Dosud používané přístroje, tedy defibrilátory se totiž nemocným voperovávají pod klíční kost, kde jsou znatelně vidět. Uvedl to primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce docent MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC.
„Přístroj je vhodný pro lidi menšího vzrůstu nebo menší hmotnosti, protože klasický defibrilátor , takzvaný ICD systém, implantovaný v podkoží, je může svou vahou a velikostí zatěžovat. Kosmetický efekt není také zanedbatelný. Neviditelnost nového typu ocení jistě zejména mladší pacientky,“ řekl docent Neužil. Zdůraznil, že přístroj je navíc účinnější díky tomu, že je umístěn blíže k srdci.
Defribilátor – kardioverter dokáže zrychlený srdeční rytmus (tachyarytmii), přerušit elektrickým výbojem. Celý systém se skládá z elektrody umístěné v srdci, k níž se připojuje vlastní defibrilátor. Nový typ přístroje, označovaný PICD (perkutánní implantabilní defibrilátor), je ohebný asi 60 centimetrů dlouhý váleček pospojovaných elektrických komponent. Je napojený na elektrodu, která se implantuje do pravé komory jako u běžného ICD systému. Jeho hmotnost je zhruba 60 gramů. Zavádí se pacientovi katétrem vpichem z třísla do horní duté žíly. Je programovatelný na dálku a má životnost až šest let.
Přístroj vyvinula americká firma Inner Pulse Inc ze Severní Karolíny. Kardiologové NNH zatím ověřovali jeho parametry na šesti pacientech a budou v tom pokračovat. Zároveň testují, jakým způsobem přístroj po skončení jeho životnosti z těla pacienta co nejšetrněji odstranit. „Se zaváděním nového systému v rámci klinických zkoušek počítáme ve druhé polovině letošního roku,“ dodal primář Neužil.
Čtěte téma: Jak poznat blížící se infarkt? A s čím si ho můžete splést?
Akutní infarkt myokardu postihuje stále mladší lidi. A může přijít zcela bez varování.
Poruchy srdečního rytmu (arytmie) patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Rytmus může být abnormálně zpomalený (bradyarytmie) nebo naopak zrychlený (tachyarytmie).
Poruchy jsou důsledkem abnormální tvorby nebo vedení elektrických vzruchů v srdci. Zatímco u jinak zdravých lidí nepředstavují až na výjimky bezprostřední ohrožení života, u nemocných s postižením srdce (například po infarktu myokardu), mohou být některé arytmie životu nebezpečné. Nositelem arytmie, ať ve zjevné, nebo skryté formě, je přibližně každý desátý člověk. Ne každý z nich ovšem potřebuje implantaci kardiostimulátoru nebo jiný odborný zákrok. Počet lidí postižených srdečních arytmií stále mírně narůstá. Je to způsobeno nezdravým životním stylem a paradoxně také zlepšováním lékařské péče. Odborníci dnes totiž zachraňují nemocné, kteří by dříve neměli šanci dlouhodobě přežít.
Zdroj: Nemocnice Na Homolce
ČLÁNKY DO MAILU