Zuby to nekončí. Co všechno si lze čistit v ústech a čím byste to měli dělat

Vitalia.cz prezidenta ČSK vyzpovídala v rámci osvětového projektu komory s názvem Republika bez kazu a ve spolupráci se stomatologickou komorou přinášíme několik textů věnovaných prevenci ústního zdraví.

Barvy na umyvadle

Pokud je čistění mezizubních prostor pro ústní zdraví nezbytné, znamená to, že v koupelně by neměl být jen zubní kartáček. Doplnit by ho měly kartáčky mezizubní nebo dentální nit. „Při správné technice funguje obojí dobře. Naučit se techniku čištění s nití je ovšem dramaticky složitější,“ podotýká zubní lékař a opakuje, že správný postup čištění mezizubí by zájemci měli ukázat, stejně jako čištění chrupu, lékař nebo dentální hygienistka. Jde totiž o individuální záležitost.

Rozdíl mezi dentální nití a mezizubními kartáčky je ten, že u druhého pomocníka si nevystačíte jen s jedním. „Správně se mezizubní kartáčky mají kalibrovat podle mezizubních prostor. Není proto nic vzácného, když jeden člověk má doma i pět jejich různých velikostí, protože velikost mezer je u jednoho chrupu rozdílná,“ vysvětluje Roman Šmucler. 

Velikosti kartáčků se rozlišují číselně nebo třeba barvami, a tak v koupelně můžete mít, s nadsázkou řečeno, téměř všechny barvy duhy. Jaké přesně, s tím vám pomůžou výše uvedení odborníci. „Když použijete jeden univerzální mezizubní kartáček, tak v některé mezeře si můžete způsobit trauma a některou nevyčistíte vůbec,“ upozorňuje prezident ČSK.

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Škrabky ano, sprcha ne

Zatímco nit nebo kartáčky, případně obojí, jsou v koupelně nutné, pomocník v podobě ústní sprchy je nadbytečný. „V jejím používání nevidím žádné štěstí, mezizubními kartáčky či nití si můžete prostory mezi zuby vyčistit tak, že už ústní sprchy není třeba,“ uvádí stomatolog.

Co se naopak může někomu hodit, je škrabka na jazyk. Tou si lze bezpečně očistit povrch tohoto svalu. Podle zubního lékaře toto čištění může být zdraví prospěšné.

Na druhou stranu i u škrabek platí, že všeho moc škodí. I ústa mají (stejně jako třeba tlusté střevo, kůže či pochva) vlastní mikrobiom, tedy unikátní bakteriální prostředí, v němž jsou v případně zdravých úst mikroorganismy ve vzájemné rovnováze. Pokud je budeme z jazyka často a intenzivně stírat, můžeme tuto rovnováhu narušit a zadělat si tak na problémy v podobě pigmentace, vyšší kazivosti nebo zánětu dásní.

„Vznikl proto kompromis, že nějaké mechanické očištění jazyka je v pořádku, ale je potřeba mít na vědomí, že napomáhá vzniku dismikrobie v ústech,“ podotýká prezident ČSK.

Ultrazvukové čističe jsou nebezpečné

V poslední době se na internetu rozšířila nabídka domácích ultrazvukových čističů. Před nimi prezident ČSK varuje. Jak už jsme na Vitalia.cz upozornili dříve, jejich používáním si můžete trvale poškodit zdraví. „Je to recept na to, jak si poškodit zubní cement, a to hlavně na krčku, protože zejména ten je na mechanické poškození a teplo citlivý,“ potvrzuje Roman Šmucler.

„Domácí ultrazvuky jsou nebezpečné. Jednak tím, že ty, které se prodávají v ČR, patří mezi nekvalitní low-cost, pak také protože řada těchto přístrojů nesplňuje požadavky na medicínský ultrazvuk. A v neposlední řadě: Pokud špatně namíříte hrot, tak si můžete ublížit jakýmkoliv přístrojem. Pro správné používání proto nestačí jen návod nebo video z YouTube. Běžně mají zdravotníci na používání ultrazvuků kurz,“ popisuje Roman Šmucler.

Zubní lékař ale nevylučuje, že v budoucnu ultrazvukovou technologii doma používat budeme. „Uvidíme, kam tuto oblast posunou technologie. Zatím ale jsou na trhu jen laciné nápodoby medicínských ultrazvuků,“ dodává lékař.

Přečtěte si také:

Pozor na domácí ošetření zubů ultrazvukem. Můžete si zničit zdraví, varují odborníci

Pastu nevynechávejte

Zatímco v textu výše jsme popsali pomocníky, kteří pomohou s očistou úst mechanicky, nyní je čas podívat se na ty, kteří působí chemicky. 

Zubaři se dnes shodují na tom, že klíčová je při čištění zubů a celé dutiny ústní zubní pasta nebo v současné době také zubní gel, jehož konzistence je mírně řidší. Obojí lze používat už od prořezání prvního zoubku (chybu ale neuděláte ani při pozdějším použití, kdy je plocha zubu již větší) a stačí vždy jen malé množství.

Přečtěte si také:

Zubní pasta v tabletě šetří vodu a plasty. Ekologická novinka míří na český trh

U past je dobré orientačně se držet toho, zda jde o pomocníka pro děti, nebo pro dospělé. Hodit se může i rada, že po čištění je dobré pastu sice vyplivnout, ale ústa už nevyplachovat, protože tím se prodlouží doba účinku.

Otázka, jak vybrat tu správnou pastu, nemá univerzální odpověď. „Pasty jsou poměrně složitá věc, fungují skvěle, ale musíte se v nich vyznat. Moje zkušenost je taková, že v ČR se používání past bagatelizuje a nerozumí jim ani řada zubních lékařů. Nechtějí se tímto tématem zabývat, protože podle nich je pasta vlastně jen takový detail, protože důležitější je kartáček. Ten skutečně dělá většinu práce a opravdu nestačí si zuby jen pastou pomazat. Jenže mezi pastami jsou velké rozdíly. Třeba kvůli obsahu různého typu fluoru a fluoridů,“ uvádí lékař.

Pokud výběr pasty trefíte, můžete svému ústnímu zdraví pomoci. Třeba tím, že dáte sklovině šanci, aby zacelila malé, počínající zubní kazy. Dokáží to pasty či gely, které mají remineralizační schopnost, což znamená, že napomáhají obnově skloviny.

Jenže jsou i situace, kdy si špatným výběrem pasty můžete uškodit. „Moc se třeba neví, že v některých pastách jsou obsaženy látky, které mohou být toxické nebo které způsobují afty či citlivost dásní,“ podotýká Roman Šmucler s tím, že problémy mohou přijít, pokud třeba pasta obsahuje třeba bělicí látky. 

Opatrní by měli být lidé také s pastami, které se chlubí tím, že jsou přírodní, tedy s obsahem výtažků z bylin. „U takových past je vyšší riziko alergií,“ podotýká zubař.

Bez ústní vody se obejdete

Své místo mají v koupelně také ústní vody. Pokud máte dobrou techniku čištění, není jich třeba. Navíc ty s obsahem chlorhexidinu při delším užívání mohou zabarvit zubní sklovinu, což je většinou nežádoucí.

Ústní vody se ale mohou hodit pro desinfekci kartáčku. Tu provedete tak, že jej po čištění vodou polijete nebo krátce do ní hlavičku namočíte.

Existují také léčivé výplachy, které jsou na místě třeba po operaci krčních mandlí nebo při nějakém onemocnění. Pokud vám je doporučí lékař, pak je dobré výplach provádět. U zdravých úst ale může uškodit. 

„Jsou léčebné ústní vody, jejichž používání by měl indikovat vždy lékař. Třeba perfektně fungují u některých stavů ty s chlorhexidinem. Protože po nich ale tmavnou zuby, je třeba je doporučovat jen těm, kteří je potřebují, a používat je jen dočasně. Třeba 14 dnů,“ říká stomatolog. Sám tmavnutí zubů předchází tím, že u pacientů s problematickými místy doporučuje podávání chlorhexidinového gelu, protože to může být jen lokální.

Na závěr zubní lékař dodává perličku. V USA kdysi razili teorii, že ústnímu zdraví napomůže výplach alkoholem. Metoda to sice byla oblíbená, ukázala ale, že tímto způsobem se rozhodně lidé zubních kazů nezbaví.

Odborná spolupráce:

doc. MUDr. Roman Šmucler , CSc.

Prezident České stomatologické komory, předseda odborné Společnosti estetické a laserové medicíny. Aktuálně působí ve čtyřech poradních orgánech Ministerstva zdravotnictví ČR. Jeho specializací je stomatochirurgie. Je majitelem soukromé kliniky zaměřené na estetickou a laserovou medicínu.