Kombinace ne úplně dobrého čištění zubů a sladkostí včetně limonád. To je největší strašák ústního zdraví dětí. „Je to průšvih, proto chápu rodiče, které svým dětem sladké nedávají. Ze stomatologického hlediska je to určitě správné, byť pro rodiče nesnadné,“ komentuje zubní lékař Roman Šmucler.
Co se dozvíte v článku
Vitalia.cz prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera na téma prevence ústního zdraví vyzpovídala v rámci osvětového projektu komory s názvem Republika bez kazu a ve spolupráci se stomatologickou komorou přinášíme několik textů věnovaných prevenci ústního zdraví.
V rámci textů o prevenci ústního zdraví jsme již vydali tyto:
- Při čištění zubů se nemusíte držet pravidla dvakrát denně po dobu dvou minut
- Jak je to se zubními kartáčky a je dobré je měnit po covidu či chřipce
- Proč čištěním zubů hygiena úst nekončí. Do čeho je dobré investoval peníze i čas a co naopak je z hlediska ústního zdraví už nadbytečné
Jaká témata vás v rámci miniseriálu o zubním zdraví čekají:
- Implantáty, zubní protézy, korunky – proč by měli chodit k zubaři i ti, kteří třeba i o většinu zubů přišli, a proč péče u umělý chrup je někdy složitější než o vlastní zuby
Zkuste vtipný kartáček i hudbu
Doba, kdy se nad čištěním zubů dětem mávalo rukou, stejně jako nad stavem mléčného chrupu, je naštěstí už pryč. „A je to dobře, protože i dětem se mohou zuby zkazit, i děti může kaz bolet. Navíc i jim z neléčeného zubního kazu hrozí sepse, která je může zabít. Ostatně v Česku existují případy, kdy dítě zemřelo na infekci zapříčiněnou zubním kazem,“ vysvětluje lékař.
A platí také to, že včasná pozornost věnovaná zubní hygieně a stravování je klíčová pro celoživotní zdravý úsměv. Neléčením kazů a zánětů totiž může dojít ke špatnému postavení stálých zubů nebo, v krajním případě, i deformacím čelistí při jejich růstu.
Jenže, jedna věc je teorie, druhá to, že dítě neposedí a rodiče třeba neposlouchá. Čištění zubů u malých raubířů proto nemusí být vůbec jednoduché, natož abychom řešili, zda to děláme dvě minuty. Jenže co s tím?
„Cesta určitě nevede přes situace, kdy se rodiče s dítětem kvůli čištění zubů perou. To vydrží jednou, dvakrát, možná i vícekrát, ale pak to vzdají a výsledkem je dítě, které má totálně rozpadlý chrup,“ říká Roman Šmucler a dodává: „V tomto směru lépe funguje nějaká pozitivní motivace, která je důležitá zejména v počátcích, kdy si dítě teprve získává návyk k čištění zubů.“
Udělejte si z čištění zábavu: zaujměte dítě tím, že budete používat zubní kartáčky s jeho oblíbenými postavičkami nebo mu během čištění zubů pustíte třeba jeho oblíbenou písničku. Čím příjemnější prostředí pro čištění vytvoříme, tím snadněji ho budeme zvládat.
Zdroj: ČSK / Republika bez kazu
Kdy začít čistit první zoubky
Péče o dětská ústa může začít ještě dříve, než se dítěti prořeže první zub, a to masážemi dásní. Ty sice nevedou k prevenci zubního kazu, dítěti ale mohou, třeba i v kombinaci s nějakým ústním gelem či olejem, ulevit ve chvíli, kdy se zoubky bolestivě prořezávají.
Samotná prevence zubního kazu začíná pro rodiče ve chvíli, kdy se dítěti objeví první část prvního zoubku. Už v této chvíli je důležité začít zub čistit. „Čištění musí začít hned. Můžete jej dělat ručně, pořídit si nějaký prstový kartáček, nebo rovnou elektrický,“ podotýká prezident ČSK.
Zpočátku lze setřít zoubky čistým plátěným kapesníkem, prsťáčkem či vhodným zubním kartáčkem s měkkými vlákny, který doporučí zubní lékař nebo hygienistka s ohledem na věk dítěte.
Zdroj: ČSK / Republika bez kazu
Čištění je důležité jednak jako prevence zubního kazu, a pak také kvůli vytvoření návyku. „Ze všeho, co je v životě důležité, je dobré udělat návyk, protože pak je dodržování pravidel pro naše zdraví jednodušší,“ podotýká zubní lékař.
U zubů je tento návyk opravdu žádoucí. Čištěním lze snížit riziko zubního kazu, jenž jednak dítě bolí a pak také vyžaduje jeho delší ošetření na zubařském křesle, což u některých dětí je problém, a rodiče si proto kvůli ošetření mléčných zubů musí někdy ze svého uhradit celkovou anestezii.
Důležitým momentem je kromě prořezání prvního zoubku také prořezávání stálého chrupu. „Opatrní musí být rodiče zejména kolem pátého a šestého roku věku. To už přichází zuby, které bude mít dítě na celý život. V této době ale ještě většinou není schopné si je samo vyčistit. Spoléhat se tedy jen na dětské čištění nejde,“ podotýká zubní lékař.
Zda si dítě vyčistilo samo dobře zuby, rodiče nepoznají. Ostatně nepozná to ani rodič-zubař. Takže nezbývá nic než buď dočišťovat, nebo se spolehnout na aplikace propojené s elektrickým zubním kartáčkem. Ty ukazují, jak dlouho si dítě zuby čistilo, jak moc na kartáček tlačilo a zda si vyčistilo všechny plošky u všech zubů. Z osobní zkušenosti redaktorky (s jednou aplikací) ale vyplývá, že ne vždy je taková informace o čištění zubů dítětem přesná.
A v kolika letech tedy nechat dítě, aby si zuby čistilo samo? Žádná univerzální věková hranice neexistuje. Záleží na tom, jak je manuálně zručné nebo trpělivé. „A to je hodně individuální, takže je lepší vždy zuby po čištění dítětem zkontrolovat, případně dočistit,“ uvádí Roman Šmucler.
Jak často s dětmi chodíte k zubaři?
S návštěvou zubaře není proč otálet
Techniku čistění, klíčovou pro zdraví zubů, je i u dětí dobré nastavit u odborníka. S první zubní prohlídkou by proto rodiče neměli otálet. K zubaři by se měli vypravit zhruba kolem půl roku věku.
Je to jednak proto, že dítě může mít vlastní zoubky zkažené již v nejranějším věku. Takzvaný kaz kojenecké láhve vzniká, pokud dostává třeba v lahvičce pravidelně sladké pití (například granulované čaje bývají doslazované) a rodiče při tom zanedbávají čištění zoubků.
K zubaři by rodiče měli s dítětem jít i v situaci, kdy dítě pravděpodobně kaz nemá. A to právě proto, aby jim ukázal, jak mají správně dítěti zuby čistit. „V názorech, jak na to, se sice zubaři, ale i dentální hygienistky vzájemně rozcházejí, respektoval bych ale názor ošetřujícího zubního, aby vznikla nějaká spolupráce mezi lékařem a rodiči. V opačném případě to totiž nevede k dobrým koncům,“ podotýká prezident ČSK.
I dítě může k dentální hygienistce
I u dětí platí, že není nutné, aby rodiče či ony samy zvládly hned techniku čištění na výbornou. Naučit se ji totiž může být postupným procesem, jenž vyžaduje čas a více konzultací při preventivních prohlídkách. Důležitá je ale snaha, trpělivost a učení nevzdávat.
Zatímco za zubařem by rodiče měli mířit hned po prořezání části prvního zubu, na dentální hygienu je u dětí čas. Nicméně je dobré myslet i na tuto péči. Pokud dítě spolupracuje a zvládne čistění s pomocí speciálního kartáčkového nástavce v zubařském křesle, nebo ultrazvuku, není od věci jej vzít i k dentální hygienistce.
Dentální hygienistky odstraní zubní kámen nebo pigmentaci skloviny. A ty mívají i děti. Navíc dokáží zhodnotit např. stav skloviny a poradit, jak ji posílit. Právě proto i dětem zdravotní pojišťovny přispívají na tuto formu péče. Mít zuby bez zubního kamene je důležité pro důkladné každodenní čistění.
Elektrický kartáček ano, pasta hned ne
Co se týká pomocníků dentální hygieny, děti to mají snazší než dospělí. Zpočátku si vystačí rodiče jen s kartáčkem. Podle Romana Šmuclera mohou i u nejmenších sáhnout rovnou po kartáčku elektrickém. Řada výrobců je totiž přizpůsobila i malým dětem. „Není důvod začínat první klasickým kartáčkem a až pak pořizovat ten elektrický. Elektrického kartáčku bych se hned od počátku čištění nebál,“ říká stomatolog. Podle něj je výhodou, že čištění s elektrickým kartáčkem rodič zvládne rychleji, což je u dětí zásadní, protože ty často neposedí, natož aby rodiči umožnily čistit zuby dvě minuty či déle.
Při výběru kartáčku pro děti je dobré myslet na tvar hlavice (u malých dětí by měla být menší), měkkost štětin, tvar samotného kartáčku (aby se většímu dítěti dobře držel v ruce). To platí pro manuální i elektrické pomocníky. U těch druhých je dobré zamyslet se také nad hmotností, v níž bývají značné rozdíly, a intenzitou vibrací, jež je někdy dětem nepříjemná, protože je šimrá.
Co není na začátku tak klíčové, je zubní pasta. Podle prezidenta ČSK první zoubek má tak malé plochy, že jejich vyčištění se dá zvládnout i bez ní. Zubní pasta totiž většinou obsahuje fluorid, který je po spolknutí většího množství jedovatý. Jenže dětem chvíli trvá, než se naučí pastu plivat. „Pokud ale použijete pastu speciálně pro nejmenší děti a dáte jí opravdu málo, tak i kdyby ji dítě spolklo, neotrávíte jej,“ uklidňuje lékař.
V prvních třech letech dítěte je klidně možné zoubky čistit na sucho bez pasty, aby nedošlo k překročení dávky fluoridů a vzniku fluorózy vyvíjejících se stálých zoubků.
Čištění bez pasty navíc umožňuje přesunout se z koupelny na gauč do obýváku nebo do ložnice. Čištění vleže umožňuje lepší přehled při čištění a lepší a pevnější polohování hlavy dítěte během něj.
Ideálně od věku tří let zařaďte k čištění používání zubní pasty s obsahem správné koncentrace fluoridů. Pastu dávejte na kartáček klidně až po vlastním vyčištění v přiměřeném množství. Snažte se, aby dítě pastu nepolykalo, a po jejím nanesení už je lépe ústa nevyplachovat vodou.
Zdroj: ČSK / Republika bez kazu
U dětí ale nejde jen o fluoridy. Existují pro ně i speciální zubní gely, které napomáhají obnovovat zubní sklovinu nebo vstřebat více fluoru. Doporučení je užívat by ale mělo být vždy v rukou lékaře, protože jde o pomocníky při speciální ústní hygieně. Ta je vyžadována, když dítě má nějaké zdravotní problémy týkající se třeba zubní skloviny.
A vystačíme si u dětí jen s kartáčkem a pastou? Stejně jako u dospělých platí, že také u dětí je nutné čistit mezizubní prostory. Právě tam totiž často vznikají kazy, které jsou dlouho skryté, protože první rentgen, jenž jako jediný dokáže mezizubní kaz odhalit, zpravidla přichází až u školáků.
Rodiče se proto nemusí bát u dětí používat i mezizubní kartáčky, u starších dětí to mohou být i nitě. „Používání mezizubního kartáčku dejte čas. Je to individuální záležitost pro rodiče i dítě. Záleží na tom, jak jsou šikovní, co zvládají, čeho jsou schopni. Netlačil bych na pilu, protože už jsem viděl děti, které si mezizubním kartáčkem hodně ublížily, protože čistění s nimi není jednoduché,“ upozorňuje prezident ČSK.
Ne vždy je ale mezizubní kartáček nutný. Děti mohou mít mezi mléčnými zuby tak velké mezery, že se i vyčištění mezizubí dá zvládnout běžným zubním kartáčkem.
Odborná spolupráce:
doc. MUDr. Roman Šmucler , CSc.
Prezident České stomatologické komory, předseda odborné Společnosti estetické a laserové medicíny. Aktuálně působí ve čtyřech poradních orgánech Ministerstva zdravotnictví ČR. Jeho specializací je stomatochirurgie. Je majitelem soukromé kliniky zaměřené na estetickou a laserovou medicínu.
ČLÁNKY DO MAILU