Podíl pracujících na celkové populaci ČR včetně dětí za poslední tři roky klesl o 0,5 proc. bodu. V posledním loňském čtvrtletí činil 46,8 %, zatímco ve stejném období roku 2006 to bylo 47,3 procenta. Výrazně se však tento pokles koncentroval do uplynulých 12 měsíců. V posledním čtvrtletí roku 2008 činil podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva 48,1 %, tedy o 1,3 proc. bodu více než loni. Vyplývá to z nejnovější analýzy Českého statistického úřadu, vypracované na základě pravidelných čtvrtletních výběrových šetření pracovních sil.
„Na strukturu ekonomického postavení obyvatel mají vedle demografického vývoje výrazný vliv sociální i ekonomické faktory. Jedná se v první řadě o růst nezaměstnanosti v roce 2009, zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu a prodlužování délky vzdělávání,“ říká Bohuslav Mejstřík, analytik ČSÚ a jeden z autorů právě publikované Analýzy vývoje počtu ekonomicky neaktivních obyvatel ČR v letech 2006 až 2009.
Nezaměstnanost loni stoupla o dvě třetiny
Ve sledovaných třech letech vzrostl počet zaměstnaných o 66 tisíc, počet nezaměstnaných o 46 tisíc a počet ekonomicky neaktivních důchodců o 158 tisíc. Počet dětí ve věku do 14 let se zvýšil o 12 tisíc. Z analýzy mj. vyplývá, že počet nezaměstnaných stoupl o 13,5 %, zatímco počet osob se zaměstnáním se zvýšil jen o něco více než 1 procento.
Ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2008 však loni nezaměstnaných přibyly 154 tisíce, to představuje meziroční nárůst o 66,8 %, zatímco osob se zaměstnáním bylo méně o 106 tisíc, což je úbytek 2,1 procenta.
„I když vezmeme v úvahu, že do roku 2008 česká ekonomika rostla a že hospodářský růst bude možná už letos obnoven, celkový trend je nepříznivý. Zatížení pracujících obyvatel u nás stoupá,“ komentuje B. Mejstřík.
Druhou nečetnější skupinu ekonomicky neaktivních osob po důchodcích (2,3 milionu) tvoří osoby, které jako důvod své neaktivity uvádějí vzdělávání (téměř 880 tisíc). Jejich přírůstek za uplynulé tři roky byl však výrazně mírnější než u důchodců, činil jen něco málo přes 10 tis. osob. Uvnitř této skupiny však docházelo u různých kategorií studentů k protikladnému vývoji. Probíhající demografické změny snížily počty studentů středních škol a učňů. Počet neaktivních studentů na vysokoškolském nebo doktorském stupni se naopak zvýšil mezi roky 2006 a 2009 o 55 tisíc na 335 tisíc. Nárůst byl tedy pětinásobný ve srovnání s nárůstem počtu studentů škol středního stupně starších 15 let.
Celá analýza je publikována na webových stránkách ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/76C0003883D5
Zaměstnanost na částečný úvazek je hluboko pod průměrem EU
ČSÚ rovněž vydal srovnávací studii vývoje zaměstnanosti se zeměmi Evropské unie. Ve srovnání s 27 státy EU se ČR řadí na 12. místo s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti (ve věkové skupině 15–64 let to bylo 65,2 % ve srovnání s průměrem EU 64,8 %). Výrazně pod průměrem je u nás míra zaměstnanosti žen (56,5 % proti 58,7 %). Ještě hlouběji pod průměrem je v ČR míra zaměstnanosti žen ve věku 55 až 64 let (34,8 % proti 37,9 % v průměru za EU). Naopak nadprůměrná je zaměstnanost mužů.
Ačkoliv u jednotlivých zemí jsou výrazné rozdíly v zaměstnanosti podle pohlaví, věku, vzdělání, apod., je zřejmé, že v ČR je proti průměru EU výrazně nižší podíl zaměstnaných na částečný úvazek, a to zejména u žen. Pod průměrem EU se také v ČR pohybuje podíl ekonomicky aktivních osob ve věku 60 až 64 roky, ale také vysokoškolských studentů.
Celá analýza je publikována na webových stránkách ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/76C00036D869
Výběrové šetření ČSÚ se provádí dotazováním v bytových domácnostech. Údaje o ekonomicky neaktivních se vztahují výhradně ke skupině osob, které v referenčním období nepracovaly nebo nevyvíjely žádnou aktivitu pro získání práce. Důchodci a studenti, kteří v referenčním týdnu odpracovali alespoň jednu hodinu, jsou klasifikováni jako zaměstnaní a obdobě důchodci a studenti, kteří nemají zaměstnání, ale aktivně je hledají a jsou do něj schopni nastoupit nejpozději do 14 dnů, jsou klasifikováni jako nezaměstnaní. Z těchto důvodů se údaje zjištěné a publikované ČSÚ mohou lišit od evidencí České správy sociálního zabezpečení, respektive údajů ze statistik o školství a vzdělávání. Kritéria pro zařazení do jednotlivých kategorií ekonomického postavení jsou uplatněna u všech respondentů šetření, kteří dosáhli věku 15 a více let.
Tiskový referát Kanceláře předsedy ČSÚ
ČLÁNKY DO MAILU