Zpřísnění podmínek "dětí na inzerát"

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů a s veřejným ochráncem práv upřesnilo podmínky pro zveřejňování osobních údajů dětí při procesu zprostředkování náhradní rodinné péče.

Ve svém stanovisku vydaném dne 9. února 2011 ministerstvo označilo za nepřípustné zveřejňování osobních údajů a fotografií dětí, kterým má být zprostředkována náhradní rodinná péče, na internetu či v tisku.

Stanovisko je určeno pro všechny subjekty, které na základě pověření vyhledávají budoucí pěstouny i osvojitele, i pro ty, kdo provádí zprostředkování náhradní rodinné péče. Tímto stanoviskem se sociálně-právní ochrana dětí hlásí k naplnění Úmluvy OSN o právech dítěte, která stanoví, že žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do jeho soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence, ani nezákonným útokům na jeho čest a pověst.

Stanovisko reaguje na nevhodné způsoby prezentace, kterými byla oslovována i ta část veřejnosti, jež do procesu náhradní rodinné péče ani není legitimně oprávněna vstoupit.

Některé z těchto aktivit byly vyvolány snahou získat nové zájemce o náhradní rodinnou péči. Hlavním cílem ministerstva a sociálně-právní ochrany je zajistit dětem plnohodnotný život v rodinném prostředí. Pro vyhledávání nových pěstounů a adoptivních rodičů je však třeba hledat takové formy informování, které zároveň nebudou zasahovat do soukromí konkrétních dětí.

Čím je údaj o dítěti citlivější a „osobnější“, tím užší musí být skupina příjemců. „Citlivé osobní údaje mohou obsahovat i fotografie dětí, stejně jako např. údaj o etnicitě či zdravotním stavu, a proto není v souladu s principy dobré správy ani principy sociálně-právní ochrany dětí je pro tento účel využívat. Šíření údajů o dítěti, které nevyrůstá ve své rodině, na internetu či v tisku a jiných médiích má vzhledem k dnešnímu technologickému vývoji nezvratný a stigmatizující dopad do soukromí a může je poznamenat na celý život,“ říká Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů MPSV.

Forma zveřejňování údajů včetně fotografií na vybraných internetových stránkách pak navíc vyvolává mezi širokou veřejností mylný dojem, že si kdokoliv může vybrat konkrétní dítě na internetu či v tisku a požádat o jeho svěření do pěstounské péče či osvojení. V praxi tomu ale tak není. Rozhodování o přijetí dítěte do rodiny je tak zásadním rozhodnutím, které nemůže být učiněno na základě jednorázového emotivního impulsu. Velkým problém současného českého systému náhradní rodinné péče jsou časté návraty dětí z pěstounské péče, a dokonce i z osvojení, zpět do ústavní výchovy.

Proto je nutné, aby součástí příprav budoucích pěstounů a osvojitelů bylo důkladné porozumění specifickým potřebám dětí a nárokům péče o ně (včetně kontaktu s biologickou rodinou).

MPSV připravuje rozsáhlou informační kampaň o potřebách dětí, které jsou aktuálně v evidenci pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Je povinností státu jako garanta sociálně-právní ochrany dětí aktivně vyhledávat potencionální zájemce o náhradní rodičovství a zároveň zajistit systém podpory, aby nedocházelo k přetěžování těch, kteří o děti pečují.

O tom, jak vnímá zveřejňování fotografií a osobních údajů na internetu člověk, který sám prošel ústavní péčí, hovoří Pamela S., která má osobní zkušenost s více než desetiletým pobytem v dětském domově: „Tento přístup mi přijde naprosto neetický. Je to přístup, který degraduje děti na úroveň produktu. Každý člověk, každí dítě, má absolutní právo na soukromí a svobodu, které je i tak nedostatek. Nelze se ohrazovat názorem nezletilého dítěte, který může snadno podléhat manipulaci či být zatížen vlivem jiné autoritativní osoby. Z vlastní zkušeností vím, jak je těžké prosadit si svůj vlastní úsudek o čemkoliv, co se vymyká zaběhnutému systému. Dítě není dostatečně informováno a zároveň nemá šanci porovnávat. Není s čím“.