Celková kondice, setkání s nakaženým klíštětem nebo schopnost viru vyvolat onemocnění. To jsou příklady toho, co ovlivňuje, zda někdo onemocní klíšťovou encefalitidou. Patří k nim i naše genetická výbava. Evropští vědci, včetně těch z Česka, našli a doložili změnu v DNA, jež napomáhá propuknutí nemoci.
Existuje jedna konkrétní záměna DNA, kterou jakmile máte, předurčuje vás k tomu, že s vyšší pravděpodobností budete náchylnější ke klíšťové encefalitidě. Navíc pokud jí onemocníte, bude mít s vyšší pravděpodobností těžší průběh,
říká virolog Daniel Růžek, jenž působí v Biologickém centru Akademie věd, na Masarykově univerzitě nebo Výzkumném ústavu veterinárního lékařství.
DNA jako abeceda
Proč hovoří Daniel Růžek v souvislosti s DNA o písmenkách? Protože genetická informace je vlastně taková abeceda ze čtyř písmen,
vysvětluje. Je tvořena řetízky čtyř písmen, jež se v různém sledu opakují. Konkrétně A, G, C a T. Písmena označují názvy bází tzv. nukleotidů (adenin, guanin, cytosin, thymin). Nukleotidy určují pořadí aminokyselin v proteinu – vždy tři písmenka za sebou předurčují kód pro jednu aminokyselinu.
Zmiňovanou záměnu DNA popsali vědci v rámci desetileté evropské studie, na které pracovali i odborníci z ČR včetně týmu Daniela Růžka. Výzkumu klíšťové encefalitidy i samotného parazita se věnuje už řadu let a mimo jiné byl oceněn za identifikování několika skupin látek účinných proti viru, jenž způsobuje toto onemocnění.
V případě záměny DNA je o velmi nepatrnou odchylku. Pohledem virologa či genetika o záměnu jednoho písmene na úrovni jedné z aminokyselin. Aminokyseliny jsou strukturními složkami proteinů, tedy bílkovin. Bílkoviny pak mají v organismu různé úlohy – třeba stavební, strukturní nebo funkční.
Jak konkrétně záměna vypadá a kterého písmene se týká, profesor Růžek zatím neupřesňuje, protože výsledky evropské studie dosud nebyly publikovány v odborném tisku. Vědecká i širší veřejnost se proto o nich teprve budou oficiálně dozvídat.
Objev by mohl usnadnit léčbu
Objev evropských vědců zatím sice neopustil laboratoře, má ale potenciál pomáhat. Je možné, že DNA testy za pár let zužitkují infektologové při léčbě pacientů nakažených právě klíšťovou encefalitidou. Očekáváme, že nám to umožní dovyšetřit je tak, abychom věděli, zda mají, či nemají zvýšené riziko těžkého průběhu nemoci,
říká Aleš Chrdle, místopředseda odborné Společnosti infekčního lékařství a primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. S Danielem Růžkem spolupracuje, protože výzkum onemocnění pokračuje, byť nyní již pouze na tuzemské, nikoliv evropské úrovni. Pacienti z českobudějovického Infekčního oddělení proto mají možnost se do výzkumu zapojit, což podle primáře vítají, protože chtějí pomoci jiným.
Jen v českobudějovické nemocnici, jež se nachází v kraji s nejvyšším počtem tuzemských nákaz, za rok hospitalizují 70 až 100 pacientů s klíšťovou encefalitidou. Dnes ovšem lékaři nedokáží odhadnout, koho z nich nemoc potrápí zásadně a kdo jí nakonec projde spíše s lehčím průběhem. Genetické testy by to mohly za pár let změnit. Pokud bychom to věděli, léčbu bychom tomu přizpůsobili,
vysvětluje Aleš Chrdle. Ostatně objevy na poli genetiky by mohly posunout i samotné způsoby léčby.
K tomu je ale zatím ještě dlouhá cesta. Výsledek výzkumu nám přinesl jednu odpověď, ale minimálně další dvě otázky: Jak moc se na tuto metodu budeme moci spolehnout? Jak moc léčbu budeme moci ovlivnit?,
podotýká primář Chrdle s tím, že jasno bude za několik let.
Počty nákaz klíšťovkou v ČR
Rok – počet nákaz
2014 – 410
2015 – 355
2016 – 565
2017 – 687
2018 – 715
2019 – 774
2020 – 856
2021 – 594
2022 – 710
2023 – 509
Zdroj: SZÚ
Průběh infekce ovlivňuje i fyzická zátěž
Ke screeningu, tedy plošnému DNA testování zaměřeného na klíšťovou encefalitidu, aktuální zjištění vědců zcela jistě nepovede. Výsledek testu by nedal odpověď na to, koho se onemocnění bude s jistotou týkat. Ani nezodpoví otázku, zda pro některé zájemce o očkování má vakcinace větší benefit než pro jiné.
Samotná záměna na úrovni báze nukleotidů totiž nezaručuje, že člověk klíšťovou encefalitidou onemocní. Roli hraje řada jiných, různorodých okolností, a to jak na straně klíštěte a viru, tak na straně člověka. Záleží na tom, zda je klíště infikované, zda virus má dostatečnou schopnost vyvolat onemocnění, nebo na tom, v jaké kondici je organismus hostitele.
Jak se chránit před klíštětem
Ochrana před onemocněním je stále stejná – v případě klíšťové encefalitidy je to očkování, pak platí také obecná rada používat repelent (nikoliv repelentní náramky, ty nefungují), nosit do porostů dlouhé světlé kalhoty, triko či mikinu s dlouhými rukávy, po příchodu z přírody se prohlédnout a oblečení vyprat či vyvěsit venku pro případ, že by klíště ještě nebylo přisáté. Pokud přisáté je, je nutné jej co nejdříve odstranit.
Na tom, zda průběh onemocnění bude mírnější, nebo závažný, se podepisuje nejspíše také fyzická zátěž mezi dvěma fázemi klíšťové encefalitidy. Máme zkušenosti, že když se pacienti po odeznění první fáze nemoci hodně fyzicky přetíží, třeba vyběhnou kopec, naštípou dříví, složí uhlí nebo zaběhnou maraton, tak mohou mít těžší průběhy. Spolehlivě to ale změřit nedokážeme,
podotýká Aleš Chrdle.
V průběhu bezpříznakové fáze virus nikam z organismu nemizí, naopak, onemocnění pokračuje, jen není dočasně provázeno příznaky. Pokud tělo v tomto období projde zvlášť náročnou zátěží, oslabí se jeho obranné mechanismy, čehož podle Daniela Růžka patogen využije ve svůj prospěch.
První fáze klíšťové encefalitidy se ohlásí podobně jako chřipka. Provází ji třeba zvýšená teplota, únava, bolesti svalů, bolesti v krku, zvracení. Po ní následuje zhruba týden klidu a pak u některých pacientů následně onemocnění přechází do závažné, neurologické fáze. Ta se vyznačuje úpornými bolestmi hlavy a zánětem postihujícím mozek nebo míchu. Pacienti tedy končí v nemocnici třeba s meningitidou nebo myelitidou.
Očkovali jste se, nebo se letos necháte očkovat proti klíšťové encefalitidě?
Doba přisátí nehraje až tak velkou roli
Existují přitom i faktory, které roli nehrají. Na první pohled možná překvapivě to jsou u encefalitidy místo přisátí a do určité míry i doba, po kterou klíště krev saje.
Pokud klíště vytáhnete do několika hodin, je velmi nízké riziko nákazy boreliózou. U encefalitidy to ale spolehlivě neplatí. U boreliózy musí bakterie v rámci těla klíštěte nejprve migrovat do slinných žláz, aby se pak přenesly spolu se slinami, zatímco virus způsobující klíšťovou encefalitidu už v těch žlázách je. Jakmile se tedy klíště přisaje, začne plivat sliny a s nimi ihned i virus. Pak už se ale délkou sání zvyšuje množství viru, které do organismu pronikne,
vysvětluje Daniel Růžek.
Místo přisátí nehraje roli proto, že klíšťovka začíná tím, že se virus pomnoží v podkoží, pak putuje do spádové lymfatické uzliny a přes lymfu putuje do krve. Z tohoto pohledu žádný význam místo přisátí nemá. Na druhou stranu ovšem může předurčovat, jak brzy na klíště přijdeme,
říká Daniel Růžek. Samozřejmě platí přímá úměra, že čím déle klíště saje, tím více viru se přenese do organismu hostitele,
podotýká virolog.
Výzkum týmu profesora Růžka musí občas probíhat v ochranných oblecích. Přece jen je předmětem zkoumání virus.
Jak se encefalitida zjišťuje a jak léčí
Klíšťovou encefalitidu lékaři diagnostikují vždy několika způsoby. První indicií je popis potíží ze strany nemocného, po něm následují klinická, tedy neurologická a fyzikální vyšetření, vyšetření krve na protilátky a vždy také vyšetření mozkomíšního moku, v němž se ukáže případně zvýšené množství bílkoviny a zvýšený počet bílých krvinek, což značí zánět mozkových plen a mozku.
U nemocných je typická ztuhlá šíje (nedokážou dát bradu k hrudníku), třes předpažených rukou nebo třes víček a ztráta rovnováhy při zavřených očích. Někteří pacienti vůbec nezvednou ruku či nedokážou stát na nohách.
Galerie: Vývojová stadia klíšťat
Klíšťová encefalitida patří k léčitelným a vyléčitelným onemocněním, byť někdy s trvalými následky. Na rozdíl od boreliózy způsobené bakteriemi ale lékaři při ní neusmrtí či neovlivní přímo virus. Umíme ale upravit a léčit zánětlivou reakci organismu. Ta bývá přemrštěná a může vést třeba k otoku mozku, který dokážeme zvládnout,
podotýká infektolog.
Větší šanci na plné uzdravení má pacient, u kterého léčba začne včas, třeba již v první fázi onemocnění připomínající chřipku. Ve chvíli, kdy se ten stav zhorší natolik, že potřebuje nemocniční péči, není dobré ji odkládat. V první fázi, provázené nespecifickými příznaky, je ale jedno, zda se léčí doma, nebo v nemocnici, protože v této fází nejsme schopni ovlivnit další průběh a můžeme jen podat léky proti bolesti či horečce. Ty si ovšem pacient může vzít i doma,
popisuje Aleš Chrdle.
Přesto lékaři spolu s vědci pracují na tom, aby klíšťovou encefalitidu mohli objevit co nejdříve, tedy ideálně již v její první fázi. Je to důležité pro pochopení toho, proč u některých lidí zůstává pouze u této první fáze a u jiných se onemocnění překlopí do závažného stavu. Lékaři by s pomocí rychlého určení diagnózy hned v počátcích také dokázali doložit či vyvrátit, zda skutečně nadměrná fyzická zátěž vede k těžšímu průběhu nemoci.
Jak se onemocnění projevuje
U většiny pacientů se dostaví vyčerpávající horečky, velmi silné bolesti hlavy, neschopnost se soustředit a spát, zvracení, nechutenství a celková slabost. Asi třetina pacientů má poruchu myšlení. Čtvrtina až šestina je ochrnutá, které u jednotek procent znamená, že pacient už se nikdy nevrátí do života. Jedno až dvě procenta pacientů s klíšťovou encefalitidou umírá,
popisuje místopředseda infektologické společnosti Aleš Chrdle.
Akutní fáze onemocnění trvá dva až čtyř týdny. Část pacientů ji stráví na nemocničním lůžku, odkud odchází buď domů, do rehabilitačního ústavu, nebo do následné zdravotní péče.
U mladých pacientů, kteří netrpí dalšími přidruženými nemocemi, trvá návrat do práce, když jde léčba dobře, šest týdnů až tři měsíce. Pokud je průběh nemoci těžší, do života se vrací po půl roce. I tak nám ale zhruba třetina pacientů při kontrolách říká, že se necítí stejně jako před nemocí. Nevrátí se tedy do stejného pocitu zdraví jako před klíšťovou encefalitidou,
popisuje zkušenosti z ambulance Aleš Chrdle. Pacienti mají zhoršenou paměť, soustředění nebo koordinaci pohybů.
Kdo má očkování bezplatné
Cesta, jak se před nemocí účinně chránit, podle Daniela Růžka i Aleše Chrdleho nevede přes DNA testy, ale jednoznačně přes očkování. Lidé nad 50 let jej mají od roku 2022 plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, a to včetně přeočkování.
S očkováním proti klíšťové encefalitidě se doporučuje začít v chladných měsících, kdy klíšťata ještě nejsou aktivní. Základní očkování se skládá ze tří dávek podaných ve standardním, anebo zrychleném schématu.
Standardně následuje druhá dávka vakcíny po 1–3 měsících od podání dávky první, třetí pak s odstupem 5–12 měsíců po dávce druhé. Při zrychleném schématu může být druhá dávka podána za dva týdny po první dávce.
Zdroj: VZP, tisková zpráva Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě stále roste
Je to velmi dobře snášená vakcína s vysokou účinností i bezpečností. Má tu nepříjemnost, že se musí opakovat po pěti letech. Ale i když to nestihnete, dá se vždy doočkovat dodatečně,
podotýká Aleš Chrdle. Podle něj by vakcinaci měli podstoupit zejména ti, kteří chodí do lesa. Obzvláště v jižních Čechách, na Vysočině a na severní Moravě. Jak se ale nedávno potvrdilo, infikovaná klíšťata jsou také v městských parcích.
Vědci i lékaři doufají, že v budoucnu bude onemocnění řešitelné i léčbou cílenou přímo na virus. Pomohlo by to totiž i těm, kteří se očkovat nemohou, i kdyby chtěli.
Odborná spolupráce
MUDr. Aleš Chrdle
Místopředseda Společnosti infekčního lékařství, primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.
prof. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.
Virolog působící v Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR, Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy University a Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, kde je vedoucím oddělení virologie.
ČLÁNKY DO MAILU