Změna současného systému vyžaduje mimo jiné vytvoření nových profesí, jako jsou komunitní pracovníci, domácí asistenti, manažeři služeb a další. Důležitá je také informovanost a komunikace poskytovatelů služeb mezi sebou i s klienty. Nezastupitelnou roli v novém systému by měly mít obce, které by poskytování dlouhodobé péče koordinovaly.
Nový systém dlouhodobé péče by měl kromě lékařů, ústavů, lůžkových zařízení typu dlouhodobé péče a podobně zahrnovat i fyzioterapii, ergoterapii, ambulanci pro poruchy paměti a pro kognitivní rehabilitaci, nutriční poradenství, paliativní péči, chráněné bydlení, telemonitoring a další formy péče odpovídající individuálním potřebám seniorů.
Čtěte téma: Má smysl mobil pro seniory?
Jednoduché ovládání, displej s velkým písmem a speciální tlačítka … Vše zní dobře, ale jak fungují mobily pro seniory v praxi?
Vytvořením pracovní skupiny MPSV zareagovalo na stárnutí populace, nejednotný model dlouhodobé péče v České republice, nárůst výdajů, různou kvalitu služeb pro staré a zdravotně handicapované lidi a nedostupnost zejména terénních a specializovaných služeb pro seniory v některých regionech. Opatření, která by měla skupina odborníků navrhnout, by měla vést k větší provázanosti zdravotní a sociální péče. Jejími členy jsou zástupci MPSV, Ministerstva zdravotnictví, vybraní poslanci a senátoři Parlamentu České republiky, zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny a odborníci z České gerontologické a geriatrické společnosti a z nevládních neziskových organizací. Poslední setkání skupiny se uskutečnilo na konci března.
Experti vychází především z příkladů „dobré praxe“ v pilotních projektech zaměřených na terénní a lůžkovou zdravotně sociální péči. Současný stav poskytování sociálně zdravotní péče ve vybraných službách podrobili důkladné analýze. Zatím se shodli na tom, že je potřeba sjednotit zdravotní a sociální služby ústavní, ambulantní i poskytované v domácnostech. Nutná je podle nich také transformace léčeben pro dlouhodobě nemocné a domovů pro seniory.
Dlouhodobá péče by měla být součástí reformy sociálních služeb. Aby k tomu mohlo dojít, je dle odborníků potřeba, aby byl systém péče o seniory zakotven v české legislativě. Důležitá je také změna celkového přístupu k seniorům, vzdělání profesionálů pečujících o ně a reorganizace struktury služeb i odborných pracovníků. Vše by mělo fungovat na základě regionálního komunitního principu zajištění služeb. Nezbytné je rovněž vytvoření strategie geriatrické péče, komunitních gerontologických služeb a péče pro lidi s demencí.
Čtěte téma: Jak přežít stáří a vyhnout se demenci
V roce 2065 prý nebude dovršení 90 let věku ničím mimořádným a po světě bude chodit čím dál tím více stoletých lidí. Fyzická kondice a zdravotní stav orgánů je jedna věc, ale utáhne to naše hlava? Co můžeme dělat proto, abychom si své stáří užívali a uvědomovali?
Dlouhodobou péči, zdravotní a sociální, potřebují lidé, kteří nejsou zcela soběstační v základních aktivitách (provádění hygieny, oblékání, schopnost se samostatně najíst atd.) a tento stav je víceméně či dlouhodobě trvalý. Většinou to jsou lidé vyššího věku, může se však týkat i chronicky nemocných a zdravotně postižených.
V letech 2008–2009 bylo v České republice přibližně 1,4 milionu obyvatel starších 65 let. Podle odhadů by jich v roce 2020 mělo být 2,35 milionu. Cca 16 % z nich potřebuje a bude potřebovat nějaký typ zdravotní a sociální péče. Dle průzkumů dostupnost této péče kladně hodnotí pouze 30 % obyvatel České republiky.
ČLÁNKY DO MAILU