Čeští vědci zkoumají, zda ayahuasca může v ordinaci fungovat jako v džungli. Chtějí s ní léčit depresi

Český vědecký tým nedávno úspěšně dokončil druhou expedici Neuron do hlubin amazonské džungle, kde zkoumal tradiční domorodé rituály s psychedelickým nápojem ayahuasca. 

Snažili se zjistit, jak ayahuasca užitá v tradičním prostředí během rituálů a za přítomnosti šamana ovlivňuje mozek a jak silný vliv má samotné prostředí na prožívání psychedelické zkušenosti a její léčebný potenciál. Terénní výzkum by měl připsět k pochopení role prostředí na účinnost ayahuascy a jejího potenciálního využití pro léčbu v kontextu západní medicíny.

Proto se osmičlenná výzkumná skupina pod vedením renomovaného českého psychiatra a neurovědce Tomáše Páleníčka letos během Velikonoc vypravila do centra Mayantuaycu v Peru vybavená sedmi přístroji na měření EEG. Expedice chtěla srovnat účinek ayahuascy užité v tradičním prostředí s účinkem jejího laboratorního ekvivalentu v klinickém prostředí. 

Díky využití moderních přenosných přístrojů EEG měli vědci možnost studovat nejen vliv ayahuascy na aktivitu mozku, ale zejména interakci mezi účastníky rituálu a synchronizaci jejich mozkové aktivity, takzvaný hyperscanning. Při něm odborníci snímali činnost mozku více lidí najednou. Slibují si od toho, že technika jim tak pomůže k pochopení dynamiky skupinového procesu a propojení vědomí účastníků během prožívání psychedelické zkušenosti.

Přečtěte si také:

Kočičí psycholožka: Kočka je milý společník, ale žádný telepat

Momentálně probíhá pečlivá analýza nasbíraných dat. První zajímavé zjištění je, že srovnání ayahuascové zkušenosti na úrovni celé skupiny se nijak dramaticky neliší od zkušeností stejné skupiny dobrovolníků, kteří absolvovali intoxikaci s psilocybinem v laboratoři Národního ústavu duševního zdraví, říká Tomáš Páleníček.

To sice naznačuje stabilitu účinku psychedelických látek bez ohledu na místo a čas, avšak obsah zkušeností byl na základě sepsaných reportů značně odlišný. Mohlo by z toho – podle Páleníčka – vyplývat, že fenomenologické škály možná nemají dostatečnou senzitivitu na odlišení detailů prožitků, nicméně i to je předmětem další analýzy a zkoumání.

Ayahuascou proti depresím? 

Získaná data ze všech výprav přiblíží výzkumníky k odpovědi na otázku, zda rituál samotný, jeho prostředí a tradiční šamanské zpěvy jsou právě těmi, které ovlivňují obsah prožitku, což by mohlo znamenat, že mohou mít vliv i na léčebný efekt ayahuascy. Jinými slovy, zda bude mít ayahuasca léčebný efekt i bez nich. To, že nějaký má, si od ní odborníci slibují už dlouho. 

V odborné komunitě je ayahuasca, podobně jako psilocybin, vnímána jako látka s terapeutickým potenciálem na léčení depresí a jiných duševních obtíží, uvedla nedávno pro web iRozhlas.cz vědkyně Malin Vedøy Uthaug z londýnské Imperial College. Psilocybin obsahují i v česku rostoucí houby lysohlávky.

Přečtěte si také:

Špatné zprávy někoho děsí, jiný je cíleně vyhledává. Co dělat, aby nám z nich nehráblo

Vědkyně rovněž zkoumala účinky ayahuascy přímo v Jižní Americe, konkrétně v Kolumbii. Podle ní krom přímého pozitivního vlivu na deprese a úzkosti napomáhá vědomému vnímání – mindfulness, což může pomoci přetnout zacyklení se v negativních myšlenkách. Ayahuasca podle ní rovněž posiluje kreativitu. Malin Vedøy Uthaug zároveň zmínila, že úlevu pociťovali i lidé, kteří se v Jižní Americe účastnili rituálů, ale psychedelický čaj nepili – to by svědčilo pro význam obřadu samotného. 

Podrobná analýza a vyhodnocení všech dat pořízených během české expedice by měly být hotové v září tohoto roku. V průběhu příštího roku chceme dokončit měření 20 subjektů současně během ceremonie s indiány kmene Huni Kui. Lze očekávat, že vše bude oproti práci v Mayantuaycu mnohem komplikovanější. Na místě nebude elektřina ani přístřešky chránící techniku před deštěm. A nahrát během rituálu dvacet lidí současně znamená důkladné natrénování týmu, popsal další plány Tomáš Páleníček.

Národní ústav duševního zdraví funguje jako centrum základního, experimentálního a aplikovaného výzkumu se zaměřením na výzkum neurobiologických a psychosociálních mechanismů spojených se vznikem a průběhem nejzávažnějších duševních poruch a navazující vývoj a testování nových diagnostických a léčebných metod. Sídlí v Praze-Klecanech.

Expedice Neuron provádí rozsáhlý vědecký výzkum neurobiologie ayahuascy v tradičním prostředí se souhlasem domorodých kmenů Huni Kuin a Ashaninka. První výprava se konala v roce 2019. Během této výpravy vědci spolu s filmovým štábem navštívili městečko na severu Brazílie – Santa Rosa de Purus a centrum Mayantuaycu a primárně testovali technická zařízení v extrémních podmínkách. Druhá výprava proběhla na jaře 2023 opět do Mayantuacu s cílem ověřit možnosti tzv. hyperscanningu, tedy nahrávání více lidí současně během rituálu. 

Kompletně zpracovaná data z měření budou mít vědci k dispozici na podzim 2023. Expedice Neuron je financována z grantů Nadačního fondu PSYRES a Nadačního fondu Neuron a neobešla by se bez podpory společnosti Ant Neuro, která zapůjčila přenosné EEG přístroje. Další výzkumnou cestu plánuje vedoucí expedice na rok 2024.

MUDr. Tomáš Paleníček, Ph.D.

Psychiatr a neurovědec specializující se na výzkum účinků psychedelik a dalších psychoaktivních látek. Vede centrum pro výzkum psychedelik v Národním ústavu duševního zdraví. Výzkumy jeho týmů pokrývají oblasti od buněčných kultur až po využití psychedelik v léčbě depresivních pacientů. Spoluzakladatel Nadačního fondu PSYRES, který finančně podporuje výzkum terapeutického potenciálu psychedelických látek. Dlouhodobým cílem fondu je zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii v léčbě duševních, neurologických a dalších onemocnění. A to za předpokladu, že budou psychedelické látky integrovány do vědy, zdravotnictví a společnosti bezpečným, etickým a odpovědným způsobem. Spoluzakladatel kliniky Psyon.