Svým obsahem opět vyvolává četné reakce a pochopitelné obavy spotřebitelů. Tvrzení o nebezpečném vlivu margarínů na lidský organizmus, zejména o vysokém obsahu trans mastných kyselin, se však nezakládají na pravdě a spotřebitele úmyslně klamou. Je prokázáno, že rostlinné tuky na českém trhu, až na naprosto ojedinělé výjimky týkající se málo známých značek, mají velmi kvalitní a zdraví prospěšné nutriční složení. Dokazuje to i přehled složení tuků, publikovaný v odborném tisku (Medical Tribune, duben 2007, k dispozici např. na internetové stránce České kardiologické společnosti: http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/102_MT _2007.pdf.
Margaríny jsou směsí kvalitních rostlinných tuků a olejů, výchozí surovinou je vždy výhradně přírodní produkt, tedy rostlinné oleje. “V současnosti je naprostá většina rostlinných tuků na našem trhu vyráběna za použití moderních procesů, např. tzv. interesterifikací, při které trans mastné kyseliny (TFA) vznikají jen ve stopovém množství“, říká Jitka Rusková, nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí. Obsah trans mastných kyselin je tedy v moderních rostlinných tucích (např. Rama, Flora, Perla, Hera nebo Finea mix) maximálně do 1 % z celkového obsahu mastných kyselin, což je nutričně zcela bezvýznamné množství. „Tím se margaríny výrazně liší např. od másla, tavených sýrů nebo většiny čokoládových polev, které obsahují vedle nevhodných nasycených mastných kyselin i vyšší množství trans mastných kyselin“, dodává Rusková.
Na pravdě se nezakládají ani další v materiálu uvedená tvrzení o vlastnostech margarínů (např. vysoký obsah tuku, umělá barviva a „umělé“ složení atd.) a negativním vlivu na lidský organizmus. Máslo obsahuje více než 80 % tuku. Margaríny jsou nabízeny s obsahem tuku 25 % – 80 % a každý spotřebitel si může vybrat. Rostlinné tuky mají, stejně jako máslo či jakákoli jiná potravina, omezenou dobu trvanlivosti, po jejímž uplynutí se začíná měnit jejich kvalita. Jako barvivo se při výrobě rostlinných tuků používá např. beta-karoten, který se běžně vyskytuje ve žlutých či oranžových druzích ovoce a zeleniny a běžně se přidává také do másla.
Z průzkumu „Jak jedí české děti“, které proběhlo v roce 2007 na čtrnácti základních školách po celé ČR, vyplynulo, že děti sice většinou konzumují adekvátní množství tuků, tyto tuky však pocházejí zejména z nevhodných zdrojů (máslo, uzeniny, smažené pokrmy) a nepříznivé je i jejich složení. Proto by prvořadým cílem rodičů, za pomoci odborníků, mělo být omezení konzumace živočišných tuků, zejména výrobků s jejich vysokým obsahem, čímž dojde ke snížení pravděpodobnosti vzniku civilizačních onemocnění, např. kardiovaskulárních onemocnění. Podle aktuálních doporučení lékařů, nutričních terapeutů a dalších výživových odborníků jsou rostlinné tuky nedílnou součástí zdravého a vyváženého jídelníčku dospělých i dětí od útlého věku. „Ze všech přijatých tuků by měly být 2/3 rostlinného a 1/3 živočišného původu. Musíme si ale uvědomit, že povolené množství pro živočišné tuky již většinou vyčerpáme konzumací skrytých tuků, z viditelných tuků bychom měli tudíž konzumovat tuky rostlinné," upřesňuje Jitka Rusková.
Aktuální výživová doporučení reflektují skutečnost, že více než polovina české populace má zvýšenou hladinu cholesterolu, což se bohužel týká i dětí. Zejména tito lidé by měli živočišné tuky výrazně omezit. Živočišné tuky (včetně másla) nejenže obsahují velké množství cholesterolu, ale ve svém obsahu mají i vyšší podíl nasycených mastných kyselin, které hladinu cholesterolu zvyšují. Rostlinné tuky oproti tomu obsahují vyšší procento nenasycených mastných kyselin, které přispívají ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.
ČLÁNKY DO MAILU