Cyklostezky aneb všichni nenávidí všechny

In-liner se soustředí na rytmus odrážení. Pravá noha střídá levou pěkně ze široka. Rytmus určuje hudba, kterou si pouští sluchátky do uší, takže neslyší cinkání zvonku, ani cyklistovo volání: „Uhni!“ Cyklista je naštvaný, protože musel zpomalit, in-linera schválně objíždí pěkně těsně, a ten to tak tak ustojí.

„Cyklostezka se to nazývá snad od toho, aby tu mohli jezdit cyklisté. In-lineři se tu jen motají,“ řekl nám cyklista Vašek, kterého jsme potkali na frekventované cyklostezce A2 v pražských Modřanech. In-lineři jsou ovšem jiného názoru: „Cyklisté by měli jezdit někde v přírodě. Tady nás ohrožují – často se řítí velice rychle, sotva jim stačím uhnout. Jindy mi najíždějí na paty, nebo to naopak střihnou těsně před mým nosem,“ rozčiluje se na modřanské cyklostezce in-linerka Věra.

Pravidla sice jsou, jenže…

C8a

C9a

Kdo je ale v právu a jaká pravidla musejí účastníci cyklostezek dodržovat? „Závisí to na dopravní značce, kterou je cyklostezka označená: Modrá C8 – kde je zobrazeno jen kolo – tak tam může jet jen cyklista, popř. in-linista. Kdežto modrá C9 – kde je zobrazeno kolo a pěší – tak tam může jet cyklista, in-linista, ale může tam jít i pěší,“ vysvětluje Ing. Jaroslav Martinek, koordinátor rozvoje cyklistické dopravy ČR.

Bohužel modré značky C9 převažují,  takže si na cyklostezkách vzájemně překážejí sportovci různého druhu. Například na zmíněné Modřanské trénují i běžci, nebo tam lidé dokonce venčí psy. „Psy bych odsud vyhnal,“ výjimečně se shodují jak cyklisté, tak in-lineři.   

V některých případech bývá na cyklostezce oddělený pruh pro chodce a pro cyklisty. Jenže ne vždy to zejména chodci respektují a procházejí se po cestě pruh, nepruh. Kromě nerespektování značení bývá dalším problémem to, že cyklopruh náhle skončí (podobně nesmyslně končí často cyklistický pruh také před křižovatkou i na jiných místech na silnicích). To pak cyklisté opravdu nevědí, co mají dělat, chodci na ně nadávají a oni zas nadávají na chodce.

Výsledek značení cyklotras je tedy zřejmý: Panuje všeobecná nevraživost a všichni nenávidí všechny. Přitom je za tím často bezohlednost, neznalost pravidel a nerespektování „jiného druhu“.  

…ohleduplnost je podmínkou

Pokud se tedy smějí na určitých cyklostezkách potkávat cyklisté, in-lineři i chodci, jakou rychlost pak musejí ti rychlejší dodržovat? Pokud značka neurčí jinak, může se cyklista řítit po cyklostezce rychlostí až 50 kilometrů za hodinu! Samozřejmě ve městě. Mimo město i víc.

Autor: Isifa.cz

„Kolo je považováno za vozidlo, takže se na něj vztahují stejná práva i povinnosti jako na vozidlo. Teoreticky tedy může jet cyklista i na cyklostezce v obci rychlostí až 50 kilometrů za hodinu. Rychlost na cyklostezce ale omezují na některých místech značky přikazující maximální rychlost (např. 5, 10, 20 km/h). Na druhé straně je na cyklostezce C9 stanoveno, že k sobě musejí být vzájemně ohleduplní jak cyklisté, tak pěší. Pravidla jsou tedy založena především na ohleduplnosti,“ říká Jaroslav Martinek a dodává, že cyklisté, kteří mají rychlá silniční kola, cyklostezky vůbec nevyhledávají. Zpravidla jezdí po rovině kolem 40 kilometrů za hodinu, takže si užívají jízdu na silnicích. Tam je ovšem zas nenávidí řidiči aut.  

Jak se tedy chovat na stezce pro chodce a cyklisty označené C9?

• Respekt: Cyklisté, in-lineři i chodci si musejí uvědomit, že mají všichni stejné právo pohybovat se po takto označené stezce.
• Ohleduplnost: Nezávodit, dodržovat bezpečnou vzdálenost atd.
• Používat zdravý rozum: Za ruku chytněte svoji partnerku až v kině. Na úzké cyklostezce jezděte za sebou; držte se v pravé části stezky, aby vás mohl rychleji jedoucí kolega bez problémů předjet.
• Slušnost: Nenadávat tomu, kdo nepoužívá zdravý rozum; a pokud někdo uhne, poděkujte mu.