Mezi lety 1995 a 2022 se v Česku žádný případ záškrtu nevyskytl, mohlo se tedy zdát, že se nemoc pomalu daří úplně mýtit. V posledních letech se ale případy onemocnění opět začaly objevovat.
Co se dozvíte v článku
„Onemocnění záškrtem se v ČR objevilo v roce 2022 po 27 letech, kdy nebyla zaznamenána žádná taková infekce. Za celý rok 2022 a 2023 pak statistiky evidují celkem 12 případů. Od začátku roku 2024 do 6. 3. již záškrtem onemocnělo 6 pacientů a nyní došlo i k prvnímu zaznamenanému úmrtí od roku 1969,“ uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ) v tiskové zprávě.
Pacient byl v nemocnici tři dny
„U pacienta z Prahy, který ale bojoval s infekcí v jihlavské nemocnici, se s největší pravděpodobností jednalo o krční (faryngeální) formu infekce způsobenou bakterií Corynebacterium diphtheriae. Pacient netrpěl žádným jiným závažným onemocněním, jednalo se o sportovce a aktivně žijícího seniora. Záškrt byl tedy pravděpodobně přímou příčinou úmrtí,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
„Pacient se v jihlavské nemocnici léčil tři dny. Pravděpodobně nebyl očkovaný, narodil se před tím, než se očkovat začalo. Žádné další pacienty se záškrtem nyní hospitalizované nemáme,“ uvedla pro Vitalii.cz mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová.
Případ řeší i hygienici
Definitivní stanovení diagnózy záškrtu musí ještě potvrdit Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu na základě výsledků vyšetření vzorků od pacienta. S ohledem na klinické příznaky nemoci, které byly u pacienta pro záškrt zcela typické a fatální, však odborníci předpokládají, že skutečně šlo o případ difterie.
Případem už se začali zabývat také hygienici. Ti v Jihlavě provedli šetření kontaktů nakaženého v nemocnici, ti z hlavního města pak kontaktovali blízké nemocného v Praze, kteří pak dostali preventivně antibiotika.
Odborníci radí přeočkovávat
Poslední případ záškrtu byl v ČR zaznamenán před rokem 2022 v roce 1995. „Vývoj znovu ukazuje na důležitost přeočkování proti záškrtu v dospělosti. S ohledem na rychle rostoucí počty případů černého kašle a zároveň stále aktuální možnost nákazy záškrtem je ideální nechat se přeočkovat v dospělosti trojkombinací, a to proti tetanu, černému kašli a záškrtu. První příležitost se pro dospělé pojí s pravidelným přeočkováním proti tetanu v 25 letech života. Ačkoli tuto trojkombinaci zdravotní pojištění dosud nehradí, jako lékařka mohu přeočkování jedině doporučit,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Doplnila, že přeočkování proti záškrtu není v České republice zatím ani doporučeno, přestože byl návrh na přeočkování české dospělé populace podán cestou Expertní pracovní skupiny Národní imunizační komise (NIKO) už na jaře roku 2022. V návrhu se doporučuje přeočkování proti záškrtu minimálně ve věku 25 a 40 let, případně jako součást pravidelného přeočkování proti tetanu.
„Výsledky mezinárodní séroprevalenční studie v 18 evropských zemích u osob ve věku 40–49 a 50–59 let ukázaly významný nedostatek protilátek proti záškrtu v dospělé populaci. Ve většině hodnocených zemí jde o následek poklesu postvakcinační imunity, což prokázaly i poslední sérologické přehledy v ČR,“ upozorňuje na důležitost přeočkování v dospělosti také epidemioložka Kateřina Fabiánová.
Vakcíny pro dospělé nejsou
Tady je ale zapotřebí upozornit na to, že „dospělácké“ vakcíny proti záškrtu nejsou nyní podle webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv dostupné. Jde o trojvakcíny proti tetanu, černému kašli a záškrtu s názvem Boostrix a Adacel. Obě by podle databáze SÚKL měly být znovu dostupné na přelomu dubna a května.
Očkovat by se měly hlavně těhotné
„Tento týden u distribuční společnosti Avenier vakcíny došly a pro praktické lékaře nebyly dostupné k objednání. Včera (ve středu, pozn. red.) jsme to řešili ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. I pro dospělé budou zajištěny vakcíny Adacel Polio, které jsou nyní dostupné jen pro děti a v České republice jsou v dostatečném množství. Prioritně by měly být aplikovány těhotným ve třetím trimestru, chronicky nemocným a zdravotníkům – zejména zaměstnancům oddělení a ambulancí pediatrie, infekčních oddělení, pneumologie a praktikům a nelékařskému zdravotnímu personálu na těchto pracovištích,“ vysvětlila pro server Vitalia.cz praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Hroutit se kvůli návratu nemocí, jako je záškrt, ale i černý kašel nebo spalničky, podle Bezdíčkové není třeba. Mít se na pozoru ale ano.
„Je to upozornění na to, že doporučení WHO, České vakcinologické společnosti a CDC přeočkovat se kombinovanou vakcínou proti tetanu, záškrtu a černému kašli (eventuálně i dětské přenosné obrně) dává smysl, a také že tato onemocnění se objevují a mohou objevovat i nadále. Pokud se jejich šíření dá volný průběh, mohou představovat hrozbu zejména pro rizikovou populaci – neočkované děti a seniory, chronicky nemocné, osoby s poruchou imunity,“ dodala lékařka.
Uvažujete o tom, že se necháte přeočkovat proti nemocem, jako jsou černý kašel nebo záškrt?
V ČR se děti očkují proti záškrtu povinně a poslední dávku vakcíny dostanou mezi 10. a 11. rokem života, podobně jako proti už zmíněnému černému kašli. Světová zdravotnická organizace a také Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí doporučují přeočkování proti záškrtu v dospělosti každých 10 let.
Infekce záškrtem je léčitelná v ČR běžně dostupnými antibiotiky, podmínkou je ale včasná diagnostika.
Co je to záškrt?
Záškrt je onemocnění vyvolané kmeny bakterie Corynebacterium diphteriae produkujícími diferický toxin. Onemocnění postihuje především dýchací cesty, avšak působením toxinu jsou ovlivněny i jiné orgánové systémy.
Přenáší se kapénkovou infekcí, zdrojem je bacilonosič nebo nemocný člověk. Přenos je možný i nepřímým kontaktem.
Obvykle onemocnění začíná celkovými projevy se zvýšenou teplotou či horečkou, dále se objevují bolesti v krku, výrazné zduření mandlí, které jsou povleklé šedavými pablánami. Povlaky se mohou dostat i do oblasti měkkého patra a hrtanu. Dochází k potížím při polykání a při šíření do dolních cest dýchacích i k rozvoji dušnosti. V takovém případě jde o velmi závažný stav s rizikem zadušení.
Komplikací onemocnění může být postižení srdce s poruchami srdečního rytmu. Může docházet i k obrnám svalů, nejčastěji v oblasti měkkého patra s poruchou příjmu stravy a tekutin, avšak postiženy mohou být i jiné svalové skupiny. V akutním stadiu se může objevit i poškození ledvin.
Mezi nejrizikovější populaci patří především neočkovaní kojenci a batolata, jejichž dýchací cesty mají malý průměr a poškození dýchacích cest může vést rychle k udušení.
Záškrt je možné léčit podáním séra a antibiotik.
ČLÁNKY DO MAILU