Není žloutenka jako žloutenka

Žloutenka od A do G

Infekční žloutenka neboli hepatitida je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Zatím je ve světě popsáno celkem sedm typů žloutenky, které se liší způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. Mezi nejrozšířenější patří žloutenky typu A, B a C, existují však i další typy: D, E, F a G. Očkování, které poskytuje dětem i dospělým účinnou ochranu, nabízí dnešní medicína pouze proti žloutence typu A a B, a to jak proti každému typu zvlášť, tak i prostřednictvím jedné kombinované vakcíny.

Žloutenka typu A

Nejznámějším a v České republice v současné době nejrozšířenějším typem žloutenky je žloutenka typu A. Od začátku roku do konce srpna bylo u nás zaznamenáno celkem
480 případů této nemoci, přitom za stejnou dobu se u nás v období 2001 – 2009 průměrně nakazilo 168 lidí.

Virus žloutenky A se vylučuje stolicí, je vysoce infekční a odolný. Při pokojové teplotě dokáže přežít několik týdnů, zmrazený dokonce několik let. Nejčastěji se přenáší nepřímou cestou pozřením kontaminovaného jídla či nápoje.

Žloutenka typu B

Tento typ žloutenkyse přenáší tělními tekutinami – krví, spermatem či vaginálním sekretem.
Mezi nejčastější způsoby nákazy patří nechráněný sexuální styk. Nakazit se však lze například i použitím infikovaného zubního kartáčku, ručníku či holicího strojku. Virus se do krve může dostat také při úrazu. K jeho přenosu totiž stačí, dostane-li se mikroskopické množství krve nemocného nepatrnou oděrkou do krevního oběhu nechráněné osoby.

Každoročně u nás onemocní žloutenkou B přibližně 300 lidí, přičemž nejvíce případů je zaznamenáno ve skupině mladých lidí ve věku 20 až 35 let. Podle odhadů se u nás pohybuje až 50 tisíc „přenašečů“ žloutenky typu B, u nichž se sice onemocnění nijak neprojevilo, ale mohou jej šířit dál. Navíc se v některých případech může u chronických přenašečů žloutenka typu B vyvinout v cirhózu či rakovinu jater.

Žloutenka typu C

Virusžloutenky typu Cvědci objevili relativně nedávno, až koncem osmdesátých let
20. století, kdy se začaly množit případy žloutenek u pacientů po krevní transfuzi. Nemoc se přenáší převážně nakaženou krví. Nejvíce ohroženi jsou v současnosti uživatelé nitrožilních drog, nebezpečí může představovat také tetování či piercing.

V období od ledna do srpna 2010 bylo u nás nahlášeno 430 nakažených. Ročně se v ČR nakazí přibližně 1000 lidí. Přestože se oba typy žloutenky B i C přenáší v podstatě stejnou cestou, očkování existuje jen proti „béčku“.

Další typy žloutenek

Virus žloutenky typu D je tzv. neúplným virem. K jeho přenosu je potřebná současná přítomnost viru žloutenky typu B. Podobně jako tento typ žloutenky se i „déčko“ přenáší krví. Naproti tomu žloutenka E se přenáší potravinami nebo vodou. Je nebezpečná především pro těhotné ženy, u nichž může způsobit závažné jaterní onemocnění a vést dokonce až k smrti. V současné době jsou známy také viry žloutenky F a G, jejichž chování a vliv na zdraví se teprve zkoumá.