Pitný režim školáků a předškoláků

Výsledky sice nebyly ideální, ale v porovnání s minulostí se situace výrazně zlepšila. Více než polovina maminek (53, 2 %) dává dětem do školy více než 0,5 l nápoje, 25,7 %  dává dětem 0,5 l nápoje a  „jen“ 3 % maminek dají dětem peníze na nápojový automat. Pouze 18,1 % maminek nedává dětem žádné nápoje.

Nejčastěji děti pijí minerálku (26,4 %), obyčejnou vodu  (24,2 %) a slazený nápoj (23,4 %).

I postoj učitelů k pitnému režimu se hodně zlepšil, oproti 70.-80. létům. Skoro polovina učitelů dovolí dětem pít bez omezení a 28,7 % s omezením. Pouze 8 % učitelů stále zakazuje dětem při hodinách pít. Zarážející je, že 16,6 % maminek nevědělo, zda smí jejich děti ve škole pít nebo ne.

Na záchod bez omezení pustí děti 47,5 % učitelů, s omezením 28,7 % a nepustí vůbec 6 %. Jestli smí při hodinách chodit na záchod nevědělo už jen 5% maminek.

Ve školkách mají děti pití neustále k dispozici v 74 % případů, 11,7 % pijí pouze při obědě a svačině, 6 % učitelů to nijak neřeší a 6 % maminek opět neví.

Co mají děti pít?

Základem pitného režimu dětí by měla být kvalitní voda s obsahem rozpuštěných látek do 500 mg/l. Lepší je samozřejmě podzemní voda, která není ovlivněná civilizačními faktory, např. používáním hnojiv, čisticích prostředků, hormonů, které se dostávají do povrchových vod, ze kterých se  vyrábí voda z vodovodu. Ideální je tedy balená pramenitá nebo minerální voda případně kojenecká, která je vždy podzemní. Děti by měly pít vodu bez bublinek. Oxid uhličitý totiž dráždí dětský žaludek, může způsobovat jeho překyselení, nadýmaní či říhání. Mnohem dříve se dostaví pocit, že jsme uhasili žízeň a nevypijeme tolik, kolik tělo potřebuje. Většina minerálek i pramenitých vod, už je dnes k dostání i v neperlivé ver­zi.

Mezi další vhodné nápoje patří dětské ovocné čaje nebo  bylinkové a zelené čaje, vždy slabé.

Sladkým nápojům by se děti měly vyhýbat. „Cukr škodí dětským zubům a způsobuje obezitu. Děti, které bojují s nadváhou nebo mají cukrovku, by sladké nápoje neměly pít vůbec. Platí také, že čím méně si děti na sladké navyknou, tím méně ho budou vyžadovat v dospělosti,“ radí Věra Stejskalová, nutriční terapeutka z Fakultní Thomayerovy nemocnice. „Pouze z důvodů chuťových je možné doplnit pitný režim ochucenými vodami,málo slazenými popř. ředěným  džusem. Těchto nápojů by mělo být maximálně do 1/3 denní potřeby vody. Obsah cukru  a sycení oxidem vždy kontrolujeme na etiketě,“ doplňuje MUDr. Jana Foltinová.

Sladké nápoje příliš neosvěží, daleko vhodnější jsou nápoje s chutí mírně nakyslou či nahořklou. Důležitá je i teplota nápojů. Ideální je 8 až 10 °C. Nápoje chladné – kolem 0 °C- žízeň zvyšují, protože vedou k překrvení sliznice hltanu.

Naprosto nevhodné jsou pro děti nápoje obsahující kofein, tedy káva, silný černý čaj nebo colové nápoje.

Dítě není velbloud

 Kolik toho má vaše dítě vypít, záleží na váze, věku, pohlaví, činnosti, zdravotním stavu, počasí atd. „Potřebu tekutin zvyšuje horko, vlhko, sport, horečka, průjmy nebo třeba i suchý vzduch v místnosti,“ doplňuje Věra Stejskalová. Do celkového příjmu tekutin se počítá také to, co dítě sní, např. řídké polévky, ovoce a zelenina. Naopak mléko není nápoj, ale jídlo.

Tabulka potřeby tekutin podle věku a váhy:

(podle B. Nejedlého, 1999)

Co se v mládí naučíš …

Čím jsme mladší, tím více vody naše tělo obsahuje, u novorozenců činí podíl až 77 %, dítě do 7 let asi 63 %. Malé děti tedy mnohem rychleji pocítí důsledky nedostatku tekutin. „Žízeň znamená pro tělo stres. K udržení dostatečného množství tekutin nestačí pít jen při pocitu žízně, ale pravidelně a vědomě. Signálem, že máme nedostatek vody je např. sucho v ústech nebo tmavá moč. Děti jsou nesoustředěné a nepozorné, mohou mít problémy ve škole, špatně se učit,“ vysvětluje MUDr. Jana Foltinová a dodává: „Pokud nejsou tekutiny průběžně nahrazovány, dochází ke snížení objemu krve. Klesá srdeční výkon, děti jsou unavené, snižuje se průtok krve důležitými orgány a zhoršuje se nervosvalová koordinace. Negativně je ovlivněna i činnost centrální nervové soustavy.“

Jelikož malé děti mají potlačený pocit žízně a nemívají tedy potřebu pít, je důležité naučit je návyky pitného režimu co nejdříve, určitě ještě v předškolním věku. Řídí se jimi pak celý život. Je to stejné, jako když dítě učíte čistit si pravidelně zuby nebo mýt si ruce. Víme, že děti rády kopírují své rodiče, proto jděte příkladem. Pijte často a po malých doušcích. Dohlédněte na to, aby dítě vždy mělo nápoj po ruce a k pití ho často pobízejte. Tekutiny patří ke každému jídlu. Zapomeňte na mýtus, že u jídla se pít nemá.

Každá matka má dohlédnout na to, aby se ráno dítě nasnídalo a napilo. Tento rituál by měli respektovat i prarodiče, kterým vnoučata svěřujete.

„Už od předškolního věku má smysl dětem vysvětlovat, proč pro ně nejsou dobré např. sladké nápoje. Lépe pak přijmou, že jim limonády škodí,“ říká Věra Stejskalová. Argumenty by měly být přiměřené věku dítěte, místo mikroorganismů mají malé děti v ústech zlé skřítky nebo příšerky. I školákovi musíte znovu vysvětlit problém nevhodných tekutin, protože děti milují automaty s nápoji a snadno se nechají svést k jejich využívání. Barevnost nápoje nahradí třeba pestrá láhev.

Naučte se číst etikety, které musí poskytovat dostatečné objektivní informace o potravinách a nenechávejte se snadno ovlivnit „zkratkovitou“ reklamou. Informace si vždy ověřujte.

Materiál připravil výrobce minerální vody Ondrášovka spolu s Věrou Stejskalovou, nutriční terapeutkou Fakultní Thomayerovy nemocnice, a MUDr. Janou Foltinovou.