Za tento pokles veřejné podpory může bezesporu skutečnost, že dle názoru více jak čtyř pětin domácí populace nespokojení lékaři zneužívají skutečnosti, že hromadným odchodem lékařů může dojít k naprostému kolapsu řady nemocničních zařízení.
Téměř dvě třetiny Čechů se pak domnívá, že hromadné výpovědi nespojených lékařů jsou v rozporu s lékařskou etikou. V souvislosti s hrozícím ochromením řady nemocničních zařízení se o ohrožení života obává více jak dvě pětiny populace, což je velice znepokojující zjištění.
Ostatně hrozící odchod více jak tří tisíc nespokojených lékařů vnímá jako znepokojující informaci většina dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace.
Většinově jsou pak sdíleny názory, že by vláda neměla vyhovět nespokojeným lékařům, kteří podali hromadnou výpověď, a že by měli nespokojení lékaři zvolit jinou formu protestu. V rámci nemocničních zařízení pak považuje nejvíce dotázaných za nejhůře placené zdravotní sestry.
Podle většiny dotázaných situace lékařů není natolik špatná, aby museli formou svého protestu ohrozit provoz řady nemocničních zařízení. Z aktuálního zjištění společnosti SANEP tak vyplývá, že jakkoli je veřejnost nakloněna požadavkům lékařů o zlepšení platových podmínek, zcela jednoznačně je většinově odmítána forma hromadných výpovědí.
Nespokojení lékaři tak nevhodnou formou protestu popudili většinu domácí veřejnosti proti sobě. O závažnosti nastalé situace, kterou vyvolali nespokojení lékaři podáním hromadných výpovědí, svědčí i většinová podpora případného vyhlášení stavu nebezpečí, při němž by se tito lékaři museli vrátit do práce.
Exkluzivní internetový off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 29. prosince 2010 – 3. ledna 2011 na vybrané skupině 10.208 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18–69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 190 tisíc registrovaných uživatelů 25.192 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí ±1,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Jako znepokojivé vnímá informace o hromadné výpovědi více jak tří a půl tisíc lékařů 54,6 % dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace.
Aktuálně mají stávkující lékaři, kteří hromadnou výpovědí dávají najevo svoji nespokojenost s platovými podmínkami, podporu pouze u 32,4 % veřejnosti. Přitom v březnu loňského roku podle exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, zveřejněného dne 19. 3. 2010, vyjádřilo podporu mladým lékařům, kteří se bouřili proti nevyhovujícím platovým podmínkám, 74,7 % dotázaných. Zjevně kvůli hromadnému odchodu nespokojených lékařů tak během devíti měsíců klesla podpora nespokojených lékařů o polovinu.
O ohrožení života se v případě hrozícího ochromení většiny nemocničních zařízení, která tak mohou přestat poskytovat i základní lékařskou péči, obává v případě akutní situace 43,8 % dotázaných, což lze požadovat za velice znepokojující zjištění.
Téměř dvě třetiny dotázaných (63,6 %) se domnívá, že nátlak na vládu, který nespokojení lékaři projevují hromadnou výpovědí, není v souladu s lékařskou etikou.
Názor, že by vláda měla vyhovět nespokojeným lékařům a učinit vše proto, aby protestující lékaři vzali své výpovědi zpět, sdílí menšinových 38,4 % dotázaných. Opačného názoru je však převažujících 48,7 % respondentů.
Podle názoru 67,1 % domácí populace není finanční situace nespokojených lékařů natolik špatná, aby bylo nutné podávat hromadné výpovědi bez ohledu na důsledky, které mohou nastat v řadě nemocničních zařízení.
Jinou formu protestu než hromadné výpovědi mohli nespokojení lékaři zvolit podle názoru 64,6 % dotázaných.
Padesát procent dotázaných považuje za správné, aby v případě, že by některé nemocnice po hromadném odchodu nespokojených lékařů nedokázaly v některém kraji poskytovat ani základní akutní péči, příslušní představitelé jednotlivých krajů vyhlásili stav nebezpečí. V takovém případě by se tito lékaři totiž museli vrátit do práce.
Názor, že nespokojení lékaři zneužívají skutečnosti, že jejich hromadným odchodem může dojít k naprostému kolapsu řady nemocničních zařízení, pak sdílí 69,8 % dotázaných. Tento názor drtivé většiny domácí populace tak koresponduje s názorem prezidenta Václava Klause, který v novoročním projevu zjevně na adresu nespokojených lékařů uvedl, že výzvy k hromadnému profesnímu odchodu do ciziny jsou něčím, s čím se nemůžeme smiřovat. Podle slov Václava Klause jsou pak takovéto výzvy nepřijatelným vydíráním.
V rámci nemocničních zařízení jsou na tom z finančního hlediska podle názoru 30,6 % dotázaných nejhůře zdravotní sestry. Pomocný zdravotnický personál je na tom finančně nejhůře dle názoru 25,9 % dotázaných a lékaře vnímá jako nejhůře placené pouze 2,8 % dotázaných.
ČLÁNKY DO MAILU