případě, že je chřipka komplikovaná sekundární bakteriální infekcí, jako jsou například bronchitida, ušní infekce nebo zápal plic. Bez diskusí platí, že proti chřipce nejvíce pomáhá prevence v podobě očkování.

Mýtus č. 9:  Nakazit chřipkou se mohu jen od člověka, který má příznaky onemocnění 

Ve skutečnosti dvacet až třicet procent lidí přenáší chřipkový virus bez toho, aby trpělo chřipkovými symptomy. Tím, že se dáte očkovat, tedy nechráníte jen sebe, ale napomáháte zamezení dalšího šíření tohoto závažného onemocněné mezi populací.