Baterie jsou všude kolem nás. V době adventu o to více, protože používáme elektrické svíčky, LED dekorace nebo světelné řetězy a Ježíšek nezřídka nosí bateriové hračky. Snad proto, že nás baterie obklopují všude, ztrácíme vůči nim obezřetnost.
Co se dozvíte v článku
Nedáváme pozor na to, aby byly vždy mimo dohled a dosah dětí. A to, i když jsou třeba už vybité. Nekontrolujeme, zda je hračky či přístroje mají chráněné krytem se šroubkem, jenž zabraňuje jejich nechtěnému vyjmutí nebo vysypání. Přitom když se malé dítě dostane k baterii, stačí okamžik, aby ji spolklo a aby se klidný den změnil v drama trvající i týdny.
Proč jsou baterie nebezpečné
Baterie je nebezpečná ve chvíli, kdy ji někdo, nejčastěji malé dítě, spolkne a ona se zadrhne v jícnu. Zpravidla v jeho horní části.
Uváznutí způsobují chemikálie, které se z ní uvolňují. Navíc svěrače jícnu zpravidla na přítomnost cizího předmětu reagují stažením, což neumožní baterii projít do žaludku. Baterie proto v jícnu zůstane a během pár minut začne narušovat jeho stěnu. Do hodiny dokáže jícen poleptat a do čtyř hodin jej proděravět,
upozorňuje ORL specialista Michal Jurovčík. Pracuje v dětské části motolské nemocnice a patří k lékařům, kteří baterie, ale i jiné předměty, dětem endoskopicky vyndávají z útrob.
Přilnutí baterie je přitom tak silné a v celé její ploše, že vyndání není snadné a lékař při něm musí být opatrný, aby poleptanou stěnu jícnu neprotrhl.
Experiment s masem
Jak rychle a v jaké míře baterie tkáně poškozují, ukazuje experiment na kuřecím mase (viz úvodní galerie). Lékaři FN Motol při něm použili kuřecí prsní sval. Nevybitou baterii vložili na maso, pak jej přeložili a kvůli vytvoření vlhkého prostředí vložili do fyziologického roztoku. Výsledek je překvapil. Na poškození tkáně stačilo pár desítek minut.
Baterie jsou nebezpečné kvůli svým vlastnostem a prostředí trávicího traktu. Je vlhké, takže z baterie se začnou uvolňovat chemikálie, navíc vlhko způsobí propojení pólů, takže začne probíjet. Jícen proto poškozuje elektrický proud a teplo, jež při probíjení vznikají.
Na rozdíl třeba od poleptání louhem baterie poškozuje orgány, i když už v těle není. Měli jsme pacienty, kterým se vytvořil otvor z jícnu do průdušnice až týden po vytažení baterie,
podotýká Michal Jurovčík. Elektrický proud na tkáně působí tak, že odumírají ještě dny a týdny po jejich zasažení. Celkový rozsah poškození orgánů je proto možné vidět až s odstupem času.
V jícnu končí ty knoflíkové
V Motole každý rok ošetřují několik dětí, které spolkly baterii a mají kvůli tomu zdravotní potíže. Téměř vždy jde o pacienty ve věku od jednoho roku do tří let. Spolknou často baterii z TV ovladače, hračky, nebo se k ní dostanou, protože je někde volně pohozená,
popisuje příklady Michal Jurovčík. Velmi zřídka lékaři ošetřují i starší děti nebo dospělé, kteří omylem baterii spolkli, třeba když si ji přidržoval ústy.
Děti přitom polykají stále týž typ. Jde o baterie nazývané jako knoflíkové nebo také diskové či mincové. Naopak ty tzv. tužkové či mikrotužkové děti kvůli jejich velikosti pozřít prakticky nedokáží.
Věděli jste, že se spolknutou baterií musíte okamžitě do nemocnice?
A ať se lékaři snaží dětem pomoci sebevíc, téměř polovině malých pacientů, alespoň co se Motola týká, způsobí baterie trvalé následky. Lékaři proto chtějí varovat rodiče před nepozorností a lehkovážností ve vztahu k bateriím a dětem. Varování přichází v adventním čase, protože, jak již jsme dříve upozorňovali, prosinec je z hlediska nechtěného vdechnutí či spolknutí předmětů nejvíce rizikovým měsícem v roce.
Při spolknutí jde o život
Pokud dítě baterii spolkne, nehrozí mu, paradoxně, udušení, ale vykrvácení. Lékaři vědí nejméně o dvou úmrtích, které byly důsledkem zranění způsobeném baterií. Jedno nastalo na severu Čech, další před dvěma lety v Praze. Obě úmrtí mají společné to, že baterie se dítěti proleptala jícnem k aortě. Narušila její stěnu a dítě vnitřně vykrvácelo.
Aorta je největší a nejdelší tepnou v těle, jakmile je narušena, nastává masivní krvácení. To se většinou nepodaří zastavit ani při bezprostředním poskytnutí akutní pomoci. Dítě má na rozdíl od dospělého méně krve, proto vykrvácí rychleji.
K narušení stěny aorty může dojít, v extrémních případech, už po několika hodinách od spolknutí baterie. Záludné je, že proděravění aorty nemusí nastat hned, ale třeba i po týdnu, kdy už baterie v těle není.
Fatální konec je výjimečný. Častěji baterie poškozuje zdraví dítěte jinak. Nejzávažnější je stav, kdy vznikne otvor mezi jícnem a průdušnicí. Léčba vyžaduje zavedení tracheostomie či velkou hrudní operaci. Trvá několik hodin, podílí se na ní kardiochirurgové a dítě je při ní připojeno na mimotělní oběh, tzv. ECMO. Než se stav takového pacienta nějakým způsobem vyřeší (a nejde o návrat ke stejnému životu, jaký dítě mělo, když bylo zdravé), trvá to v medicíně i rok. Následná péče je pak mnohdy doživotní.
Přečtěte si také:
Někdy stačí zraněnému jen zaklonit hlavu, říká záchranář. Zapadlý jazyk je nesmysl
Jedním z důvodů, proč je léčba složitá, je, že poškozené místo nedokáží jednoduše sešít, protože okraje zasažené odumíráním tkáně u sebe nedrží. Trhají se a opětovně praskají. Řešením proto je, že část jícnu chirurg vyřízne a zbylé části sešije. Zhojení ale bývá problematické, vede k jizvám v jícnu a tím i jeho zúžení, což může způsobit potíže s polykáním.
Téměř vždy, i když není třeba velké operace, vede spolknutí baterie k tomu, že se část jícnu zjizví a jizva tuto trubici zúží, takže pacient má potíže s polykáním. Pokud jsou významné, neobejde se léčba bez podávání výživy přímo do žaludku.
Lékaři ošetřují také děti, u kterých následkem elektrického proudu došlo k obrně hlasivek. Tedy jejích trvalému sevření, což vede k potížím s dýcháním a mluvením.
Galerie: Jaké škody a kde napáchá spolknutá baterie
Jak poznáte spolknutí baterie
Knoflíková baterie je malá, a pokud jedna zmizí, nemusí si toho rodiče vůbec všimnout. Kdy a jak tedy na událost přijdou?
K projevům spolknuté baterie patří dávení, kašel, zvracení, odmítání jídla a pití, dušnost či sípání. Jenže ty mohou přijít i s velkou prodlevou, nebo vůbec ne. Nebo je rodiče sice pozorují, ale nespojí si je se spolknutím baterie, takže odbornou pomoc vyhledají se zpožděním.
Jak těžké je poznat, že dítě baterii spolklo, ukazuje Michal Jurovčík na příkladu malého chlapce, kterému ji z jícnu vyndali až po dvou měsících. Přispělo k tomu i to, že navzdory baterii dokázalo dítě jíst i pít, nezvracelo. K lékaři se rodiče vydali až ve chvíli, kdy jíst přestalo. Baterii se sice Michalu Jurovčíkovi vyndat podařilo a dítě přežilo, má ale doživotně zúžený jícen a ten mu lékaři dosud pravidelně v narkóze roztahují.
První pomocí je med
Pokud rodiče vidí, že dítě baterii spolklo, mají ihned volat rychlou záchrannou službu či potomka převézt do nejbližší nemocnice. Otálet nemají ani ve chvílích, kdy existuje byť jen podezření na spolknutí baterie.
Kromě rychlého převozu k lékaři existuje ještě jedna forma laické první pomoci. Její účinek byl doložen v zahraničí studiemi. Pokud víte, že dítě spolklo baterii, začněte mu podávat po lžičkách med. Ideálně takový, který je tekutý a lépe se dostane do krku. Třeba dvě, tři lžičky, pak deset minut pauza a znovu. A tak pořád dokola, dokud ho dítě snese,
říká ORL lékař.
Pokud med kvůli cukernatění neteče, nebo jej dítě nechce, může jej rodič zředit horkým čajem. Nápoj ale musí být velmi zahuštěný medem a dítěti jej rodič musí podávat při takové teplotě, aby jej neopařil. Samotné pití čaje fungovat nebude, pokud podáme hustý čaj s medem, je to pořád lepší než nic,
popisuje Michal Jurovčík.
Med dokáže baterii obalit, a protože ta je kvůli probíjení teplá, začne karamelizovat. V tomto stavu dokáže sliznici jícnu do jisté míry ochránit. Přesto se o této možnosti první pomoci příliš neví. Zatím jsme se nikdy nesetkali s tím, že by k nám přijel pacient, kterému by rodiče před příjezdem med podávali,
konstatuje lékař.
Na druhou stranu kvůli podávání medu nelze otálet s přivoláním záchranářů nebo odjezdem k lékaři. Med může sice poleptání zmírnit, zcela mu ale nezabrání. Ideální je tedy volat pomoc nebo chystat se na odjezd a do toho dítě krmit medem. A třeba i po cestě v autě, snese-li to.
Co naopak jako první pomoc nefunguje, je vyvolávání zvracení, snaha baterii zapít či zajíst. Baterie je totiž ke stěně jícnu tak pevně přilnutá, že s ní tímto způsobem nelze pohnout.
Co dítě čeká v nemocnici
Pokud dorazí rodiče do nemocnice s tím, že jejich dítě spolklo baterii, první, co lékaři udělají, bude rentgenový snímek hrudníku. Baterii by na něm měli bezpečně poznat. V jícnu totiž má typické postavení – jde vidět celá, protože ke stěně přilne plošší stranou.
Baterie na rentgenu připomíná často minci. Třeba korunu, které se tvarem i velikostí podobá. Jenže koruna pro zdraví dítěte není tak riziková. Lékaři proto musí určit, co vlastně v jícnu dítěte, které s nimi ještě nedokáže komunikovat, je. Jak v minulosti pro Vitalia.cz řekl ORL lékař z FN Motol Jiří Skřivan, hlavním rysem, jímž se oba předměty liší, je ten, že u baterie jde vidět okruží. Tedy vnější, tenký kruh, který je přerušen izolací. Mince toto přerušení nemá.
Pokud rentgenový snímek baterii potvrdí, dítě okamžitě míří na sál. Čeká jej celková anestezie a endoskopický zákrok. Při něm operatér ústy pacienta baterii vytáhne a ošetří poleptané místo např. antibiotiky. Dítě je užívá i při následné léčbě. Ta většinou zahrnuje také podávání kortikosteroidů.
Lékaři také musí zajistit, aby pacient jícen dočasně nepoužíval, takže dítě nesmí polykat. Minimálně šest týdnů proto mají zavedenou sondu do žaludku, prostřednictví jí přijímají veškerou stravu i tekutiny,
podotýká Michal Jurovčík.
Pobyt na nemocničním lůžku po spolknutí baterie trvá nejméně jeden týden. Probíhá při něm série kontrol, z nichž některé musí být opět v anestezii, takže malý pacient jich může během krátké doby mít hned několik. Často pak ještě musí procházet následnou léčbou včetně konzultací u nutričních terapeutů. Čekají jej také další kontroly pod narkózou, takže za několik měsíců může být anestezií třeba i třicet.
Kontrola se kromě endoskopie provádí také rentgenem s pomocí kontrastní látky. Dítě ji musí spolknout a pod rentgenem se následně ukáže, zda je jícen zúžený, či nikoliv.
Kdy je vyšší šance na zotavení
Zásadní roli v tom, jak velké bude poškození vnitřních orgánů, hraje čas. Pokud je baterie vyndaná brzy, je riziko poškození jícnu menší, nicméně přetrvává. Proto po příjezdu k lékaři či na pohotovost musí rodiče hlásit, že vezou pacienta, který spolkl baterii. Jde o urgentní stav, kdy dítě nesmí na ošetření čekat.
Ale pozor, být rychlý v tomto případě neznamená, že dítěti lékaři baterii vytáhnou za pět minut. Může to být třeba i za tři hodiny po spolknutí. Čas totiž ukrajuje cesta do nemocnice, následná vyšetření i příprava na operaci. Na vyprázdnění žaludku, které běžně předchází operacím, se ale v tomto případě nečeká.
Záleží také na velikosti baterie. Knoflíkové se v ní liší a některé jsou opravdu velmi malé. V takovém případě je místo popálení menší, ale i malá baterie se může proleptat skrze jícen.
Roli naopak nehraje to, zda je baterie nabitá, či vybitá. I ve vybité baterii je vždy zbytkový proud,
upozorňuje Michal Jurovčík.
Pokud má dítě štěstí a baterie jícnem projde do žaludku, podle lékaře existuje vysoká šance, že nebude mít žádné trvalé následky. Kyselé prostředí žaludku totiž baterii neumožňuje přilnout ke stěně a narušovat ji. Aby baterie prošla až do žaludku, musí mít dítě ale velké štěstí,
podotýká Michal Jurovčík k tomu, že takových případů viděl opravdu málo. Průchodu baterie může napomoci, pokud je malá a dítě spolu s ní spolkne i další předměty, které ji jícnem protlačí.
Méně závažné než spolknutí je vsunutí baterie do nosu. I jeho sliznici sice může poškodit, potřebuje na to ale mnohem více času. U baterie v žaludku či nose je proto riziko úmrtí pacienta minimální. I tak je ale nutné vyhledat lékaře a baterii z nosu či žaludku vyndat.
Odborná spolupráce
MUDr. Michal Jurovčík
ORL specialista zaměřující se mimo jiné na endoskopické zákroky u dětí, kochleární implantaci a operaci rozštěpových vad u novorozenců. Působí na Klinice ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
ČLÁNKY DO MAILU