Co pomůže dalšímu rozvoji českého zdravotnictví?

[Tisková zpráva] Česká republika se na poli kvality poskytované péče v rámci zemí Evropské unie dlouhodobě řadí kolem patnáctého místa. Aby si udržela tuto vysokou úroveň odborné kvality, je třeba profesně vzdělávat zdravotnické pracovníky. Výzkumy dokazují, že kontinuální vzdělávání prohlubuje nejen kvalifikaci, ale zároveň zvyšuje kvalitu poskytovaných zdravotnických služeb.

Sdílet

Ministerstvo zdravotnictví ČR se proto rozhodlo realizovat dva projekty. První na prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech. Druhý je určen lékařům, zubním lékařům a farmaceutům a zaměřuje se na profesní medicínské vzdělávání a vzdělávání v manažerských dovednostech.

Projekty, jejichž organizátorem je Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), jsou zaměřeny na řešení nejvážnějších problémů v oblasti profesního vzdělávání zdravotnických pracovníků a manažerů zdravotnických zařízení, kterými jsou eliminace dopadů na strukturu kvalifikace lékařů vlivem změn ve struktuře postgraduálního vzdělávání, nutnost změn struktury zdravotnických týmů a zapojení nových odborníků ve zdravotnictví. Projekty budou dále řešit neefektivní využívání lidských zdrojů dle dosažených kompetencí a vzdělání, komunikaci s manažery zdravotnických zařízení, nedostatečné finanční zabezpečení celoživotního vzdělávání, úroveň akreditovaných pracovišť, malý počet vzdělávacích pracovišť, nedostatek studijních míst a nedostatek pracovní síly v některých lékařských oborech.

„Na projekty jsme získali podporu z Operačního programu Evropské unie Lidské zdroje a zaměstnanost.  V rámci projektů bude podpořeno nejméně 38 tisíc zdravotnických pracovníků. Finanční podpora pro projekt zaměřený na podporu vzdělávání lékařských zdravotnických pracovníků jde až do výše 422 milionů korun, u nelékařských zdravotnických pracovníků jde podpora do výše necelých 300 milionů korun,“ říká Marek Šnajdr, první náměstek ministryně zdravotnictví.

V rámci realizace projektů by mělo dojít také ke stabilizaci a udržitelnosti pracovních míst. Nástrojem k naplnění tohoto cíle je takzvaná přímá podpora neboli mzdové příspěvky pro účastníky kurzů. Příspěvky mohou dosahovat až trojnásobku minimální mzdy. Jedná se o mzdové příspěvky pro účastníky certifikovaných kurzů lékařských zdravotnických pracovníků, certifikovaných kurzů nelékařských zdravotnických pracovníků a akreditovaných kvalifikačních kurzů. Celková výše přímé podpory je u obou projektů 242,5 milionů korun. Jelikož některé kurzy trvají i po dobu 36 měsíců, představují významnou motivaci zaměstnavatelů pro podporu dalšího vzdělávání svých pracovníků. “Uvědomujeme si, že je nutné se zaměřit zejména na ty obory, u kterých je zapotřebí v rámci profesního vzdělávání doplnit počty zdravotnických pracovníků, kteří v praxi chybí. Ministerstvo zdravotnictví tyto obory dlouhodobě sleduje a realizací těchto individuálních projektů významně podpoří,“ uvádí ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

Smyslem projektů je dosáhnout vyšší připravenosti zdravotnických pracovníků na měnící se potřeby trhu práce, na demografické, politické a legislativní změny, a tím docílení vyšší efektivnosti při poskytování zdravotnických služeb. Realizací projektů a investic do vzdělávání zdravotnických pracovníků bude ministerstvo zdravotnictví druhotně přispívat ke zlepšení kvality služeb pro pacienty a klienty, k šíření modelu dobré praxe včetně propojení primární a lůžkové péče, a k podpoře zlepšení systému výuky a vzdělání.

„Pomocí projektů dojde k vypracování systému odborného profesního vzdělávání, které bude realizováno ve vybraných akreditovaných zdravotnických zařízeních a vzdělávacích institucích. Projekty významným způsobem podpoří spolupráci a součinnost zdravotnických zaměstnavatelů se vzdělávacími institucemi,“ doplňuje Markéta Hellerová, náměstkyně pro zdravotní péči a dodává: „Současný standard zdravotní péče klade na zdravotnický personál i management zdravotnických zařízení stále vyšší odborné požadavky, a tak se profesní vzdělávání zdravotnických pracovníků stává nutnou podmínkou rozvoje odvětví.“

Podrobné informace o projektech včetně možnosti přihlašování se na kurzy jsou k dispozici na internetových stránkách www.vzdelavani-zdravotniku.cz .

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IP­VZ)

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), dříve Ústav pro doškolování lékařů (ÚDL) a později Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (ILF), byl zřízen roku 1953 jako organizace podřízená Ministerstvu zdravotnictví ČR. Hlavní a nejrozsáhlejší činností Institutu je pedagogická činnost, která spočívá v přípravě a vlastní realizaci dalšího vzdělávání různého typu, určení a odbornosti, dále v přípravě a v organizaci atestačních zkoušek lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a jiných odborných pracovníků s vysokoškolským vzděláním a z pověření Ministerstva zdravotnictví ČR také aprobačních zkoušek cizinců. Kromě atestací probíhá v Institutu celá řada nových ucelených vzdělávacích programů, které jsou zakončeny ověřováním znalostí (např. psychoterapie, soudní psychiatrie a psychologie, akupunktura, manuální medicína). Každoročně Institut organizuje cca 2 000 vzdělávacích akcí pro téměř 24 tisíc lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví.

¨

Pro více informací kontaktujte: Ministerstvo zdravotnictví ČR,

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).