„V mediálním prostoru se často skloňuje tematika porodního traumatu. Negativní zážitky při porodu mohou mít samozřejmě velký vliv na psychický stav žen, nejedná se ale o jedinou příčinu duševní nepohody po porodu – často se totiž opomíjejí faktory, které působí dlouhodobě a mají velmi výrazný vliv,“ popisuje Antonín Šebela, vedoucí Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ.
Průzkum poporodních traumat
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se na příčiny jejich duševní nepohody ptali žen mezi 18 a 45 lety v perinatálním období, tedy po dobu těhotenství do jednoho roku po porodu. Celkem podmínky účasti ve studii splnilo 188 respondentek, z nichž 53 procent kvůli svému psychickému stavu vyhledalo odbornou pomoc.
Ženy měly v internetovém dotazníku odpovědět deset otevřených otázek, které následně vědci analyzovali. Výsledky poté vědci shrnuli do článku, který byl publikovaný v odborném časopisu Journal of the American Psychiatric Nurses Association.
Složitý porod a potíže s kojením
Mezi nejčastěji zmiňované faktory duševní nepohody patří problémy spojené s těhotenstvím, porodem či kojením. Uvedlo je 35 procent žen. Některé kupříkladu musely rodit císařským řezem a těžko se s tím smiřovaly. „Podstoupila jsem císařský řez v celkové anestezii, což (k nepohodě) přispělo,“ uvedla jedna z dotazovaných žen. Jiná si pak vyčítala císaře, protože si připadala, jako „že nezvládla porodit přirozeně“.
Devatenáct procent respondentek uvedlo jako příčinu nepohody kojení. „Velmi často bylo zmiňováno kojení, a to navzdory faktu, že je uváděno jako protektivní faktor duševního zdraví a je známa celá řada jeho pozitivních aspektů jak pro matku, tak pro dítě. Nicméně některé ženy nemohou kojit přirozeně nebo jim kojení působí značné obtíže a bolesti. Kojení tedy není vždy ochranným faktorem, a pokud žena zažívá tyto problémy, může mít kojení potenciálně negativní dopad na její duševní zdraví, a v důsledku tak působit i na dítě. Negativní dopad problémů spojených s kojením na duševní zdraví ženy zhoršuje kritika, odsuzování a tlak okolí,“ vysvětluje Kristýna Hrdličková z NÚDZ.
Ženy byly kupříkladu ke kojení nuceny, přestože jim způsobovalo velké bolesti a samy necítily potřebu za každou cenu své dítě kojit. Jedna z nich dokonce zmínila lékaře s až „fanatickým prosazováním kojení, nucením kojit a nepřipouštěním žádné jiné možnosti“.
Samy a bez pomoci
Druhou z nejčastějších příčin psychické nepohody žen pak bylo chování jejich blízkého okolí. Zmínilo jej rovněž 35 procent z nich. 27 rodiček uvedlo, že jim chyběla podpora a porozumění partnera. Manžel jedné z nich byl například nespokojený s tím, že „nemá uvařené jídlo, přestože miliony žen prošly tím stejným“.
Někdy ani partner nebyl doma přítomný, případně s novopečenou maminkou dostatečně nekomunikoval. A když, tak od něj mohly zaznívat i nevhodné komentáře. „Začalo mi vadit, jak pozoruje štíhlé ženy a hodnotí herečky, jak jsou sexy,“ stálo v odpovědi.
Vypadáš hrozně, slyšela jedna z žen
Nedostatek podpory pak ženy mnohdy nedostávají ani od jiných lidí ze svého okolí. Spíše naopak. Najdou se i takoví, kteří si neodpustí nejrůznější, často velmi nevhodné a zraňující, průpovídky. Oslovené ženy se kupříkladu dočkaly i takovýchto slov: „Nedbáš o sebe. Vypadáš hrozně. Nemůžeš být tak líná. Těhotenství není nemoc.“ „Porod bolí, co jsi čekala? Všechny jsme to přežily, tak se dej dohromady a buď pro dítě v pohodě.“
A samostatnou kapitolou jsou pak nevyžádané rady a hlavně naprostý nedostatek pomoci novopečeným maminkám: „Všichni chtěli vozit kočárek, ale to jsem já nechtěla. Nikdo nenabídl pomoc s úklidem či vařením.“ „Připadala jsem si na všechno sama, nikdo mi nepomohl.“
Co dalšího rodičkám chybí?
Čtrnáct procent žen zmínilo také negativní chování zdravotníků a personálu v porodnicích. Popisovali jak nežádoucí zásahy při porodu, tak komentáře po něm, nebo izolace od novorozence.
Dále se na psychice žen podle výzkumu výrazně podepisuje také nedostatek spánku a vyčerpání či častý pláč miminka. Dále pak samota a sociální izolace, finanční nejistota, ale i zdravotní potíže či změny v rodinných vztazích.
„Výzkum ukázal, že je třeba se zaměřit více na to, aby ženy, které pociťují svůj porod jako náročný, měly možnost o této zkušenosti s někým mluvit, ideálně ihned v porodnici. Důležitým zjištěním také je, že nemalá část žen identifikovala jako spouštěče své psychické nepohody chování svých blízkých. Znalosti ze získaných dat tak potvrdily, že v ČR je nutná postupná cesta k integraci tělesné a psychosociální péče o ženy po porodu, tak jak to ostatně doporučuje i Světová zdravotnická organizace. Odpovědí na tento požadavek je například integrující program péče o psychosociální zdraví rodiček, který naše výzkumné centrum postupně zavádí ve spolupráci s českými a moravskými porodnicemi. Důležité je také odstranění stigmatu, které s duševními obtížemi v perinatálním období souvisí,“ uzavírá Antonín Šebela.
Jak ženám pomoci?
Pomoci ženě po porodu a zlepšit tak její duševní pohodu přitom nemusí být nijak zvlášť složité, někdy může stačit prostě jen naslouchat. „Je důležité uvědomit si, že duševní zdraví je také zdraví a že pocity a problémy, které ženy cítí, jsou skutečné. Často pomůže jenom vědomí, že žena má někoho, komu se může svěřit. Když se může bez předsudků vypovídat,“ přiblížila pro server Vitalia.cz jedna z autorek výzkumu, Kristýna Hrdličková z NÚDZ.
„Mateřství je v každém případě výzva a životní změna. Přesto je potřeba myslet na to, že žena nepřestává být kýmkoliv jiným než matkou. Jako významný faktor přispívající k duševním obtížím ženy uvádí sociální izolaci. A můžeme jít ženám naproti i vlastně v drobnostech: pomoct s péčí o dítě, o domácnost, zeptat se, jak se má, dopřát jí čas i sama pro sebe, pro koníčky nebo na přátele,“ dodala.
Poporodní blues potká až 80 procent žen
Že se žena dostane po porodu do psychických problémů, není nic neobvyklého. Duševní potíže, nejčastěji ve formě depresí nebo úzkostí, potkají jednu z pěti žen, krátkodobé zhoršení nálady ale popisuje až 80 procent novopečených matek, uvádí organizace Úsměv mámy, která právě ženám s psychickými problémy během perinatálního období pomáhá.
Velkou roli v psychice přitom hrají hormony. Pár dní po porodu se u žen často objeví tzv. poporodní blues, které většinou vymizí do 14 dnů. „Je to stav, který může čerstvou maminku zaskočit, ale je třeba mít na paměti, že je to stav běžný, a hlavně dočasný,“ uklidňuje Úsměv mámy.
Jak se u vás projevily hormonální změny po porodu?
„Kromě hormonů má vliv také vyčerpání z porodu nebo dopad nové životní situace, kdy si naplno uvědomujeme, že je tu s námi nový člen rodiny. Jedná se o často nevysvětlitelné změny nálady, přecitlivělost, v jednu chvíli radost a dojetí, v druhou úzkost a obava, jak péči zvládnu. Pokud však problémy přetrvávají více než 14 dní, skleslá nálada se objevuje po většinu času a nedá se ničím odklonit, je vhodné vyhledat pomoc,“ uvedla Hrdličková.
Odbornou pomoc by ženy měly vyhledat vždy, kdy se u nich objeví myšlenky na sebevraždu nebo že by mohla ublížit sobě nebo svému dítěti. A přitom vůbec nemusí nic plánovat, stačí, když se jedná o obtěžující myšlenky.
„Klíčový je také spánek: pokud žena nedokáže spát, ani když tu možnost má, může to být příznak vážnějších obtíží,“ dodala vědkyně.
Jaké jsou příznaky poporodní deprese?
Poporodní depresí trpí zhruba 10 až 15 procent žen. „Bývá často vykládána jako velký smutek a negativní myšlenky. Projevuje se ale také nepříjemným prázdnem, nezájmem, apatií, lhostejností. Často ji ženy popisují jako ‚neschopnost se radovat‘. Prázdno a nezájem doprovází i velká tělesná únava, bolest a tíha celého těla. Nedílnou součástí je i nechuť k jídlu a lhostejnost k věcem, které jsme měly rády,“ uvádí Úsměv mámy ve svých materiálech.
Hrdličková dodává další projevy: ztráta zájmu o aktivity, které dříve byly vnímány jako příjemné, snížené sebevědomí a sebedůvěra, pocity viny i z drobných událostí až pocity bezcennosti, myšlenky na sebevraždu, citelné zpomalení v pohybu, mimice, gestikulaci i v myšlení (pocit, jako by svět byl „za mlhou“), agitovanost, neklid, nepokoj, podrážděnost, problémy se spánkem: nespavost a časné ranní probouzení, nebo naopak nadměrná spavost, ale bez pocitu odpočinutí a ztráta libida.
Žena s poporodní depresí by měla vyhledat odbornou pomoc. „Léčba deprese se zpravidla skládá z kombinace technik, které může žena provádět sama, psychoterapie a případně farmakologické léčby. Přístup ke klientovi je vždy zcela individuální. Záleží na jeho aktuální situaci a možnostech a na vážnosti symptomů nebo na předchozí historii duševního onemocnění,“ přiblížila Kristýna Hrdličková.
Nadměrný strach značí poporodní úzkost
Nepříjemné a nevysvětlitelné obavy a nadměrný strach z různých věcí doprovázejí poporodní úzkost. Žena na sobě může pozorovat také silné tělesné reakce, jako jsou bušení srdce, pocení, třes celého těla, pocity na omdlení či ztrátu dechu.
Podle materiálů Úsměvu mámy se mohou úzkosti projevovat také jako panická ataka či obsedantně kompulzivní porucha.
Psychóza vyžaduje i hospitalizaci
Velice závažná je pak poporodní psychóza. Ta se vyskytuje jen zhruba u dvou žen po porodu z tisíce. „Projevuje se zpočátku nejčastěji nespavostí, extrémně nadnesenou náladou a zvláštními představami a prožitky. Později se mohou objevit i halucinace a bludy,“ píše Úsměv mámy.
Matku s poporodní psychózou většinou musí lékaři hospitalizovat a musí podstupovat medikamentózní léčbu. „Mnohem častěji než samotná psychóza se u maminek vyskytuje strach z psychózy, kdy se ženy bojí, že v pominutí mysli udělají něco, co je děsí,“ uzavírá Úsměv mámy.
Praktické rady pro novopečené matky
1. Každá hodina spánku se počítá
Spěte, kde a kdy se dá, počítá se každá půlhodinka.
2. Nechte si vyvářet
Nechte si uvařit, využijte dovoz jídla nebo například školní jídelnu, která vaří i pro veřejnost.
3. Mazlete se
Přitiskněte se k miminku a vyšlete tělu signál, aby vyplavovalo oxytocin. Ten snižuje úzkost a stres a je skvělým přirozeným prostředkem proti poporodní depresi.
4. Myslet na sebe není hřích
Nemusíte nést celou zodpovědnost sama. Plánujte si chvilky jen pro sebe, udržte si spojení se svým starým životem, buďte aspoň trošku sobecká.
5. Pěstujte si koníčka
Ať už ráda pletete, čtete, meditujete nebo boxujete, zkuste si alespoň malou chvilku na svou oblíbenou činnost vyšetřit. Připomenete si tak, že se váš život neotočil vzhůru nohama, jen se prostě změnil.
6. Čerpejte energii ze slunce
Slunce stimuluje v těle tvorbu vitaminu D, který je užitečným pomocníkem v boji s depresí. Světlo navíc snižuje produkci melatoninu, což působí na zlepšení nálady a zvýšení energie.
7. Dejte si do těla
Pro každého existuje ideální pohyb, který mu zlepší náladu. Může to být běh, ale klidně i jen procházka v lese.
8. Vypněte se
Zalezte si do nejodlehlejšího kouta, zavřete oči, několikrát se zhluboka nadechněte a odpoutejte se od celého vesmíru.
9. Mezi svými
Je velká šance, že ve svém okolí najdete maminku, která je na tom podobně. A ve dvou se to lépe táhne.
10. Všechno sama zvládnout nemusíte
Péče o miminko je 24hodinová šichta, maminky si tak zaslouží každou pomoc, která se jim nabízí. I kdyby si o ni měly říct.
Zdroj: Úsměv mámy
ČLÁNKY DO MAILU