Diabetikům hrozí potíže se srdcem, polovina z nich to ale netuší

Pacienti s cukrovkou mají vysoké riziko vzniku nemocí srdce a cév, ale mnozí to vůbec netuší. Mohou přitom profitovat z mezioborové spolupráce i moderní terapie. Ale zároveň se musí sami snažit a dbát na prevenci. 

Když se někoho zeptáte, co všechno zvyšuje riziko, že člověka postihne kardiovaskulární onemocnění, většina lidí správně vyjmenuje obezitu, vysoký krevní tlak, stres nebo kouření. Ovšem vysoce rizikovým faktorem je však také cukrovka 2. typu, kterou zmíní málokdo. 

Ve vyspělých zemích přitom trpí diabetem každý desátý dospělý, přičemž více než 90 procent z nich má právě cukrovku 2. typu, která velmi úzce souvisí s tím, jaký životní styl člověk vede. Mimochodem, náklady na léčbu cukrovky představují devět procent celosvětových výdajů na zdravotní péči a v Česku to není jiné, protože nemoc tu má více než tři čtvrtě milionu lidí. Ty všichni jsou podle lékařů ohroženi nemocemi srdce a cév. 

Pokud máte cukrovku, máte až dvakrát vyšší riziko, že vás postihne srdeční onemocnění nebo mrtvice, než ten, kdo ji nemá – a to i v mladším věku. Čím déle navíc cukrovkou trpíte, tím se tato pravděpodobnost ještě zvyšuje. A přestože je toto riziko velmi vysoké, až polovina diabetiků o něm vůbec neví, vysvětluje profesor Michal Vrablík ze III. interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. 

Léčba diabetu srdce nechrání

Lékaři se snaží upozornit, že spojení diabetu a srdečně-cévních onemocnění vytváří obraz vážné zdravotní hrozby, která se týká obrovského počtu lidí, o značné socioekonomické zátěži nemluvě. 

Lidé přitom dlouho nemusí vědět ani to, že mají cukrovku, protože nemoc nastupuje pomalu a podobně jako třeba vysoký krevní tlak nijak nebolí. Hladina cukru v krvi, která trvale překračuje normální hodnoty, však může vést k závažným komplikacím, jako je ztráta zraku, onemocnění ledvin nebo poškození cév a nervů.

Ani když se člověk začne léčit, neznamená to, že jeho srdce je v bezpečí. Protože i když se podaří hladinu glukózy dostat pod kontrolu, riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění zůstává vysoké – trpí jimi až 30 procent diabetiků 2. typu, přičemž pravděpodobnost úmrtí na ně je u nich stejná jako u člověka, který již prodělal infarkt. Tedy nemalá. 

Vysoká hladina cukru v krvi může poškodit cévní stěnu a tím se zvyšuje nebezpečí, že se v cévách začne hromadit tukový materiál, což nakonec vede k jejich zúžení a snížení průtoku krve, popisuje profesor Vrablík, co se vlastně v těle děje. 

Tento stav se nazývá ateroskleróza, k jejímuž rozvoji přispívá také vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, kouření a řada dalších faktorů. Nebezpečné je, že se dlouho nijak neprojevuje. Z dlouhodobého hlediska však tato zátěž může vést až k infarktu nebo mozkové mrtvici, dodal lékař. 

Cílem proto je, aby člověk diabetem vůbec neonemocněl, případně aby se jeho projevy podařilo co nejvíce zmírnit. Což v mnoha případech jde osvojením a dodržováním zdravých návyků. Častým problémem ovšem je, že lidé s diabetem mnohdy nepřikládají dostatečnou důležitost svému srdečnímu zdraví. Zaměřují se pouze na kontrolu hladiny cukru v krvi a zapomínají na riziko srdečních chorob. To je vážný omyl, protože srdeční problémy jsou u diabetiků hlavní příčinou úmrtí, upozorňuje profesor Martin Prázný, vedoucí lékař Diabetologického centra VFN a předseda České diabetologické společnosti.

Nové léky ano, ale samy o sobě nestačí

Pokud jde o léčbu diabetu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků, je možné využít novinek v oblasti inovativní léčby. Inovativní léčba je však pouze jedním z kroků, které mohou pomoci toto riziko zmírnit. Klíčová je mezioborová spolupráce diabetologů a kardiologů, někdy i endokrinologů a praktických lékařů. Ta by měla zahrnovat monitorování zdravotního stavu pacienta, pravidelné vyšetření krevních tuků a krevního tlaku, společné plánování léčby, ale také aktivní účast pacientů na prevenci. Pacienti s diabetem 2. typu by měli dobře znát své kardiovaskulární riziko a měli by sami podniknout kroky, které ho pomohou zmírnit. Měli by se ptát svých lékařů na rizika spojená s diabetem a na způsoby, jak jim předcházet. Důležité je také zlepšit svůj životní styl, včetně stravy, pohybu a udržování zdravé hmotnosti, což může výrazně snížit pravděpodobnost srdečních problémů, představuje si lékař Martin Prázný.

Nové léky, například lék na bázi hormonu zvaného „glukagonu podobný peptid“, označované jako GLP-1, prokázaly pozitivní vliv na snižování rizika srdečních onemocnění u diabetiků. Tyto léky pomáhají nejen kontrolovat hladinu cukru v krvi a potlačovat chuť k jídlu, ale mají také příznivý vliv na kardiovaskulární systém.