Do vynálezu anestezie museli být chirurgové hlavně rychlí

Pánové, tohle není žádný švindl!

Úplně první narkóza byla provedena 16. října 1846 v nemocnici Massachusetts General Hospital v Bostonu. Tehdy zubní lékař William Morton nechal pacientovi Edwardu Abbottovi vdechnout éter. Šlo o operaci nádoru v krku, kterou prováděl chirurg John Warren. Po úspěšném provedení operace chirurg pochvalně prohlásil: Gentlemen, this is no humbug! 

V Anglii se totiž narkóze začalo říkat „americký švindl“, tedy „Yankee humbug“, a zpočátku se na ni lidé dívali s dost velkou nedůvěrou. Lékaři prohlašovali, že je to jen pro fušery, kteří neumí pracovat rychle. Rychlost totiž při operaci byla naprosto zásadní.

Přečtěte si také:

Nesnesitelná muka při operacích ukončil až objev anestezie

Operace se běžně prováděly bez anestezie. Pacient trpěl mučivou bolestí, řval jak na lesy, házel sebou, často musel být přivázaný nebo jej při zákroku drželo několik lidí. Mohlo se i stát, že ze stolu v hrůze utekl s rozřezanými částmi těla. V takových případech byl jeho konec fatální. Každý chirurg tedy dobře věděl, že rozhodující při operaci je především rychlost. Šmik, a je to!

Chirurgické pláště nasáklé krví stály v koutě

Chirurgové v dobách raného novověku nosili dlouhé černé pláště, které měly svůj účel: nešla na nich vidět krev a nemusely se hned prát. Tuto informaci sděluje ve své knize Pod kudlu! nizozemský chirurg Arnold van de Laar. Někteří chirurgové své doby byli prý na své černé pláště nasáklé krví tak pyšní, že je neprali vůbec a doma jim vesele stály v koutě.

A co vlastně byl ten éter? Diethylether je bezbarvá, extrémně hořlavá kapalina s nasládlou vůní, která vzniká destilací směsi ethanolu a kyseliny sírové (dříve vitriolu). Proto se také éteru říkalo „olej sladkého vitriolu“. Analgetické vlastnosti éteru objevil údajně již německý lékař a alchymista Paracelsus žijící v 16. století. A jaké má éter vlastnosti? Má pochopitelně celou řadu nežádoucích účinků: zpomaluje odbourávání alkoholu a některých látek, například diazepamu, z těla. Dále způsobuje nevolnost a zvracení. Zneužíval se i jako rekreační droga, a to především formou inhalací.

Přečtěte si také:

Nejznámější operace všech dob. Probíhaly bez anestezie a málokdo je přežil

O éteru napsal pojednání syn sedláka a amatérský anesteziolog John Snow, který v roce 1847 vyvinul i speciální masku, díky níž se mohl éter dávkovat postupně. Další na řadu přišlo anestetikum chloroform, o němž rovněž John Snow ve svých spisech napsal. Chloroform začal éter nahrazovat a hned rok po první éterové narkóze v Bostonu provedl slavný gynekolog James Young Simpson v Edinburghu první chloroformovou anestezii při porodu.

Chloroform byl nebezpečnější než éter

Chloroform sice začal nahrazovat éter, ale velice rychle bylo zjištěno, že má mnohem více nežádoucích účinků, a to i docela nebezpečných. Šlo o nehořlavé inhalační anestetikum. Tato látka však nebyla nijak příjemná a obtížně se odbourávala z uzavřených místností, kde se hromadila u podlahy. 

Chloroform dráždí pokožku i sliznice, je toxický pro játra a ledviny, způsobuje srdeční arytmii, ve vyšších dávkách útlum dýchacího centra a smrt. Jde o látku teratogenní (poškozující plod) a karcinogenní (způsobující rakovinu). Právě kvůli mnoha nežádoucím účinkům se od jeho používání upustilo a anesteziologové se vrátili buď k používání éteru, anebo se raději nověji uchylovali k použití rajského plynu.

Viktorie díky chloroformu porodila bez bolesti

První významné použití chloroformu provedl zmíněný John Snow, který se později stal úspěšným epidemiologem, u královny Viktorie. Ta velice špatně snášela své porody a přála si rodit bezbolestně. 7. dubna 1853 poprvé použil Snow chloroform u porodu jejího syna Leopolda. 

Všechno dobře dopadlo, královna necítila žádnou bolest a byla za zázrak anestezie velice vděčná. Johnovi dokonce udělila šlechtický titul. Od té doby se při použití tohoto anestetika říkalo v českém překladu „…na způsob královny…“

Po této události se v proslulém časopise The Lancet objevil článek, který rozrušil spoustu lidí. Psalo se v něm, že žena má přece rodit v bolestech a bylo to tak odjakživa. Jak je tedy najednou možné něco takového? Je to snad proti Bohu?

Rajský plyn jako zázrak při porodech

Další na řadu po chloroformu přišel oxid dusný neboli rajský plyn. Jedná se o velice nebezpečný skleníkový plyn, který výrazně přispívá ke globálnímu oteplování. Používal se nejvíce v porodnictví, ale třeba též ve stomatologii. 

I když po něm ženy volaly jako po božím zázraku, postupně se od jeho používání díky nepříznivým účinkům na životní prostředí upustilo. Ženy po něm většinou byly v euforii až hysterii, poté docházelo k útlumu a ke spánku, při předávkování ale i k útlumu srdeční činnosti, ochrnutí dýchacího centra a ke smrti.

Hygiena, gumové rukavice a léčba infekce

S příchodem anestezie už lékaři při operacích nemuseli spěchat. Díky anestezii se tkáně rychle nerozřezávaly jedním tahem, ale pěkně po vrstvách, kdy se zároveň krev vysušovala, a nedocházelo tak k masivnímu krvácení a znečištění celého okolí rány. Přišly i další novoty, které nesmírně zkvalitnily chirurgické výkony a zvýšili tak procento úplného uzdravení pacienta. Američan William Halsted, který operoval kýly a rakoviny prsu, zavedl gumové rukavice, což se operatérům rozhodně hodilo.

Přečtěte si také:

Historie porodnictví: Málokteré dítě přežilo

Zvýšila se úroveň hygieny a dezinfekce, věnovala se pozornost následné léčbě poporodních infekcí, které v mnoha případech stály za úmrtím pacienta. Velký přínos prokázal lékař Semmelweis v roce 1847, kdy zjistil příčinu úmrtí rodiček na horečku omladnic. Joseph Lister pak v roce 1865 jako první dokázal zneškodnit infekci v ráně. Vyvíjela se i první lokální anestezie, kterou byl kokain způsobující závislost. Nebylo to samozřejmě dokonalé, ale posun tam rozhodně byl.

Anestetika pomáhají, ale mohou zabíjet

Pokud se to s anestezií poněkud přepískne, hrozí smrt. Jak už bylo zmíněno, různá anestetika byla odedávna také zneužívána jako drogy vyvolávající odpojení a závislost. Jedním z novějších anestetik je i propofol, kterému se přezdívá „happy milk“ nebo „milk amnesia“. 

Je to hypnotikum, které se podává nitrožilně a které se třeba hodně používá ve veterinární medicíně. Má amnestické účinky, což znamená, že si pacient po jeho použití nic nepamatuje. A právě na selhání srdce po předávkování propofolem zemřel i slavný zpěvák Michael Jackson v roce 2009.