Lidem, kteří málo a špatně spí, hrozí, že dostanou srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Ti, kteří denně spí sedm až osm hodin, a to pevným a hlubokým spánkem, jsou na tom mnohem lépe.
Na souvislost mezi spánkem a nemocemi srdce upozorňují čeští kardiologové a dokládají to jak roky pozorování svých pacientů, tak novou francouzskou studií, kterou autoři představili na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti.
Studie jasně prokázala, co už léta tušíme. Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají výrazně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice. Na důležitost kvalitního spánku bychom měli myslet také u našich pacientů,
komentoval práci francouzských odborníků předseda České kardiologické společnosti profesor Aleš Linhart.
Výzkumníci v rámci studie nazvané Skóre zdravého spánku a výskyt kardiovaskulárních onemocnění (Healthy sleep score and incident cardiovascular diseases, více o studii zde – v AJ, pozn. red.) sledovali více než sedm tisíc zdravých lidí ve věku od padesáti do pětasedmdesáti let věku, a to po dobu deseti let.
Jen desetina lidí spí dobře
Účastníci studie nejdříve podstoupili prohlídku a vyplnili dotazníky o životním stylu, osobní a rodinné anamnéze, zdravotním stavu a poskytli informace o pěti svých klíčových spánkových návycích. Vědci analyzovali souvislost mezi kvalitou spánku a kardiovaskulárními příhodami s ohledem na další faktory, jako byl například věk, pohlaví, zaměstnání, kouření, hmotnost nebo výskyt infarktu, mrtvice či náhlého srdečního úmrtí v rodině. Lidé ve studii procházeli kontrolou každé dva roky.
Francouzští lékaři hned na začátku studie zjistili, že optimálně spí sotva deset procent lidí. V prvních osmi letech se u 274 účastníků rozvinulo ischemické onemocnění srdce nebo cévní mozková příhoda.
Dobří spáči měli o 75 procent nižší riziko infarktu a dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně,
popsal kardiolog Linhart. Studie také ukázala, že lépe jsou na tom „ranní ptáčata“, tedy lidé, kteří chodí spát dříve a dříve také vstávají.
Nedostatek spánku zvyšuje tlak
Dobrý spánek má navíc vliv i na další věci – jeho nedostatek oslabuje imunitu, zvyšuje riziko depresí a také se kvůli němu tloustne. Proto má smysl vést k tomu, aby dobře spaly, už malé děti, které si pak dobré zvyky odnesou do dospělosti.
Spánek je nejdůležitějším mechanismem pro regeneraci těla, nastavení a udržení optimálního režimu nejen kardiovaskulárního systému, ale i klíčových metabolických pochodů v těle. Kvalita spánku má zásadní vliv na dlouhověkost a zdraví,
vysvětluje další kardiolog, docent Tomáš Kára.
Kolik hodin denně spíte?
Pokud nemá spánek dostatečnou délku a hloubku, mimo jiné se zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, vyplavuje se adrenalin, a může tak dojít k rozvoji nejrůznějších srdečních nemocí, včetně vysokého tlaku či arytmie. A to už od raného dětství.
Noční aktivita nervového systému rovněž významně zvyšuje riziko vzniku cukrovky či rozvoje aterosklerózy, což dále potencuje riziko vzniku vážných onemocnění, jako jsou infarkt myokardu či mozková mrtvice.
Škodí i příliš mnoho spánku
Negativní dopad nedostatku spánku na imunitu doložila například srovnávací studie, která vyšla loni v časopise Nature – více zde. Její autoři dali dohromady nedostatek spánku jak s nižší obranyschopností organismu, tak s vyšším rizikem rozvoje některých typů rakoviny. Upozornili zároveň, že škodit naopak může i větší než doporučovaný osmihodinový denní objem spánku.
Pokud člověk málo spí, vyplavuje se mu do krve stresový hormon kortizol, který podporuje ukládání tuků v těle. Zároveň to ovlivňuje produkci hormonů mající na svědomí hlad a chuť k jídlu – kdo dlouhodobě málo spí, dost možná se také dlouhodobě přejídá.
Hýbejte se, ale ne před spaním
Je dobré usínat a vstávat v přibližně stejnou dobu, minimálně hodinu před usnutím nesledovat televizi, nepoužívat počítač nebo mobil, snažit se snížit hladinu denního stresu a nočního hluku. Spánku škodí i nevhodná pokojová teplota, užívání přípravků s kofeinem, nevyhovující matrace. A naopak, spánku prospívá pohyb, ale ne těsně před spaním. Je dobré se celkově zklidnit, například četbou, hovorem se svými blízkými, poslechem klidné hudby či meditací.
I když máte pocit, že spíte dost nebo že vám i menší množství spánku stačí, můžete se mýlit. Jak vypadají projevy dlouhodobé spánkové deprivace? Změny nálady, potíže se soustředěním, pamětí, snížený sexuální apetit. Mezi další vedlejší příznaky patří například touha po tučném jídle, přehřívání těla, přibírání na váze a impulsivnější rozhodování.