7. července 2009 byla poprvé v České republice použita moderní metoda chirurgické léčby srdeční arytmie. Operaci, která je velmi šetrná k pacientovi, provedli lékaři Kardiochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Použili při ní speciální endoskopickou kameru a nástroje, které zavedli do pacientčina hrudníku pouze šesti vpichy o velikosti jednoho centimetru. Dvaašedesátileté pacientce odstranili takzvanou fibrilaci síní, tedy složitou srdeční arytmii, která může mít pro nemocného vážnější zdravotní důsledky a může vést až k rozvoji srdečního selhání.
„Výhody této moderní metody jsou nesporné. V první řadě je velmi šetrná k pacientovi, kterému po operaci zůstanou pouze tři centimetrové jizvičky na každé straně hrudníku. Tento přístup, který se odborně nazývá torakoskopický, také podstatně šetří čas. Operace se dá zvládnout během dvou až čtyř hodin. Jiné v Česku používané metody vyžadují minimálně čtyři, ale zpravidla více hodin pro samotný výkon,“ vysvětlil primář Kardiochirurgické kliniky FNOL MUDr. Vilém Bruk.
Do Olomouce přijel kardiochirurg Dr. Peter Appel Pallensen z Dánska, kde se tato nová metoda už běžně používá. Byl členem lékařského týmu při obou operacích, které dnes olomoučtí kardiochirurgové provedli. „Fibrilace síní je vlastně nežádoucím šířením elektrického impulzu po stěnách srdečních síní, které tak ztrácejí schopnost koordinovaného stahu. Krev se v nich hromadí a je tu riziko vzniku krevní sraženiny, která by se mohla dostat do mozku a způsobit cévní mozkovou příhodu. Vzruchy se mohou přenášet i na srdeční komory, které pak tepou nepravidelně. Člověk tyto změny vnímá jako nepříjemné bušení srdce nebo celkovou tělesnou slabost,“ popsal kardiochirurg FNOL MUDr. Andrea Steriovský.
Léčba podle jeho slov probíhá vytvořením malých jizev v oblasti ústí plicních žil do srdce, kde abnormální elektrické vzruchy nejčastěji vznikají. „Speciálním radiofrekvenčním přístrojem musíme vlastně teplem vytvořit nevodivou jizvu skrz celou stěnu ústí plicních žil, aby tady už nemohly vznikat nežádoucí impulzy. Přístroj každých dvacet milisekund zkoumá odpor zahřívané tkáně, aby bylo využito přesně tolik energie, kolik je třeba, a nebyla poškozena okolní tkáň,“ vysvětlil kardiochirurg. Úspěšnost tohoto přístupu podle jeho slov dosahuje u záchvatovité fibrilace síní 85 procent.
V České republice se pro léčbu arytmií používá zpravidla metoda takzvané katétrové radiofrekvenční ablace. Jde o kardiologickou léčbu, při níž je pouze při lokálním znecitlivění přes třísla zaváděn katetr (velmi tenký drát s různou koncovkou), s jehož pomocí jsou rovněž tepelně vytvořeny nevodivé jizvy na srdci. „Úspěšnost je ale nižší, nemusí se totiž povést vytvořit jizvu skrz celou stěnu a některé nežádoucí elektrické impulzy přetrvávají. Právě pro tyto případy může být rovněž ve spolupráci s kardiology využita tato nová kardiochirurgická metoda,“ podotkl primář MUDr. Bruk, podle kterého je dalším kladem i krátká čekací doba.
Nový torakoskopický přístup při léčbě arytmií je podle olomouckých kardiochirurgů také ekonomicky výhodnou metodou. „Operace trvá kratší dobu a tím, že je šetrná k pacientovi, trvá kratší dobu i jeho hospitalizace. U nekomplikovaného průběhu odchází za tři až čtyři dny po operaci domů,“ dodal primář. Při léčbě fibrilace srdečních síní novou metodou budou olomoučtí kardiochirurgové spolupracovat s kardiology z FN Olomouc a také ze zlínské Baťovy nemocnice. Předpokládají, že ročně metodu využijí u necelé stovky pacientů.
Co je fibrilace síní?
Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu a její výskyt neustále narůstá v důsledku stárnutí populace a úspěšné léčby jiných základních onemocnění srdce. Jako nejčastější srdeční arytmie postihuje fibrilace síní stále větší část populace a představuje v současné době rychle rostoucí klinický i sociálně-ekonomický problém. Výskyt tohoto onemocnění stoupá exponenciálně s věkem a v posledních třiceti letech došlo až k trojnásobnému zvýšení počtu takto postižených pacientů. Fibrilace síní častěji postihuje muže než ženy a její vzestup se nedá vysvětlit pouze stárnutím populace a výskytem přidružených chorob. Hovoří se o nové epidemii 21. století. S narůstajícím věkem výskyt výrazně stoupá. U lidí ve věku pod 50 let je výskyt pouze 0,2 procenta, ve věkové skupině 50–80 let 2–5 procent a u lidí nad 80 let pak 10 procent.
ČLÁNKY DO MAILU