Loni zlínští lékaři oznámili, že pacientovi pomohli individuálně vytištěným čelistním implantátem, z olomoucké porodnice si zase rodiče mohou odnést vytištěné, dosud nenarozené dítě, v pražském IKEM lékaři 3D tisk používají k detailnímu plánování transplantací a před dvěma lety čtenáře Vitalia.cz zaujala novinka v podobě celkové zubní náhrady tisknuté na míru.
Vytištění pomocníci na pojišťovnu
Třídimenzionální neboli 3D tisk má ve zdravotnictví opodstatnění, proto i zdravotnické prostředky vyrobené tímto způsobem, ať už individuálně, či na míru, platí pojišťovny. „Jsou součástí hrazené péče, splněna ale musí být indikační kritéria a také předpoklad, že využití takového zdravotnického prostředku přináší zlepšení nebo zachování pacientova zdravotního stavu,“ připomíná Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Úhrada se tedy vztahuje na situace, kdy použití vytištěného zdravotnického prostředku doporučí pacientovi lékař, pacientův zdravotní stav jej vyžaduje a jeho použití povede k vyléčení, nebo ulehčení stonání. Může jít také o léčbu, kdy pomůcka vyrobená touto metodou je jediným dostupným řešením.
Z toho ovšem plyne, že úhrada z veřejných peněz se nevztahuje na všechno medicínské využití 3D tisku. Pokud si třeba dospělý pacient u ortodontisty zaplatí srovnání chrupu tzv. neviditelnými rovnátky, jež se vyrábí i 3D tiskem, pojišťovna mu je neuhradí a cena se může vyšplhat i nad sto tisíc korun za několikaletou terapii. Neviditelná rovnátka pojišťovna nezaplatí ani dětem, protože materiál platí jen lidem se závažnými vadami chrupu, ale i u nich mají úhrady své limity.
V praxi vedou implantáty
Jak popisuje VZP, v případě individuálně vyráběných zdravotnických prostředků lékař nejprve vytvoří na základě pacientových snímků zhotovených metodou CT či magnetickou rezonancí 3D model. Ten pak certifikovanému výrobci poslouží k vytištění zdravotnického prostředku.
Nejčastěji se ve zdravotnictví tisknou meziobratlové páteřní implantáty, alespoň co se sériové výroby týká. U individuálního tisku pro konkrétního pacienta jde o částečnou náhradu lebeční kosti.
Příklady nejčastěji vyráběných 3D zdravotnických prostředků
Sériově vyráběné
- Meziobratlový spinální implantát – tzv. klec,
- podložka (augmentace) – používá se při náhradách kolenního kloubu,
- jamka a přídavné komponenty – používá se při náhradách kyčle,
- vložka a bezdříková komponenta – používá se při náhradě ramenního kloubu,
- ušní tvarovka ke sluchadlu.
Individuálně vyráběné
- Kranioimplantát – pro rekonstrukci kostních defektů lebky (na základě CT snímků se na 3D tiskárně vytiskne přesná náhrada kosti),
- cévní protéza – indikace Marfanův syndrom,
- konstrukční části ortéz nebo protéz,
- ortopedické vložky do bot.
Zdroj: VZP
Už podle výčtu je jasné, že nejde zdaleka jen o zdravotnické prostředky z plastu. Tisknout je lze i z různých kovů a slitin. Například z titanu. Podstatné ovšem je, aby šlo o certifikované a biokompatibilní materiály. Tedy ty, u nichž je minimální riziko, že se proti nim organismus začne bránit třeba zánětem.
3D tisk má výhody v podobě kratších lhůt pro zhotovení a nižších nákladů. Při využití vytištěných zdravotnických prostředků dochází také ke zkrácení času operace a pacientova zotavení.
ČLÁNKY DO MAILU