O svatojánské noci se traduje, že má velkou magickou moc. Na pasekách se zjevují víly a otevírají se pukliny ve skalách a jeskyně ukrývající své poklady, které v tento den může získat dobrý člověk. Je otevřen svět kouzel a čar a zpřístupněn každému, kdo potřebuje pomoc nebo odpověď na svou otázku.
Odpovědi se ale dočkají i vdavekchtivé dívky, které si ze svatojánských bylin pletou věnečky a pouští je po vodě nebo si je dávají pod polštář, aby se tak dozvěděly, zda se vdají, nebo půjdou do světa. Či kdo je vlastně jejich vyvoleným, o němž se jim zdá.
Svatojánská noc navazuje na oslavy letního slunovratu jen o pár dnů dříve (21. června) a těmto oslavám také odpovídá svátek Litha, který se slaví v anglosaských zemích. Tyto svátky i svatojánská noc bývají též spojovány se zapalováním a přeskakováním ohňů, tancem nebo vášnivým milováním v přírodě.
Svatojánské byliny a jejich účinky
Tradice sběru svatojánských bylin se dochovala dodnes a netýká se pouze pletení věnečků nebo touhy po tom spatřit ve snu osudového partnera. Naše prababičky věřily, že v tomto období roku, a zvláště v těchto dnech, mají byliny největší moc.
Proto je ve dnech kolem slunovratu a svátku svatého Jana sbíraly, ať už v pravé poledne, anebo přímo o svatojánské noci opředené mnoha pověrami a tajemstvím. Uvádí se také, že při sběru bylin o svatojánské noci se nesmí promluvit ani slovo a ani se ohlížet za sebe, jinak by bylinky ztratily svou kouzelnou moc.
Podle tradice se sbírá devět druhů různých bylin, ale mělo by jít pouze o květy, tedy kvetoucí nať, nikoli listy, natož pak plody či kořeny. Využít lze ale také keře či stromy. Proto je vhodné volit takové bylinky, které právě kvetou. Ideální je uvázat si z nich kytičku a převázat ji provázkem, aby se magická moc bylin zakonzervovala.
Tuto kytičku si můžete usušit a mít ji doma či nosit u sebe po celý rok do další svatojánské noci jako ochranný amulet, nebo si ji opravdu nechat pod polštářem, aby se vám zdálo nejen o vysněném partnerovi, ale i krásné sny, které se vám třeba i splní.
Další možností je ale nasbírat si bylinky, z nichž si ještě ten večer či noc uvaříte čaj, který rituálně vypijete. To vám zaručí zdraví, vitalitu, svěžest i pohlavní sílu nebo plodnost po celý rok až do další svatojánské noci. Kdo chce, aby se mu splnilo nějaké přání, může si představovat a zhmotňovat myšlenky, poté vypít čaj a věřit, že se mu jeho zbožné přání brzy vyplní.
Většinou se bylinky natrhané o svatojánské noci podle tradice využívaly právě v milostné magii nebo na podporu plodnosti. To znamená, že nezadaní si mohou přát vysněného partnera, ženy toužící po dítěti otěhotnění. Moderním tipem je dát si bylinky večer do vany a absolvovat rituální, očistnou a magickou koupel.
Léčíte se doma bylinkami?
Jaké rostliny sbírat o svatojánské noci?
Nyní vyvstává složitá otázka, jaké bylinky vlastně vybrat a co se nejčastěji sbíralo. K výčtu devatera (někdy sedmera) svatojánských bylin neodmyslitelně patří třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), která je přímo považována za bylinku svatého Jana a také oleji z třezalky se říká Janův olej. V některých severnějších oblastech ale ještě v tomto období nekvete. Každý rok se to v přírodě mění. Vždy má bylinka období, kdy kvete dříve, či později, kdy je jí méně, nebo více. Mění se počasí, mění se i flóra a fauna,
říká beskydská bylinkářka Eva Huňková.
Další bylinkou spojovanou se svatojánskou nocí je třeba hvozdík kartouzek, kterému se také říkalo slzičky Panny Marie. Sbíral se ale i pelyněk, dobromysl, heřmánek, divizna, máta, devětsil nebo úročník. Historik Čeněk Zíbrt (1864–1932) sestavil tento seznam svatojánských bylin:
● třezalka
● kapradí
● lipový květ
● majoránka
● dobromysl
● černobýl
● máta
● heřmánek
● divizna
● bazalka
● libeček
● úročník
● devětsil
Mnohé z těchto bylinek ale dle zkušenosti v tomto období ještě nekvetou, záleží na tom, v jakém kraji žijete a jaké je počasí. Proto se dnes již tradice mění a lidé sbírají u některých bylinek pouze listy, například kontryhel, jitrocel nebo listy jahodníku a maliníku, které jsou výborné na čaj. Tak zdárně tento seznam svatojánských bylin rozšiřují.
Je pouze na vás, jaké bylinky si budete chtít o svatojánské noci natrhat. Určitě se vyhněte jedovatým rostlinám, a pokud nechcete využívat rostliny výhradně k léčebným účelům, ale spíše se jimi potěšit, sáhněte klidně i po kopretinách a dalších lučních ozdobách, které si můžete dát doma do vázy.
Kvítí raději z přírody než zahrádky
V období kolem svátku svatého Jana můžeme běžně v přírodě najít celou řadu rostlin, které již právě kvetou nebo se sbírají k léčebným účelům. Je to například rozrazil, jahodník, sedmikráska, dobromysl, šípková růže, lípa, akát, pustoryl (nepravý jasmín), někdy i rmen, řebříček, máta a mnohé další. Na zahrádce je jich pak mnohem více. Záleží na vás, jakým dáte přednost, ale bylinky z přírody natrhané na louce jsou prý lepší.
V přírodě jsou bylinky mnohem aromatičtější a mají větší sílu, protože nikdo kolem nich neskáče. Samy si vyberou to nejlepší místo pro svůj růst. Mají přesně to, co potřebují. Proto mají daleko větší sílu než ty pěstované na zahradě. Když si utrhnete dobromysl v přírodě a na zahrádce, hned uvidíte a ucítíte rozdíl,
míní bylinkářka Eva Huňková.
Poklady a zlaté kapradí
Nejen svatojánské byliny, kterým se převážně věnovaly ženy, ale i hledání zlatého kapradí, jemuž dávali přednost muži, provází svatojánskou noc. Podle pověsti se na různých místech ve skalách či v zemi nacházely poklady, které byly právě o svatojánské noci zpřístupněny.
Klíčem k nalezení takového pokladu však bylo kouzelné zlaté kapradí. To mohl najít jen vyvolený člověk, muž či žena. Muži si ale museli dávat pozor na to, aby je během úporného hledání pokladu lesní žínky a víly neutancovaly k smrti.
Zlaté kapradí se pak i věšelo pro vysokou magickou ochranu do domu, nebo jej člověk nosil u sebe jako amulet.
Zdroje:
wikipedie, Lidové zvyky – Langhammerová Jiřina (2004), ceskatelevize.cz, sidonie-casopis.cz, womanonly.cz
ČLÁNKY DO MAILU