Nemoci a úrazy

Nemoci srdce a cév zapříčiňují v Česku čtyřicet procent úmrtí. Spouštěčem může být vysoká hladina cholesterolu, kterou někdy trpí i štíhlí lidé žijící zdravě, protože tento sklon zdědili. A nemusí o tom tušit, dokud nenastane nějaký průšvih, jako je infarkt nebo mrtvice. Familiární hypercholesterolémii lze léčit.

Někdy se poučíte, někdy se pobavíte a někdy naštvete. To pokud se v popisech historek z ordinací, které sdílí lékaři na sociálních sítích, poznáte. Někteří tak dělají s vědomím pacientů, mnozí to neřeší.

Miroslav Majer z Tovačova strávil po vážném pracovním úrazu rok v nemocnici. Prognóza nebyla vůbec dobrá, starali se o něj lékaři z několika klinik. Během náročné rehabilitace také ztrácel motivaci žít, nakonec ale všechno dobře dopadlo a manželka s dcerou si ho na konci září mohly odvézt domů.

Veřejný ochránce lidských práv vyzval ministerstvo zdravotnictví a odborné lékařské společnosti, aby se začaly zabývat situací pacientů s chronickým únavovým syndromem. Jenže podle části lékařů taková diagnóza neexistuje a tím, že se k ní lidé upínají, přehlížejí a neřeší svoji skutečnou nemoc. Například depresi.

Sbírání hub je v Česku tak trochu národní sport. Krom toho, že nám houbové pokrmy chutnají, věříme také, že jsou zdravé. A to přitom zrovna jednoznačné není. Hodně záleží na způsobu, jakým si je připravíme. A pak také na tom, kde jsme houby nasbírali.

Co se stane, když člověk spolkne malý kulatý magnet? Nic. Ale pokud spolkne takové kuličky dvě, nebo dokonce ještě více, hrozí, že se k sobě v útrobách přicvaknou třeba přes střevní stěnu a proděraví ji. To je smrtelně nebezpečné. Stává se to nejen malým dětem, ale také teenagerům, kteří pomocí malých magnetických kuliček dělají, že mají v ústech piercing.

Mentální bulimie je porucha příjmu potravy, pro kterou je typické záchvatovité přejídání. Jídlo se pro nemocné stává drogou, které nemohou odolat. Epizody vlčího hladu se snaží následně „napravit“ zvracením, užíváním projímadel, hladověním či náročným cvičením. S bulimií se nejčastěji setkávají dívky ve věku 13–18 let, onemocnět ale mohou i chlapci.

S nadcházejícím podzimem přicházejí také nejrůznější nemoci. Od rýmy a kašle až třeba po chřipku. Odborníci jako každý rok upozorňují, že chřipka nerovná se nachlazení, jak si plno lidí myslí, ale jde o nemoc, která může mít i vážné následky. Prevencí je očkování, na které je teď také vhodná doba. Stejně tak by lidé měli zvážit očkování proti covidu-19, zejména pokud jde o pacienty z ohrožených skupin.

Sdílení registrů projednané vládou umožní policistům rychleji reagovat na rozhodnutí lékaře, že pacient není kvůli zdraví způsobilý řídit.

Paní Janu trápila velká únava a špatně se jí dýchalo. Nakonec lékaři zjistili, že je to kvůli autoimunitnímu onemocnění ledvin. Jenže léčba nezabrala a musela se začít plánovat transplantace. Dárcem se stala její maminka, i přesto, že celý proces nebyl vůbec jednoduchý. Mají totiž rozdílné krevní skupiny.

Do Česka dorazila nová metoda zpevnění šlachy ramenního kloubu. Lékaři z olomoucké fakultní nemocnice při ní poprvé použili kolagenový implantát. Jeho výhodou je, že místo se rychleji hojí a spojení je pevnější, tedy by mělo i více a déle vydržet.

Nejen bolesti kloubů, ale i vyšší riziko zlomenin, plicní embolie nebo infekcí. To všechno patří mezi komplikace nemoci zvané revmatoidní artritida, kterou lékaři ročně nově diagnostikují asi třem tisícům lidí. Na vyšetření se přitom často čeká celé měsíce. V neděli 6. října se však na osvětovém dni můžete nechat zkontrolovat rovnou na místě.

S koncem amalgámu chce stát změnit také systém úhrad péče zubařů. Za dva roky by si pacient vybranou plombu či ošetření kanálků už nemusel platit zcela. U zubařů se smlouvou by mu na ni přispěly pojišťovny, ať už si zvolí jakýkoliv materiál či postup. Zdravotní péči to ale zlevnit nemusí.

Informace o tom, zda si člověk nechal vystavit zbrojní průkaz, by měla být už brzy široce dostupná. Tedy alespoň lékařům. Vláda ve středu projedná novelu, která umožní státu takovou informaci centrálně šířit.

Bechtěrevova choroba je nevyléčitelné autoimunitní onemocnění, při kterém probíhají zánětlivé procesy v páteři. Páteřní obratle začínají postupně tuhnout a chrupavky osifikují, páteř se proto stává méně ohebnou. Bolesti bývají nejhorší v klidu, při pohybu se zmírňují. Nemoc se sice nedá vyléčit, ale její postup je možné zpomalit podáváním vhodných léků a pravidelným cvičením.

O tom, že by nějaké zvíře úmyslně spáchalo sebevraždu, dosud neexistuje přesvědčivý důkaz. To samé se nedá říct o člověku – ročně tento způsob smrti zvolí na celém světě více než 700 tisíc lidí. Z biologického hlediska jsme jediní, kdo takto překonává pud sebezáchovy. A vědce samozřejmě zajímá, co ke vzniku tohoto tragického jevu vedlo.

Létající talíř a dlouhý sloupec světla, kterým stoupá vzhůru zmítající se postava. Tento klasický motiv populární kultury dnes vnímáme spíše úsměvně. Svého času ale mnoho lidí například v USA pevně věřilo, že právě toto zažili a že po Zemi chodí jako oběti mimozemských experimentů. Jak se tohle může někomu stát?

V Olomoucké fakultní nemocnici oficiálně vznikla takzvaná mozková banka. Budou se v ní uchovávat a zkoumat vzorky tkáně mozku, které darovali pacienti například s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou. Dárcem se ale může stát kdokoliv, vědci pak budou mít nemocný mozek s čím porovnávat. Banka neoficiálně existovala už patnáct let. Další taková funguje v Praze.

Jeden z našich nejlepších hudebních skladatelů, Antonín Dvořák, zemřel ve věku 62 let. Jako vynikající hudebník tehdejší doby po sobě zanechal významné dílo, které je dodnes součástí repertoáru slavných orchestrů celého světa. Zemřel Antonín Dvořák opravdu na mrtvici? Jaké léky užíval těsně před svou smrtí?

Muž, ve věku kolem 70 let, bývalý kuřák, který se čím dál více zadýchává – to je typický pacient s idiopatickou plicní fibrózou. Smrtelnou nemocí, která jizví plíce, snižuje plochu, kterou můžeme dýchat. Když pacient přijde včas, dají se potíže zásadně zmírnit.

Obojživelníci mají velmi propustnou pokožku. Dokáží skrz ni vstřebávat látky z okolí, ale také vylučují stovky vlastních chemických látek. Tento rozmanitý koktejl jedů má slibné využití v medicíně. Pokud vědci najdou způsob, jak ho zpracovat, mohli bychom díky němu například umět účinněji léčit některé infekce.

Jak se kdysi léčily nemoci štítné žlázy? Po prvních pokusech a omylech se začaly polykat sušené štítné žlázy zvířat. V dávných dobách lidé na problémy štítné žlázy umírali. Medicína jim nedokázala pomoct. Běžný byl život s obrovskou strumou na krku nebo nesnesitelnými tělesnými i duševními problémy.

Osmi z deseti průšvihů se srdcem se dá zabránit. Takhle jednoduchá matematika ale nefunguje, protože většina lidí se o tento orgán podle lékařů moc nestará. A i když už mají potíže, neřeší je. Nějakou z nemocí srdce a cév má v desetimilionovém Česku tři a půl milionů lidí.

Jedenašedesátiletému Rudolfovi nemoc zničila oba kyčelní klouby. Protože byl jinak v dobré fyzické kondici, lékaři se u něj rozhodli k mimořádnému zákroku: během jedné operace mu nahradili obě kyčle.

Možností, jak se zbavit bradavic, je docela hodně – problém může řešit kožní lékař, případně se na ně dá koupit něco v lékárně. Mnoho lidí však nedá dopustit na přírodní medicínu, která je podle nich stejně účinná, a přitom většinou mnohem méně bolestivá.

Lupus erythematodes je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém probíhá v těle systémový zánět. Nejčastěji způsobuje kožní projevy a vyrážky, ale může postihovat i klouby, ledviny, srdce, plíce, mozek nebo třeba krevní buňky.

U žádné jiné rakoviny není prevence zatím tak dokonalá jako u té, jež postihuje děložní hrdlo. Kromě očkování a stěru mají už několik let ženy možnost podstupovat takzvaný HPV test, který ukáže, zda v těle nemají tento virus, a je proto namístě zvýšené sledování.

Loni uplynulo sto let od jeho úmrtí. Spisovatel Jaroslav Hašek však odešel poněkud předčasně: nebylo mu ještě ani čtyřicet let. Co se vlastně stalo a jaká byla příčina jeho smrti? Byl to nezdravý životní styl, obezita, vrozená vada srdce, nebo něco jiného?

V tuzemsku vzniká nový typ ambulancí zajišťujících akutní péči o děti, dorost i dospělé. Má ambici přispět k tomu, aby duševně nemocní nezůstali bez pomoci ani nekončili zbytečně na nemocničním lůžku. Rozvoj zatím brzdí nedostatek psychiatrů.

Rakovina dělohy je nejčastějším gynekologickým nádorem u českých žen. Naštěstí se velkou většinu žen podaří zachránit. Důležité je ovšem nepodceňovat případné příznaky a také dbát na prevenci. V tomto případě zdůrazňují lékaři pohyb a racionální jídelníček. Hlavními rizikovými faktory pro rozvoj karcinomu dělohy jsou totiž věk, nadváha a obezita.