Zeptejte se VZP: odvykání kouření, léčba křečových žil i cholesterol

1) Hradí VZP nějaký preparát (žvýkačky apod.), který pomáhá proti závislosti na nikotinu? A existuje nějaký lék s tímto určením? Jak se jmenuje a jaké jsou podmínky pro jeho získání? Je na předpis a za jakou cenu?

Z prostředků veřejného zdravotního pojištění nejsou hrazeny žádné přípravky k léčbě závislosti na nikotinu, existuje jich však řada. V současné době je možné využít tří druhů přípravků. První volbou jsou léčiva s obsahem nikotinu. Existují ve formě pastilek, náplastí, žvýkaček, inhalátoru; obsahují různě vysokou dávku nikotinu, která se podává podle toho, jak silný je kuřák nebo v jaké fázi odvykání se nachází. V ČR je registrována řada přípravků – informaci o jejich aktuální dostupnosti a ceně lze získat v lékárně. Tyto přípravky jsou volně prodejné.

Dalšími dvěma možnostmi jsou léčivé přípravky ve formě tablet, a to Champix nebo Zyban . Oba jsou pouze na recept, ale může je předepsat lékař kterékoli odbornosti. Tyto léčivé přípravky nemají stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění, takže je pojišťovny nehradí. Jejich cena není regulovaná a může se v jednotlivých lékárnách lišit. Léčba přípravkem Champix trvá alespoň 12 týdnů a vyjde cca na 5 700 Kč. Terapie přípravkem Zyban má trvat od 7 do 9 týdnů a při doporučeném dávkování vyjde cca na 6 000 Kč.

Samotné léčivé přípravky však kladný výsledek nezaručí. Odvykací léčba závislosti na nikotinu má i při užívání zmíněných přípravků větší úspěch u těch kuřáků, kteří sami chtějí přestat kouřit. Proto je při léčbě závislosti na nikotinu vhodné využít specializovaná pracoviště, kde vám poradí, jak postupovat a případně jakou léčbu zvolit. Seznam center léčby závislosti na tabáku najdete na našich webových stránkách v části pro klienty, nebo spolu s dalšími radami na webových stránkách Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku (www.slzt.cz). Můžete také využít pomoc Linky pro odvykání kouření (tel. 844 600 500), která funguje za podpory VZP.

2) Jaké způsoby léčby křečových žil hradí zdravotní pojišťovna a jak je to s úhradou léků a kompresivních punčoch?

Základem klasických léčebných postupů u křečových žil je kompresní léčba. Pojišťovna plně hradí různé druhy kompresivních punčoch v základním provedení, na ostatní si pacient připlácí. Doplatky na tyto zdravotnické prostředky se nezapočítávají do limitu 5 000 Kč, resp. 2 500 Kč, pacient však nehradí regulační poplatek (ten se týká pouze vydání léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely).

Současně je nutná i farmakologická léčba, která má zabránit dalšímu poškozování žilního systému a odstranit nebo alespoň zmírnit průvodní obtíže. Tyto léky částečně hradí pojišťovna, část doplácí pacient. Doplatky, resp. jejich započitatelná část se načítají do ročního limitu pacientem zaplacených poplatků a doplatků. Do tohoto limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky, které obsahují léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě. Započítávají se však, jsou-li předepsané na recept, pojištěncům starším 65 let. Seznam těchto léčivých látek vydává ministerstvo zdravotnictví vyhláškou a konkrétně podpůrná a doplňková venofarmaka (jak lokální, tak podávaná ústy) v něm zahrnuta jsou.

Chirurgická léčba křečových žil je pojišťovnou plně hrazena. Endovaskulární léčba, kdy je do povrchového žilního kmene zavedena speciální sonda vysílající laserové záření nebo bipolární radiofrekvenční proud, pojišťovnou hrazena není, stejně jako léčba laserem.

Metličky a drobné žilky lze léčit sklerotizací. Tato léčba je hrazena pojišťovnou, lze ji provádět 12× za  rok. Sklerotizace se provádí i u některých druhů varixů, žilních spojek nebo reziduí po operaci varixů. V tomto případě lze provést léčbu až 24× za rok a pojišťovna ji uhradí.

O tom, který způsob léčby je pro daného pacienta nejvhodnější, rozhoduje ošetřující lékař, pacient s navrženým postupem (včetně výše úhrady) musí souhlasit.

3) Kolik ultrazvukových vyšetření, které uhradí pojišťovna, se má v těhotenství provést? Je jejich počet někde stanoven, nebo je to jen na rozhodnutí lékaře?

Ženy s fyziologickým průběhem těhotenství (tj. normálním, nekomplikovaným) mají absolvovat dvě ultrazvuková screeningová vyšetření: první v 18.–20. týdnu těhotenství a druhé ve 30.–32. týdnu. Jedná se o ženy bez rizikových faktorů v anamnéze, které mají výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity v normě. Případná další ultrazvuková vyšetření překračují rámec dispenzární péče o fyziologické těhotenství a neměla by být těhotné provedena za úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Ačkoliv jsou zmiňovaná dvě UZ vyšetření plně hrazená pojišťovnou, nevylučuje to – po dohodě mezi ženou a lékařem – případnou přímou úhradu např. za fotografii plodu nebo záznam pohybů.

Jiná pravidla se vztahují na ženy, které spadají do skupin se středním rizikem (mají svou anamnézu zatíženu rizikovými faktory a výsledky jejich vyšetření jsou sice normální, ale vyžadují opakování) nebo vyšším rizikem (mohou, ale nemusí mít v anamnéze rizikové faktory, charakteristická je pro ně přítomnost patologických klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko). U nich dispenzární péče vychází z druhu rizika, aktuálního zdravotního stavu a je poskytována individuálně dle zdravotních potřeb těhotné ženy. To znamená, že četnost ultrazvukových vyšetření v těchto případech nelze pevně stanovit, jejich počet a termín určuje vždy ošetřující lékař a tato indikovaná vyšetření jsou vždy těhotné ženě hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

4) Ztratila jsem všechny doklady včetně průkazu VZP. Jak rychle dostanu duplikát a co budu k jeho vystavení potřebovat? Nestačí o něj požádat mailem?

Duplikát Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) vám Všeobecná zdravotní pojišťovna vystaví přibližně do tří týdnů. Požádat si o něj můžete osobně, písemně (také mailem), nebo i jen telefonicky. Pokud průkaz pojištěnce VZP potřebujete hned, musíte přijít na pobočku osobně a dostanete náhradní doklad.

Především byste měla ztrátu průkazu zdravotního pojištění ohlásit co nejdříve své zdravotní pojišťovně, podle zákona do osmi dnů. Budete požádána o předložení platného dokladu totožnosti. Pokud jste ztratila všechny doklady, jistě jste si nechala nejdřív ze všeho vystavit náhradní občanský průkaz. I jím se můžete při žádosti o vystavení průkazu pojištěnce VZP prokázat. Vaši příslušnost k VZP si pracovnice ověří v informačním systému.

Všeobecná zdravotní pojišťovna v zájmu svých klientů skutečně akceptuje i variantu, že pojištěnec ohlásí ztrátu průkazu písemně, např. mailem, a zároveň si tak požádá o průkaz nový, dokonce lze tuto záležitost vyřídit i telefonicky. Je ovšem třeba uvést své rodné číslo, celé jméno a adresu trvalého bydliště. Vystavený průkaz pak (podle předchozí domluvy) klientovi přijde na adresu bydliště, nebo si jej může sám vyzvednout.

Zdravotní pojišťovny vystavují průkazy svým pojištěncům bezplatně, VZP jej vystaví bezplatně vždy, i pokud se jedná o duplikát při opakované ztrátě průkazu. O vydání nového průkazu můžete požádat na libovolné úřadovně VZP ČR. Nový průkaz je obvykle zasílán poštou na adresu trvalého bydliště, u VZP si jej pojištěnec také může vyzvednout osobně na úřadovně, kde o jeho vydání požádal. Je vhodné se předem domluvit na způsobu, jakým se klient dozví, že si již může průkaz vyzvednout.

Na počkání ale můžete dostat papírový náhradní doklad s omezenou dobou platnosti, použitelný i při cestě do zahraničí v rámci EU („Potvrzení dočasně nahrazující EHIC“). I tento náhradní doklad pojišťovna vystaví zdarma.

5) Zajímalo by mě, co dělá VZP pro to, aby její pojištěnci měli dostupnou stomatologickou péči, tedy aby se zvýšil počet zubařů. Budeme se stěhovat z Prahy a zatím nevíme, u koho se budeme moci nově registrovat.

Pracovníci našich krajských poboček a územních pracovišť dělají vše pro to, aby všem pojištěncům, kteří se na ně obrátí se žádostí o pomoc při vyhledání lékaře, byl vždy konkrétní dostupný lékař zajištěn. Vycházejí přitom hlavně ze své znalosti regionu – lékaři totiž nemají povinnost pojišťovně hlásit volnou kapacitu. Na našich webových stránkách je také odkaz na stránky České stomatologické komory, kde je uveřejněn mj. přehled lékařů, kteří registrují a přijímají do péče nové pacienty.

6) Měla bych podstoupit operaci křečových žil. Lékař mi navrhuje jako výhodnější variantu operaci laserem, ale pojišťovna ji prý nehradí. Je to pravda? Proč není tato operace hrazena, když je pro pacienta lepší?

Pojišťovna hradí svým pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění operace křečových žil (varixů) provedené ve smluvním zdravotnickém zařízení podle platného Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, tj. na základě vykázání kódů existujících výkonů. Hradí tedy provedení klasického chirurgického zákroku, což je radikální chirurgické odstranění křečových žil, a také tzv. skleroterapii používanou u žilních spojek a zbytků po operaci varixů nebo u metličkovitých varixů. Zde se jedná o uzavření postižené žíly v důsledku aplikace látky, která způsobí její místní zjizvení a uzávěr.

Jiný způsob provedení zákroku, např. odstranění křečových žil laserovou metodou, pojišťovny hradit nemohou – laserová operace varixů dosud nebyla zařazena mezi výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotnická zařízení ji sice mohou provádět, protože je to metoda oficiálně povolená ministerstvem zdravotnictví, ale musí si ji hradit pacient.

7) Je pravda, že vyšetření cholesterolu se provádí jen jednou za deset let? Kdybych si ho chtěl nechat u lékaře zjistit častěji, musel bych za to platit? Kolik?

Vyšetření cholesterolu je součástí laboratorních vyšetření, která se provádějí při preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Frekvence vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi je stanovena ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví o obsahu a časovém rozmezí preventivních prohlídek. Provádí se v rámci první preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé, tj. v 18 letech, a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku. Zjišťuje se celkový plazmatický cholesterol a plazmatické lipoproteiny včetně triacylglycerolů (LDL a HDL). Uvedená frekvence je stanovena pro preventivní vyšetření, tzn. pro vyšetření pacienta, který nemá žádné zdravotní problémy, jež by nasvědčovaly nějakému onemocnění souvisejícímu s hladinou cholesterolu v krvi.

Pokud jsou k tomu zdravotní důvody (pacient má vysokou hladinu cholesterolu a související zdravotní problémy), indikuje lékař v rámci péče o pacienta a jeho léčby další vyšetření cholesterolu v potřebných intervalech, mimo preventivní prohlídky. I tato vyšetření plně hradí zdravotní pojišťovna.

Není-li k vyšetření zdravotní indikace, pacient může na základě vlastního rozhodnutí svého lékaře o vyšetření požádat. V tom případě ale pojišťovna vyšetření nehradí a pacient sám bude muset lékaři uhradit příslušnou smluvní cenu – s její výší musí být předem seznámen a musí s ní souhlasit.

Ke zběžnému orientačnímu vyšetření můžete také využít Dnů zdraví, které VZP pro své pojištěnce připravuje během celého roku ve všech regionech.

8) Bydlíme v centru Prahy, kde je špatné ovzduší, a tak jsem přesvědčena, že by našemu desetiletému synovi prospěl pobyt v ozdravovně. Kdo o něm může rozhodnout? Kam se máme obrátit?

Ozdravný pobyt musí navrhnout ošetřující lékař dítěte, tj. praktický lékař pro děti a dorost, na základě zdravotního stavu dítěte. Zdravotní péče v dětské ozdravovně se poskytuje dětem ve věku od 3 do 15 let. Pobyt mohou absolvovat děti, které jsou zdravotně oslabeny vlivem nepříznivého životního prostředí, děti se zdravotními problémy spojenými s nesprávným životním stylem a děti v rekonvalescenci, jejichž zdravotní stav nevyžaduje přímo léčbu v dětské lázeňské nebo v dětské odborné léčebně. Délka pobytu v ozdravovně zpravidla nepřesahuje 21 dnů.

Sami rodiče dítěte (nebo zákonný zástupce) musejí podat žádost o povolení pobytu dítěte v dětské ozdravovně. To znamená, že vyplní u ošetřujícího lékaře dítěte první část formuláře návrhu (např. uvedou dřívější pobyt dítěte v ozdravovně, svého zaměstnavatele, číslo telefonu) a tuto část jako žadatel podepíší. Má-li návrh uvedeny všechny požadované údaje i výsledek lékařského vyšetření včetně stanoviska navrhujícího lékaře, může být postoupen na územní pracoviště VZP ČR – v tomto případě podle příslušnosti ošetřujícího lékaře, nikoli podle bydliště dítěte. Řádně vyplněný návrh buď odešle na ÚP VZP ČR navrhující lékař, nebo ho předá rodičům a ti ho sami doručí.

Územní pracoviště VZP ČR po schválení návrhu revizním lékařem, který mj. vybere dvě nejvhodnější zařízení, odešle návrh do dětské ozdravovny, která je uvedena jako první v pořadí. Ta zajistí vlastním formulářem předvolání dítěte na vhodný termín pobytu, který musí být nastoupen nejpozději do 6 měsíců ode dne vystavení návrhu. Současně s ním zašle potřebné informace a poučení, a to tak, aby rodiče byli o nástupu vyrozuměni nejpozději 14 dnů předem.

Pokud dětská ozdravovna uvedená v návrhu na prvním pořadí nemá k dispozici lůžko v časovém rozmezí daném dobou platnosti návrhu, odešle celý návrh do zařízení uvedeného na druhém pořadí. Pokud by snad ani to nenalezlo volnou kapacitu, je povinno odeslat návrh zpět na vysílající územní pracoviště VZP ČR. Pracovníci pojišťovny by pak hledali jiné varianty, neboť VZP má uzavřené smlouvy s několika dětskými ozdravovnami.

Náklady na zdravotní péči v dětských ozdravovnách jsou plně hrazeny VZP ČR (náklady za ubytování, stravování a ozdravný program). Doprava do/z ozdravovny ani případný pobyt průvodce dítěte při ozdravenské péči se ze zdravotního pojištění nehradí. V případě, že pojištěnec před nástupem do ozdravovny nebo v průběhu pobytu změní pojišťovnu, musí si zajistit úhradu za ty dny, po které byl již pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, protože VZP ČR tyto náklady za něho neuhradí. V případě dítěte musí takový krok učinit jeho zákonný zástupce.

9) Jak se kontroluje, kolik pacient zaplatil na poplatcích u lékařů a za léky a jestli je to víc, než je hraniční limit? Je nutné si to hlídat podle platebních dokladů?

Systém je nastaven tak, aby byl spolehlivý i bez aktivního přičinění samotných pojištěnců, i když mnoha lidem to jistě nedá a zaplacené poplatky si hlídají velmi pečlivě. Platby svých klientů sledují zdravotní pojišťovny, potřebné informace k tomu jim podle zákona dodávají zdravotnická zařízení včetně lékáren.

Každý pojištěnec by si hlavně měl být jistý (nebo si ověřit), že na něj má jeho pojišťovna platnou kontaktní adresu. Případné „přeplatky“ se totiž vracejí poštovní poukázkou na adresu trvalého bydliště, takže pokud se přestěhoval a změnu nenahlásil, způsobí sobě problémy a pojišťovně zbytečné náklady při vrácení nedoručitelné zásilky. Kdo chce, aby mu příslušné částky přišly přímo na jeho účet, musí sdělit své zdravotní pojišťovně bankovní spojení.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanoví, že pokud celková částka uhrazená pojištěncem (nebo za něj jeho zákonným zástupcem) za započitatelné regulační poplatky a za započitatelné doplatky na předepsané léčivé přípravky překročí v kalendářním roce limit (5 000 Kč, resp. 2 500 Kč u dětí do 18 let a osob nad 65 let), je zdravotní pojišťovna povinna uhradit mu částku, o kterou je tento limit překročen.

Zdravotnická zařízení mají proto povinnost sdělovat zdravotním pojišťovnám vybrané poplatky
a započitatelné doplatky, a to s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku a data. Zákon zároveň dává pojištěncům právo vyžádat si při každé platbě doklad o zaplacených poplatcích a doplatcích. Doklad o platbě musí obsahovat tyto údaje: číslo pojištěnce (RČ), výši zaplaceného poplatku, den zaplacení a v případě lékárny název léku a výši započitatelného doplatku. Vždy musí být na dokladu razítko zdravotnického zařízení a podpis toho, kdo peníze přijal.

Připomínáme ještě, že do limitu se nezapočítávají všechny poplatky, konkrétně se do něj nezapočítávají poplatky 90 Kč za pohotovostní služby a 60 Kč za pobyt v lůžkových zařízeních. Doplatky na léčivé přípravky se započítávají, ale pokud je na trhu více léků, které obsahují stejnou léčivou látku se stejným způsobem podání, započítává se (až na výjimky) jen výše doplatku na ten nejlevnější.

10) Dostal jsem se v podnikání do problémů, přišel jsem o firmu, jsem insolventní a nepochybně dlužím na pojištění. V seznamu dlužníků VZP na webu ale zatím nejsem. Jak pojišťovna proti dlužníkům postupuje?

VZP je povinna provádět kontroly placení pojistného a vymáhat dlužné pojistné včetně příslušného penále. Podle zákona nevymáhá jen nedoplatek pojistného, který nepřesahuje částku 50 Kč. Nebylo-li pojistné zaplaceno ve správné výši a včas, činí penále za každý kalendářní den 0,05 % dlužné částky. Doporučujeme proto, co nejdříve navštívit příslušné pracoviště VZP, zjistit si výši dlužného pojistného a penále a situaci řešit, např. žádostí o splátkový kalendář.

Platná právní úprava umožňuje plátci požádat ve stanovené lhůtě o prominutí penále. Žádosti nelze vyhovět, má-li plátce ke dni rozhodování dluh na pojistném nebo na něho byl podán insolvenční návrh nebo vstoupil do likvidace. Penále se podle zákona nepředepíše, pouze nepřesáhne-li v kalendářním roce 100 Kč.

Dlužné pojistné a penále VZP vyměřuje platebními výměry ve správním řízení nebo předepisuje výkazy nedoplatků. Proti platebním výměrům se plátce může odvolat do 15 dnů od jejich doručení, do výkazu nedoplatků má právo podat námitky do 8 dnů od jeho doručení. Při doručování platebních výměrů a výkazů nedoplatků VZP postupuje podle správního řádu. Platební výměr na dlužné pojistné je vykonatelný (může být soudně vymáhán) po 15 dnech od doručení bez ohledu na podané odvolání. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.

Seznam dlužníků pojistného a penále na veřejné zdravotní pojištění, který je zveřejněn na našem webu, je vytvářen na základě posouzení výše tzv. zveřejnitelného dluhu u jednotlivých plátců. Podle zákona je takovým dluhem jen ten, o němž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízení.

Jestliže výše těchto dlužných částek překročí 300 000 Kč, je plátce zařazen do seznamu dlužníků VZP. Seznam je každý měsíc aktualizován a dlužník je z něj vyřazen, pokud se dostane pod danou hranici. Hranice 300 000 Kč byla stanovena rozhodnutím VZP, protože správa seznamu zcela všech dlužníků, tak jak by je pojišťovna mohla zveřejňovat, by s každoměsíční aktualizací byla příliš složitá.

11) Jsem Slovenka, ale žiji a pracuji v ČR, jsem pojištěna u VZP. Často se teď kvůli nemocným rodičům zdržuji na Slovensku. V poslední době jsem začala mít problémy se zuby (můstky), a protože můj zubař odchází do důchodu, chtěla bych využívat služby své dávné slovenské zubařky. Proplatí mi VZP stomatologickou péči na Slovensku?

VZP vám stomatologickou péči poskytnutou na Slovensku proplatí; bude se jednat o úhradu v režimu tzv. vyžádané péče, za kterou pacient cíleně vycestuje do zahraničí. Možnosti pro vyžádanou péči jsou dvě.

První: pojištěnec má předem souhlas své zdravotní pojišťovny, a pak bude vyjíždět do zahraničí s příslušným formulářem, který bude zahraničnímu zdravotnickému zařízení garantovat, že poskytnutou péči dostane od české zdravotní pojišťovny uhrazenou (sám tedy hradí jen spoluúčast a případné přímé platby, stejně jako tamní pacienti). Souhlas je udělován po individuálním posouzení, pojištěnec na něj nemá automaticky nárok.

Druhou možností je vycestovat za účelem čerpání zdravotní péče i bez souhlasu své zdravotní pojišťovny. Pojištěnec si pak musí uhradit náklady na poskytnutou zdravotní péči sám. Pokud jde o ambulantní zdravotní péči, má po návratu do ČR nárok na refundaci vynaložených nákladů. Musí ale předložit doklad, ze kterého přesně vyplývá, o jakou péči šlo, a podmínkou je, že jde o péči v ČR poskytovanou a hrazenou ze zdravotního pojištění. Nárok na refundaci je omezen do výše českých tarifů, tzn. do výše, která je za tento zákrok hrazena z veřejného zdravotního pojištění v České republice. Maximálně může klient dostat tu částku, kterou skutečně zaplatil (pro případ, že by v zahraničí některé ceny výkonů byly nižší než u nás).

Pokud se rozhodnete ambulantní zdravotní péči, která je v ČR hrazena, podstupovat v zahraničí, pak máte na základě lékařské zprávy od zahraničního ošetřujícího lékaře a dokladu o zaplacení čerpané zdravotní péče nárok na její i opakované proplacení, vždy však pouze do výše tarifů a za podmínek platných v ČR (např. schválení revizním lékařem u některých výkonů apod.).

Pokud by pojištěnec VZP vycestoval do zahraničí cíleně za hospitalizační zdravotní péčí bez předchozího souhlasu VZP s úhradou této péče, nemá na úhradu ze strany pojišťovny nárok.

12) Chtěla bych mít na průkazu pojištěnce uvedený svůj akademický titul. Jak a kde to vyřídím? Budu muset za nový průkaz platit? 

Pro tento účel má Všeobecná zdravotní pojišťovna speciální formulář „Žádost o uvedení titulu na průkaz pojištěnce“. Uvedení titulu na průkaz pojištěnce umožňuje zákon o veřejném zdravotním pojištění ve znění platném od 30. 3. 2005.

Formulář je určen pouze pro účely uvedení titulu na průkaz pojištěnce, nikoli pro účely vedení registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Případná korespondence, kdy se adresa pojištěnce přebírá z registru, bude mít tedy v adrese jen jméno a příjmení bez titulu. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který upravuje obsah registru, titul jako údaj vedený v registru neuvádí.

Formulář dostanete na kterémkoli pracovišti VZP, je i na našich webových stránkách na hlavní stránce v záložce Stáhněte si – Formuláře. Získání titulu musíte doložit např. občanským průkazem, diplomem, případně potvrzením vysoké školy.