Pro většinu světa stojí rodiče vegetariáni, kteří stejným způsobem, tedy bez masa, živí i své dítě, na žebříčku asociálů pomalu níž než vrahové. A někdy může dojít i na to, že jim vlastní rodina vyhrožuje, že na ně zavolá „sociálku“, pokud nezačnou živit dítě „normálně“.
Pravdou je, že děti vegetariánů jsou méně nemocné než ty, co se stravují „normálně“, mají odolnější imunitu a jejich tělu nic nechybí. Pokud rodiče vědí, jak na to. A to obvykle vědí, protože jak ukázal nedávný výzkum univerzity v Jeně, vegetariáni jsou vzdělanější než lidé živící se masem.
Také to ovšem chce najít si rozumného pediatra. „Aspoň bude mít pěkně čistá střeva,“ zareagoval na opatrnou zprávu, že tento kojenec nebude jíst žádné maso, náš pediatr Tomáš Karhan.
Možná proto, že ve své ordinaci viděl několikaměsíční děti, holčičky i kluky, kterým začala růst prsa. Poté, co matky v dobré víře, že dělají pro dítě jen to nejlepší, potomkovi spokojeně vyvařovaly lékaři doporučované kuřecí vývary a kuřecí maso. Jenže to z běžné produkce našich obchodů je natolik narušené hormony, že je pro dítě naprosto nevhodné.
Maso ve výživě malých dětí: proč ne?
Nejdřív se zamyslete: nemáte-li čas denně vařit a promýšlet jídelníček dítěte, rovnou na vegetariánství zapomeňte. Jídlo dítěte, které se stravuje bez masa, musíte promýšlet v týdenních intervalech, na každý den šest porcí vesměs čerstvých nebo právě uvařených potravin.
čtěte dále: Prospívá vegetariánství zdraví?
Jinak k zajištění funkce těla potřebujete asi devadesát látek, z nichž 45 je životně důležitých. „Nadbytek masa ve stravě nemá žádné biologické opodstatnění, ale historické kořeny. Maso v prvopočátku symbolizovalo úspěch při lovu, ze kterého se odvíjel blahobyt a tím i vážnost lovce,“ říká lékař – internista Jan Doležal ve své knize Jíme, abychom žili.
A dokládá, že tělo umí s bílkovinami hospodařit tak úsporně, že ty živočišné v době nemoci nejsou třeba vůbec, a při plném zdraví jen v omezené míře. Shoduje se tak s nutričním terapeutem Petrem Fořtem, že pro dítě do dvou tří let je maso nevhodné, protože jej jejich organismus v podstatě neumí trávit a tělo jen zatěžuje. Jistě – co odborník, to názor. O tom, kdo má pravdu, však tento text není.
Co hlídat ve stravě malých vegetariánů
To podstatné je, co hlídat ve stravě dětí, které mají žít bez masa. V prvé řadě je to železo. Jeho nejbohatším zdrojem jsou borůvky, listová zelenina (čerstvá, jen blanšírovaná), čočka (pro malé děti nejlépe červená – je snáze stravitelná). Například v jídelníčku dvouletého dítěte by se pak čočka měla objevit dvakrát týdně, borůvky také a listová zelenina prakticky denně. Pak máte jistotu, že dítěti železo nechybí.
Hledejte také zdroje těchto důležitých látek
Kromě železa jsou to rostlinné bílkoviny. Jsou stejně hodnotné jako ty živočišné, ale na rozdíl od nich při jejich využití v těle nevznikají toxické odpadní látky, tělo je netráví tak dlouho a má více energie. Dále je nezbytné najít zdroje omega tří mastných kyselin, vápníku a vitamínu B 12, jehož máme nedostatek všichni.
Z jakých zdrojů brát tyto důležité látky a jak často je dítěti zařadit do jídelníčku, záleží na jeho věku, roční sezóně i zvyklostech rodiny.
Je dobré poradit se s knihou Petra Fořta „Aby dětem chutnalo“ nebo právě Jana Doležala a Evy Zemanové „Jíme, abychom žili“. A také záleží na stylu vegetariánství, protože je rozdíl, když dítě pouze nejí maso, ale vajíčka a mléko ano, nebo když nejí ani mléčné výrobky a vajíčka. I tak se může vyváženě stravovat, jak dokládají zkušenosti lékařů Vladimíry Strnadelové a Jana Zerzána v knize „Radost ze zdravých dětí“.
„V každém případě je dobré, když rodiče s dítětem, které se stravuje vegetariánsky, přijdou jednou za půl roku na odběr krve a zjištění krevního obrazu a obsahu železa v krvi,“ říká lékařka Helena Krmelová. „Já jim to sama nabízím a rodiče tak mají za cenu několika kapek krve dítěte do druhého dne jistotu, že dítě živí správně a že mu nic důležitého pro vývoj nechybí.“
Sama vegetariánství u dětí nejenže neodsuzuje, ale popisuje: „Z mé kartotéky je vidět, že ty děti jsou zdravější. Nechytí každou rýmu, která jde okolo, netrpí tolik na alergie či atopické ekzémy,“ říká s tím, že je ale třeba, ale rodiče stravu dítěte dobře kočírovali, což znamená, že to stojí dost úsilí, času i peněz. Párek v rohlíku je bohužel levnější a rychlejší varianta.
Hamburger nebo tofu?
Jsou matky, které několikaměsíčnímu dítěti dají klidně párek v rohlíku či oplatky. Těm nikdo nevyhrožuje, že jim nechá dítě sebrat „sociálkou“. Ale rodiče, kteří své dítě uvědoměle živí bez masa, jsou na pranýři a musí se stále obhajovat, cože ten jejich „chudáček“ vlastně jí.
přečtěte si také: Odmítání masa rovná se správná etická volba?
Je to smutný paradox dnešní doby. Rodiče, kteří vědí, co je pro dítě dobré, vstávají klidně v pět ráno, aby stihli dítěti do školky denně uvařit jeho jídlo, protože co do dětského organismu investuje člověk právě v předškolním věku, to se bohatě vrátí v podobě silnější imunity a pevného zdraví. Není podstatné, zda vaše stravovací zvyklosti spadají do škatulky laktoovovegetarián, vegan, frutarián, makrobiotik či jiné. Podstatné je nad dětskou stravou vůbec přemýšlet.
ČLÁNKY DO MAILU