V objektu bývalé fary v Mýtě u Rokycan nabízí Terapeutická komunita společný prostor a čas až dvanácti mužům a ženám, kteří se dlouhodobě potýkají s duševním onemocněním a učí je, jak znovu aktivně žít. Zařízení je v ČR jediné svého druhu. Komunitní pomoci vrůstajícímu počtu schizofreniků je stále zoufale málo.
Naučit se uvařit čaj
Schizofrenie člověka ochromí. Dostane ho do léčebny či na psychiatrické oddělení nemocnice. Schizofrenik tím nepřijde jen o zdravý rozum, často ale za zdmi psychiatrické léčebny navždy zanechá rodinu, partnera, přátele. Stejné, ne-li ještě horší je to po návratu domů. Rodinní příslušníci znají ten obraz velmi dobře. Člověk s psychotickou poruchou bloumá po bytě, prospí celé dny, neumí sám nakoupit nebo uvařit, udržovat pořádek. Často mu chybí komunikační dovednosti, takže obtížně hledá přátele nebo partnera, nevěnuje se žádnému zájmu či sportu. Takovou situaci by ale pečující neměli považovat za konečnou. „Smíření rodiny s tím, že jejich nemocný syn nebo dcera nebude žít, ale jen přežívat jako chronický psychiatrický pacient, je špatné. Rodiče se nesmí „vyrovnat“ s tím, že jejich dítě nikdy nebude samostatně fungovat. Že nikdy nebude pracovat, mít své vlastní zájmy, přátele a vztahy,“ říká Martin Jarolímek, prezident České asociace pro psychické zdraví (ČAPZ). Právě z těchto důvodů ČAPZ už sedm let provozuje komunitu, kde k návratu do běžného života nabízí pomocnou ruku tým šesti terapeutů.
Společná péče pro muže a ženy
Jak to v komunitě chodí? Klienti pečují o dům, v němž komunita sídlí, zvířata a zahradu. Nabízí se také práce v truhlářské a textilní dílně, nově přibude i sklokeramická pec. Každé ráno a večer se všichni setkávají při společném sezení – tzv. komunitě. Ráno se plánují denní aktivity, rozvrhují síly k práci, večer pak hodnotí den, pracovní úspěchy.
Komunita pro psychotické pacienty je v ČR skutečně unikátním zařízením nejen proto, že je na našem území jediná. Terapie zde probíhá metodou společného pobytu mužů a žen, odborně nazývané koedukace. „Trend ze západní Evropy je jednoznačný – koedukace ano, ale u stabilizovaných pacientů. Největší argument je, že se takové prostředí velmi blíží tomu reálnému, kde na druhé pohlaví klienti narazí. Nejde o to, aby se přímo seznamovali nebo intimně sbližovali, ale aby žili v prostředí, kde jsou obě pohlaví rovnoměrně zastoupena. Mnozí z nich znají pouze svoje rodiče, tak aby poznali taky někoho jiného,“ poukazuje na výhody takového soužití M. Jarolímek, který je zároveň psychiatrem psychoterapeutické komunity.
Čtěte téma: Kdy je psychiatrická péče chorá
V léčebnách musí zachovat soukromí
Komunita si může dovolit luxus soužití žen a mužů hlavně díky nízkému počtu klientů. Ve velkých psychiatrických léčebnách je přístup společné léčby ojedinělý. „V rámci porevolučního nadšení vznikala koedukovaná pracoviště pro akutní pacienty, ale po několika měsících se od nich zase hromadně ustupovalo. Pacienti v akutním stavu nejsou na takové soužití připraveni, musí mít zachováno svoje soukromí a svou důstojnost. V této fázi sem druhé pohlaví nepatří. Nesmí docházet k stížnostem rodičů, že jejich dcera pobíhá po oddělení nahá a někdo ji osahává,“ doplňuje M. Jarolímek. Výjimkou potvrzující pravidlo je koedukovaný pavilon Psychiatrické léčebny Bohnice. „Pokud mohou být ženy a muži léčeni pohromadě, je to pozitivní hlavně pro ženy. Jakmile se na oddělení objeví jeden muž, začnou o sebe dbát, lépe se oblékat. Muži takhle většinou nereagují. Ženám to ale skutečně psychoterapeuticky pomáhá, protože se tímhle způsobem snaží co nejvíc udržet kontakt s realitou,“ potvrzuje výhody přirozenějšího prostředí, kdy jsou pacienti obou pohlaví dohromady, primář oddělení akutní péče v Bohnicích MUDr. Michal Maršálek.
Počet smíšených psychiatrických oddělení pacientům prospívá a měl by se zvyšovat. Je to ale hodně organizačně a tedy i finančně náročné. A zde začnou léčebny zpívat stejnou písničku: Na psychiatrii jde stále velmi málo peněz. Asi 4 procenta z celkového objemu peněz, určených na zdravotnictví. Třeba i přesto, že po léčbě onkologických a kardiovaskulárních onemocnění, je léčba schizofrenie třetí nejdražší.
O ČAPZ:
Česká asociace pro psychické zdraví byla založena v roce 1996 jako občanské sdružení uživatelů psychiatrické péče a jejich blízkých, poskytovatelů této péče a širší veřejnosti. ČAPZ je otevřená jednotlivcům i organizacím, laikům i odborníkům různých profesí v oblasti péče o duševní zdraví, uživatelům této péče, jejich rodinným příslušníkům a blízkým, všem, které tato oblast zajímá.