Odolnost, kterou si bakterie postupně vypěstovaly vůči antibiotikům, jen v Česku zabije ročně víc lidí než dopravní nehody. Odhadem jde o stovky pacientů. Jindy účinná léčba jim nezabere a oni umírají na následky infekce.
S narůstající rezistencí vůči léčbě se ale nepotýkáme jen my, řeší ji přinejmenším celá Evropa.
Méně antibiotik, méně odolných bakterií
Úřady EU nyní zveřejnily výsledky analýzy, jež dokládají, že na změnu při zacházení s antibiotickou léčbou není nikdy pozdě. Odolnost bakterií totiž lze ovlivnit i po jejím vzniku.
Země, které snížily spotřebu antibiotik u zvířat (v živočišné výrobě, pozn. red.) i lidí, zaznamenaly snížení počtu bakterií odolných vůči antibiotikům,
konstatuje nedávno vydaná tisková zpráva evropské lékové agentury.
Vychází přitom z analýzy dat o spotřebě léčiv a výskytu mikrobiální rezistence v evropských státech v letech 2019 až 2021. Zjištění se týká konkrétně střevní bakterie Escherichia coli, známé pod zkratkou E. coli.
Zpráva dokládá to, že i když už si bakterie odolnost vypěstuje, i poté má význam přijímat nějaká opatření, protože ty mohou míru rezistence zpětně snížit.
Vliv má i léčení zvířat
Snížení počtu rezistentních bakterií souvisí nejen s nižším objemem antibiotické léčby u lidí, ale také s tím, jak veterináři léčí zvířata chovaná na maso.
E. coli si vytváří rezistenci jak při používání v humánní medicíně, tak při veterinární péči. „Kromě toho může být bakteriální rezistence u lidí spojena s bakteriální rezistencí u zvířat,“ uvádí tisková zpráva. Mezi bakterie, jež jsou prostřednictvím masa přenosné ze zvířat na lidi, patří třeba Campylobacter jejuni a Campylobacter coli.
Je prokázaným faktem, že spotřeba povzbuzuje rezistenci a pokles spotřeby by se pak měl odrazit i v poklesu rezistence. U vybraných příkladů studie dokazuje, že k tomu opravdu došlo,
komentuje zveřejněné závěry Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Jak jsme na tom v ČR
Analýza sice nehodnotila detailně jednotlivé státy EU, ČR ale má podle mikrobioložky Heleny Žemličkové na úrovni Evropy nízké spotřeby prakticky všech sledovaných skupin antibiotik ve veterinární oblasti. Při léčbě lidí pak spotřebováváme evropský průměr. Z něj vybočuje jen nasazení antibiotik nazvaných makrolidy a potencované aminopeniciliny. U nich je tuzemská spotřeba vyšší, než je evropský průměr.
Upozorňuje ovšem, že analýza byla prováděna zvlášť u zvířat a zvlášť pro vzorky od lidí. Proto nelze jednoduše vyvozovat, že jednostranný pokles spotřeby v jednom sektoru se odrazí také v sektoru jiném,
podotýká mikrobioložka pro Vitalia.cz.
Pomyslné spojené nádoby spotřeby léčiv a míry odolnosti navíc nefungují u všech bakterií a všech antibiotik. Korelace vzestupu rezistence je příznačná jen u E. coli a aminopenicilinu (skupiny tzv. širokospektrých antibiotik, pozn. red.),
upozorňuje Helena Žemličková.
Zajímáte se o to, jestli nedostáváte antibiotika zbytečně?
Léky svévolně nevysazujte
Přesto je snížení spotřeby antibiotik jednou z možností, jak rezistenci bakterií vůči léčbě ovlivnit. Tato cesta ale nespočívá v tom, že pacienti nebudou brát léky předepsané lékařem nebo si svévolně zkracovat délku léčby. Jde o strategii státu, jež se promítne třeba do toho, jak lékaři s touto možností léčby nakládají a jak k ní přistupují.
Doporučené postupy pro lékaře existují již nyní. Mimo jiné říkají, že antibiotika mají být nasazována jen v odůvodněných případech, jen na nezbytně nutnou dobu a před těmi širokospektrými (cílícími při jedné léčbě na více bakterií naráz) mají být upřednostňovaná ta úzkospektrá, kam patří peniciliny.
Snaha zpomalit proces vzniku rezistence vůči léčbě má také podobu kampaně SZÚ určené široké veřejnosti. Zaštiťuje ji heslo Důvěřuj svému lékaři. Jak antibiotika fungují, jak je užívat a jakou hrozbu představují, se lze dočíst na webu kampaně.
ČLÁNKY DO MAILU