Češi si podle všeho uvědomují, jak důležité je dodržovat vyvážený jídelníček. Jenže když mají udělat konkrétní kroky k tomu, aby ho sami dodržovali, nezvládnou to. Nejen proto, že nabídka zdravých jídel a potravin ještě přeci jen není taková a také běžně dostupná, ale hlavně kvůli penězům.
„Rostoucí ceny jsou jednou z hlavních bariér zdravého stravování u nás. Podle dat z průzkumu Barometr FOOD za potraviny a obědy Češi nejčastěji utratí mezi 10 až 30 procenty svých příjmů. Polovina z nás navíc nad cenou jídla při vaření přemýšlí více než před rokem. Pokud by náklady na stravování dále rostly, 55 % Čechů plánuje snížit výdaje na nákup jídla a 93 % z nich by omezilo své návštěvy v restauracích,“ říká Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, která průzkum FOOD v celkem 22 zemích koordinuje.
Proč neobědváme v restauraci?
Za oběd dnes zaplatíme průměrně 192 korun. Od roku 2020 se cena zvedla o 53 korun. Naprostá většina lidí (konkrétně 83 procent) se přitom při výběru restaurace řídí právě cenami. A jen 64 procent lidí pak jídlo vybírá podle výživových hodnot. Výsledkem je, že raději koupíme průmyslově zpracované potraviny, fast food nebo polotovary z obchodu než plnohodnotný oběd v restauraci.
A proti obědu v restauraci mluví i návyky mladších generací. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy nechtějí s nikým komunikovat, raději si jídlo objednají na samoobslužné obrazovce ve fastfoodovém řetězci nebo přes aplikaci s donáškou, než by v restauraci mluvili s personálem.
Masa jíme moc
Průzkum zkoumal také to, co konkrétně jíme. A ukázalo se například, že jíme až moc masa. Až 78 procent z nás ho konzumuje třikrát týdně a častěji, přičemž více než třetina si dopřává maso k obědu nejméně pětkrát týdně.
„Konzumace zpracovaného masa je přitom prokazatelně spojena s vyšším rizikem rozvoje chronických nemocí, a to i v běžně konzumovaném množství. Každých snědených 50 g zpracovaného masa denně, tedy množství odpovídající zhruba jedné nožičce párku, například zvyšuje riziko rozvoje rakoviny střeva,“ říká nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu Eliška Selinger.
Problém je i vysoký příjem sodíku, resp. soli, který je spojen s rozvojem vysokého krevního tlaku. A ten pak zvyšuje riziko srdečních problémů. „Jeho příjem v Česku překračujeme i několikanásobně,“ poznamenává Selinger.
A zeleniny málo
Čeho naopak jíme málo, jsou luštěniny, celozrnné produkty, ovoce a zelenina. A to i když si to plno lidí nemyslí. Skoro polovina lidí si myslí, že jí zeleniny dost. Jenže doporučené množství je 400 gramů na den, tedy třeba čtyři stogramové porce. A současně jen 13 procent dotazovaných uvedlo, že jí denně tři a více porcí. A jen čtvrtina lidí navíc zeleninu skutečně jí každý den.
„Studie potvrzují význam konzumace zeleniny, ovoce a bobulovin pro prevenci chronických onemocnění, včetně několika typů rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a celkové úmrtnosti,“ uvádí Selinger.
„Pravidelná konzumace celozrnných obilovin je spojena s nižším rizikem úmrtnosti, srdečních onemocnění, rakoviny tlustého střeva a konečníku a cukrovky 2. typu. Vyšší příjem celozrnných obilovin může také pomoci udržet nižší tělesnou hmotnost, snížit hladinu cholesterolu a krevní tlak. Zvýšená konzumace luštěnin je spojena se sníženým rizikem úmrtnosti a vzniku rakoviny žaludku, tlustého střeva, prsu a plic. Studie např. ukázala, že postupné zvýšení příjmu luštěnin z 0 g na 100 g za den může prodloužit očekávanou dobu dožití,“ shrnuje odbornice.
„Z pohledu veřejného zdraví je důležité zajistit, aby zdravá a vyvážená strava byla snadno dostupnou a samozřejmou volbou pro co nejširší část populace. Ať už skrze podporu vzdělávání, nebo skrze veřejné politiky a strategie,“ uzavírá.
Jak z toho ven?
Závěry letošního Barometru FOOD podle slov odborníků potvrzují především dlouhodobou tendenci Čechů se v jídle spíš odbývat. Proč? Kvůli pohodlí, pracovnímu vytížení i kvůli tomu, že oběd vnímáme pořád hlavně jako nezbytnost.
Jaké maso jíte doma nejčastěji?
„Kultura stravování v Česku je dlouhodobě ovlivněna historickými a sociálními faktory, které formovaly návyky a postoje lidí k jídlu. V současnosti však lze pozorovat pomalý posun směrem k většímu zájmu o zdravé stravování. Na jedné straně se stále více Čechů snaží zařazovat do svého jídelníčku čerstvé a nezpracované potraviny, na straně druhé však zůstává velká část populace zastáncem tradiční kuchyně, kde hraje roli komfort a jednoduchost přípravy jídel,“ říká Matyáš Fošum, ředitel oboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavního hygienika Ministerstva zdravotnictví.
„S rostoucím povědomím o nutričním složení potravin a důsledcích nezdravého stravování se zvyšuje také zájem o zdravý životní styl. V budoucnu by nás mohla motivovat k pozitivnějším změnám ve stravování nejen větší dostupnost lokálních potravin, ale i edukace o správných stravovacích návycích a jejich dlouhodobém vlivu na zdraví.“
Video: Co pít po sportu
ČLÁNKY DO MAILU