Kdo někdy neřekl, že má „nějakou chřipku“, když mu pár dní nebylo dobře? Jenže chřipka je něco úplně jiného než běžné nachlazení. Nepostihuje jen dýchací soustavu, ale celé tělo. A její následky mohou být i velmi vážné.
Co se dozvíte v článku
„Chřipka není jen problémem dýchacích cest, ale díky své schopnosti vyvolat systémovou zánětlivou reakci může postihnout celé tělo, což pak může vést k závažným komplikacím, nebo dokonce skončit fatálně,“ vysvětluje doktorka Veronika Jegorova z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Chřipka versus nachlazení
Zatímco běžná viróza nebo chcete-li nachlazení přichází postupně, provází ji zvýšená teplota, rýma, případně kašel, chřipka se projevuje horečkou, a to i vysokou, která se objevuje vlastně zničehonic – z plného zdraví.
Dalšími příznaky jsou bolest hlavy, bolest kloubů a svalů, zimnice, velká únava a celková schvácenost. Až po pár dnech se může objevit i kašel, a to zpočátku suchý a dráždivý, postupně se pak mění na vlhký.
Méně obvyklými symptomy jsou bolest břicha, nevolnost, průjem či zvracení. Naopak rýma k příznakům chřipky obvykle nepatří.
Pravá chřipka je celkově onemocnění, které nastupuje rychle a dokáže člověka zcela vyřadit z provozu na několik dní.
Hrozí zánět srdečního svalu
Pokud jde o komplikace spojené s chřipkou, jednou z nejohroženějších skupin jsou pacienti s chronickými onemocněními, například kardiaci, kterých je v České republice až 3,5 milionu. „Chřipka sama může i u zdravých lidí způsobit zánět srdeční svaloviny, tzv. myokarditidu, což může být i život ohrožující stav,“ upozorňuje kardiolog Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů, a dodává:
„U pacientů, kteří se již dříve léčili se srdcem, se může jejich stav zhoršit, a to i do stupně významného srdečního selhání. Pro pacienty nejen s kardiovaskulárním onemocněním tato infekce představuje velmi vážnou hrozbu, někdy až s fatálními následky.“
Kdo patří k nejohroženějším?
K nejrizikovějším pacientům patří kromě kardiaků a dalších chronicky nemocných (kupř. pacientů s cukrovkou, chronickou obstrukční plicní nemocí – CHOPN, onemocněním ledvin nebo poruchami imunitního systému) také senioři. Častěji jim hrozí například zápal plic nebo srdeční selhání, je u nich i vyšší riziko hospitalizace.
„Jen v minulé sezóně vedla chřipka k více než 400 hospitalizacím vyžadujícím intenzivní péči a 107 pacientů infekci podlehlo. Jedná se však pouze o případy, kdy je chřipka považována za primární příčinu úmrtí. V důsledku dalších komplikací způsobených chřipkou zemře u nás každý rok zhruba 1500 až 2000 lidí,“ upozorňuje doktor Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu, s tím, že neexistují ani přesná čísla o počtu nakažených, protože řada lidí ani nejde k lékaři. Odhaduje se však, že každoročně se v Česku chřipkou nakazí více než milion lidí.
Očkujte se v říjnu a v listopadu
Podzim je pak ideálním obdobím pro očkování proti chřipce. Lékaři to doporučují v říjnu a v listopadu, abychom byli chránění, až přijde epidemie. Ta nastupuje někdy už v prosinci a vrcholí od ledna do března.
Vakcinace je ostatně zásadní prevencí proti závažnému průběhu chřipky. Nezaručí sice, že nemoc nedostanete, ale snižuje riziko vážného průběhu, komplikací a nutnosti hospitalizace.
Co vy a očkování proti chřipce?
To stejné pak platí pro očkování proti covidu-19. „Prevence v podobě očkování je nejdůležitějším nástrojem proti závažnému průběhu onemocnění covid-19 a chřipky. Očkování proti chřipce patří k nejúčinnějším opatřením, která snižují dopady tohoto onemocnění. Nejvhodnější doba pro očkování proti covidu-19 i chřipce je od září do listopadu, proto prosím neváhejte a nechte se očkovat,“ řekl na tiskové konferenci k nastupující sezóně respiračních nemocí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
„Pro letošní sezónu jsou k dispozici očkovací látky proti covidu-19 (varianty JN.1) i chřipce. Proti covidu-19 je k dispozici 700 tisíc dávek, proti chřipce 900 tisíc dávek. Očkovat se můžete jak u praktických lékařů, tak v očkovacích centrech zdravotnických zařízení. Přehled očkovacích míst naleznete na webu ockoreport.uzis.cz, který nově zahrnuje i ordinace praktických lékařů poskytujících vybraná očkování i neregistrovaným pacientům,“ vyjmenovala hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Proočkovanost je nízká. Kdo má vakcínu zdarma?
Riziko komplikací a závažného průběhu onemocnění, včetně nutné hospitalizace, stoupá s věkem pacienta. „Proočkovanost lidí starších 65 let je u nás přitom ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velmi nízká. V průměru je v Evropě očkovaný proti chřipce každý druhý senior, v Česku je to každý čtvrtý, a to i přesto, že mají vakcínu i její aplikaci plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.
Senioři nad 65 let mají v Česku očkování proti chřipce hrazené ze zdravotního pojištění. Kromě nich pojišťovny vakcíny hradí pacientům se závažným chronickým onemocněním srdce a cév nebo dýchacích cest, s onemocněním ledvin či diabetem, pacientům po odstranění sleziny nebo pracovníkům ve zdravotnictví. Ostatní zájemci o očkování si sice vakcínu musí zaplatit, mohou ale následně využít příspěvek z fondu prevence. Pokud jde o covid-19, je očkování hrazené pro všechny pojištěnce.
Odborníci seniorům doporučují také očkování proti respiračnímu syncytiálnímu viru neboli RS viru, který velmi často způsobuje infekce dýchacích cest, někdy i s poměrně závažným průběhem. Nová vakcína je dostupná od loňského roku a je určena lidem nad 60 let a pro těhotné ženy. Není však hrazená z veřejného zdravotního pojištění a stojí asi 5 tisíc korun.
ČLÁNKY DO MAILU