S horečkami ke 39 stupňům dospělí i děti uléhali už před Vánoci, ale dohánějí je i teď na začátku nového roku. Zpravidla postihují několik členů domácnosti, ale ne všechny, a po několika dnech samy opadnou, byť někteří nemocní si stěžovali, že se jim je nepodařilo srazit léky. Kdo vyhledal lékaře a nechal si u něj vyšetřit rychlotestem CRP, měl hodnoty nízké, což ukazovalo na virového původce nemoci.
Podle viroložky Heleny Jiřincové tato vlna nákaz není ničím jiným než chřipkou, která je v tuzemsku na prudkém vzestupu a pro kterou jsou naprosto typické právě vysoké horečky.
Letošní sezóna respiračních nemocí se ale liší tím, že nastoupily kmeny chřipky A i B naráz, což není běžné. Souběh kmenů je podle ní odrazem toho, že ač nás chřipka doprovází staletí, člověk si s ní stále neumí zcela poradit a každou sezónu něčím dokáže překvapit.
Většinou jde v první vlně chřipka A, po ní chřipka B. Onemocnění způsobované RS viry může chřipce předcházet nebo nastoupit až na konci epidemie. Známe dokonce i paralelní epidemické vlny, kdy ve svých maximech cirkulují společně chřipka A a RS virus,
vysvětluje Jiřincová, která pracuje v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
Poznat původce může jen laboratoř
Nakažení jen části členů jedné rodiny, byť chřipka patří mezi velmi infekční nemoci, přičítá odbornice takzvanému promoření
. Vliv má i očkování, byť proočkovanost je u nás tradičně nízká. Je to chyba, protože jde o závažné onemocnění, které může způsobovat i u mladých a zdravých lidí závažný průběh, ba i úmrtí. Jak rychle chřipkou dokážeme onemocnět, tak rychle na ni můžeme i zemřít,
dodává Helena Jiřincová s tím, že chřipka znamená ohrožení zejména pro těhotné ženy.
Kromě horeček, jež někdy dokáží odolat antipyretikům, může u některých pacientů vyvolat dechovou tíseň projevující se i promodráváním konečků prstů nebo dezorientací a mluvením z cesty, protože nedostatkem kyslíku trpí především mozek. Proto je nutné v takových případech nemocného ihned dopravit k lékaři nebo mu volat rychlou záchrannou službu.
Rozeznat bez laboratorních testů typ chřipky A/B, ale i jiné virové původce nemoci, není možné. Oba se ale liší v komplikacích. U chřipky B to bývá v ojedinělých případech třeba rhabdomyolýza, při níž hrozí poškození svalů a následně i ledvin. U chřipky A se více vyskytují zápaly plic. Jsou známé i případy neurologického onemocnění typu zánětu mozku či zápalu mozkových blan. Generalizovat ale závažné komplikace nelze, protože nastat mohou u obou chřipek.
Mykoplasmata na ústupu
Pacienty trápí ale i nemoci, které způsobují bakterie. Loni a letos jde o nebývalé počty nakažených černým kašlem (sérii textů o něm najdete zde) a zápaly plic mykoplasmového původu (o nich jsme psali více zde).
Zatímco černý kašel má aktuálně co do počtu infikovaných setrvalou křivku, počet mykoplasmových infekcí v současnosti podle Jiřincové už prudce klesá. Stejně tak vidí ve Státním zdravotním ústavu pokles celoročně se vyskytujících rhinovirů. Dominantní příčinou onemocnění se proto stávají chřipkové viry, které vytlačují SARS-CoV-2. U něj nastal vrchol epidemické vlny v září, přičemž většina onemocnění nevyžadovala návštěvu u praktického lékaře. U starších osob se incidence SARS-CoV-2 drží poslední dva měsíce přibližně na pětiprocentní úrovni v případech pozitivních detekcí respiračních patogenů,
dodává viroložka.
Covid má jinou sezónu než chřipka
Sezóna respiračních nemocí včetně chřipky může mít nástup už v polovině října a končit může v dubnu či první polovině května. Žádný přesný jízdní řád
viry, a tedy ani virózy ovšem nemají, proto může být každá sezóna respiračních nákaz jiná.
Podle Jiřincové se ukazuje, že původce covidu nemá shodnou sezónu jako třeba chřipka, což se zdůrazňuje zejména při pravidelném očkování, které mohou ostatně zájemci podstoupit i naráz.
Co vy a očkování proti chřipce?
Covid je sice respirační nákaza, do chřipkových epidemií se ale až tak netrefuje. Ostatně loni se řada pacientů s covidem potýkala už v srpnu, ale nákazy tímto virem lze zaznamenat celoročně, protože celoroční je také cirkulace původce covidu. Epidemické vlny jsou pak dány tím, že se rozšíří nová varianta, která umí uniknout protilátkové ochraně navozené předchozím onemocněním nebo vakcinací.
Podle Jiřincové není vyloučeno, že covid se nakonec ustálí jako nemoc typická pro respirační období. „Přinejmenším pro některé sezóny nás ale takto zatím neposlouchá a my neumíme predikovat, kdy která vlna přijde. To u chřipky ano. Tam už i víme, že v porovnání s dřívějšími lety se její sezóna posunuje a přichází později, až na přelomu prosince a ledna. Někdy ale může přijít dříve či později, prakticky vždy ovšem přichází v respirační sezóně,“ dodává Helena Jiřincová.
Při současném koktejlu onemocnění je třeba myslet na to, že na chřipku a další virózy nezabírají antibiotika. S odhalením dechových problémů pomůže domácí oxymetr.
Helena Jiřincová uvádí ještě jeden postřeh – nižší šance nakazit se chřipkou je tam, kde mají ventilované prostory, třeba klimatizací, protože je zajištěna pravidelná výměna vzduchu. Naopak šíření viru svědčí prostředí městské či jiné dopravy.
Jaký typ vakcín je aktuální
Pokud ale covid nepřichází ve stejných vlnách jako chřipka, kdy je tedy dobré se nechat očkovat? Podle Jiřincové poté, co je k dispozici nová verze vakcíny.
V případě vakcíny proti SARS-CoV-2 je sledováno, zda protilátky navozené vakcinací mají ještě schopnost vázat se na povrchové struktury viru. Pokud se virus vyvíjí tak, že umí unikat těmto protilátkám, je na základě doporučení mezinárodní komise určena nová varianta, případně nové varianty, které musí výrobci používat pro nové šarže vakcín. V současnosti se ve světě i v Česku distribuují vakcíny proti SARS-CoV-2 připravené proti variantám JN.1 nebo KP.2. Vakcínou označenou jako XBB.1.5 již nemá smysl očkovat.
U očkování pak lidé musí myslet na to, že ochrana vakcín přichází až zhruba 14 dnů po její aplikaci. To znamená, že první dva týdny vakcína naočkovaného plně neochrání.
U vakcín proti chřipce je podle viroložky také třeba upozornit na to, že chrání především před těžkým onemocněním, nikoli však přímo před onemocněním. Oproti jiným mají jiný způsob přípravy a nikdy neznamenají dlouhodobou ochranu, protože není možné připravit univerzální vakcínu, ale odborníci každoročně zkoumají, zda není třeba vyměnit chřipkové kmeny podle toho, jak se virus vyvíjí.
Odborná spolupráce:
Viroložka z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu.