Odborníci jsou zajedno. Císařský řez by se měl provádět jenom v opodstatněných případech. Ale už tady se to komplikuje – třeba v tom, že nejsou zajedno v tom, co je opodstatněný případ. Ukazuje se to například u žen, které za sebou už sekci mají a další dítě by rády přivedly na svět vaginálně. Část lékařů takový postup nedoporučuje, část ho naopak podporuje.
Problematikou císařského řezu se zabývaly stovky zdravotníků na nedávné unikátní mezinárodní multioborové konferenci POROD 2023 v Ostravě. Do společné diskuse se zapojily i duly, laktační poradkyně a pacientky.
Počet císařů v Česku
V současné době se v tuzemsku rodí tzv. sekcí každé čtvrté dítě. Stoupající věk rodiček a naopak jejich klesající fyzická kondice však mohou podle odborníků čísla do budoucna zvyšovat. V České republice počet císařských řezů na začátku 90. let rychle rostl a později se zastavil na hranici kolem 25 procent, na které se drží.
Císařský řez je velká břišní operace, u které je potřeba vždy pečlivě zvážit, zda je opravdu třeba. Slouží k záchraně života rodiček a dětí a k snížení jejich nemocnosti, doprovázet ho ale může i řada komplikací. Proto se musí používat s rozvahou a musí k němu vést opodstatněné důvody,
popisuje docent Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky ostravské fakultní nemocnice, který konferenci uspořádal.
Komplikace se mohou objevit nejenom během prováděné operace. Dětem, které se rodí císařským řezem, hrozí vyšší riziko rozvoje astmatu, intolerance složek potravy, autoimunitních onemocnění, obezity nebo diabetu.
Čtyřikrát rizikovější
Dlouhodobé dopady má císařský řez i na matky, ať už jde o negativní vliv na plodnost, nebo například o vyšší riziko špatného zahnízdění placenty v dalším těhotenství. Císařský řez je ve srovnání s normálním porodem až čtyřikrát rizikovější,
zdůrazňuje porodník Šimetka. Jak ale dodává, v případech, kdy je nutné ho provést, dramaticky snižuje úmrtnost a nemocnost dětí i matek a má i své ochranné efekty – zejména na pánevní dno.
Líbí se vám, když nekomplikovaný porod vedou jen porodní asistentky?
Každopádně, existují země, kde se dělá císařů významně méně než v Česku, týká se to například Skandinávie. Velkou roli v četnosti porodů císařským řezem podle přednosty Šimetky hraje zvyšující se věk žen v době prvního těhotenství, který v tuzemsku překročil třicítku. Ovšem v tomto Česko spíš jen dohnalo západní Evropu, tam už věk matek stoupl dříve.
Za další problém zdravotníci považují přibývající počet obézních rodiček. Tyto faktory, které mají na provádění císařského řezu velký vliv, je potřeba neustále připomínat. Už teď se u nás rodí císařským řezem každé čtvrté dítě a my bychom byli velmi neradi, kdyby jich v budoucnu přibývalo,
dodává docent Šimetka.
Co chybí císařovnám
O zkušenosti s císařským řezem se na ostravské konferenci podělilo také někkolik matek – zdravotníkům popisovaly, jak se v době porodu cítily, jaké informace jim chyběly, nebo co naopak nechtěly slyšet. Právě to bylo jedním z témat konference.
Na změnu povědomí o porodech a zároveň podporu matek, které tímto způsobem přivedly na svět své děti, se už před časem zaměřil projekt nazvaný Císařovnám, jehož aktérky se rovněž zúčastnily ostravské konference. Součástí projektu je i stejně pojmenovaná podpůrná webová platforma. Opakovaně zaznělo, že respektující komunikace a empatie ze strany ošetřujícího personálu jsou klíčem k tomu, aby ubývalo porodního traumatu,
říká pořadatel konference a odborný garant projektu docent Ondřej Šimetka z Fakultní nemocnice Ostrava.
V souvislostí se sekcí chce projekt Císařovnám otevírat témata, o kterých se zase tak moc nemluví – jde například o přítomnost partnera na sále, včasný kontakt s miminkem nebo raná péče o jizvu po císařském řezu. Témata, která v mnoha českých porodnicích stále nejsou na pořadu dne.
Císařským řezem v Česku končí každý čtvrtý porod, přesto stále v praxi nefungují v přístupu k péči o ženu a dítě jednotné pokyny a doporučené postupy. Zatímco jedno pracoviště umožní ženě při císařském řezu pomoci svému miminku na svět (tzv. maternal-assisted C-section), jinde své dítě žena poprvé vidí zavinuté v náruči sestry a poté až za několik dalších hodin u prvního pokusu o kojení,
uvedla zakladatelka projektu Eva Zubec.
Podle ní se v rámci projektu chtějí zaměřovat zejména na dobré příklady péče a přístupu k rodičkám – ten se sice lepší a možností přibývá, systém však má stále mezery. Ukazatelem dobré praxe je pro nás například respektování tzv. ERAC protokolu, který pracuje na základě nejnovějších doporučení k péči o ženy před, při a po císařském řezu,
vysvětluje zakladatelka projektu Císařovnám Eva Zubec.
Zkratka ERAC vychází z anglického Enhanced Recovery After Caesarean Delivery, což znamená právě lepší zotavení po císařském řezu.
Matka na JIP, dítě na novorozenecké
Porodnice se skutečně často zásadně odlišně chovají k matkám a k jejich dětem podle toho, jaký způsob porodu mají za sebou. Je běžnou praxí mnoha porodnic, že po císařském řezu děti separují od jejich matek, klasicky jde žena na JIP a dítě na novorozenecké. Takovéto odloučení má prokazatelně negativní vliv na kojení i ranou vazbu ženy s dítětem. Naštěstí přibývá porodnic, které nepřetržitý kontakt podporují, pokud si ho žena přeje,
vysvětluje porodní asistentka Markéta Scott Gasparová.
Autorky projektu Císařovnám chystají mimo jiné brožury na oddělení šestinedělí pro matky po císaři, podcast do uší i výzkum, který by zmapoval potřeby rodících žen a zdravotníků, kteří se na péči o ženy po sekci podílí.
Chceme, aby ženy měly od prvního dne informace o hojení jizvy i celého těla po porodu, které vychází z nejnovějších poznatků terapie jizev. Celé to bude o jemné a celostní péči – od fasciálních masáží až po výživu, která hojení podpoří,
představila plány zakladatelka Císařovnám Eva Zubec.
Na brožuře spolupracují lékaři, porodní asistentky, duly a fyzioterapeuti. K tomu, aby se výzkum uskutečnil, přispěla i nedávná úspěšná crowdfundingová kampaň.
ČLÁNKY DO MAILU