Co je heřmánek
Heřmánek (Matricaria) je název rodu kvetoucích bylin z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), které jsou mezi lidmi známé především pro své léčivé účinky. Kromě použití v lidovém léčitelství jsou tyto bylinky široce využívány také v parfumerii, kosmetice a aromaterapii. Vzhledem ke svým prospěšným vlastnostem, o které se zajímá farmaceutický průmysl, má přitom heřmánek velkou ekonomickou hodnotu a je v evropských zemích velmi žádaný.
Rostliny heřmánku jsou buď jednoleté, nebo ozimé. Vyrůstají z dlouhého kořene a mají střídavé, jemně členité, dvakrát až třikrát peřenosečné listy s četnými čárkovitými úkrojky. Květenství je na olistěných stoncích a lodyha je vzpřímená a silně rozvětvená. Květy jsou umístěny odděleně, mají průměr 10–30 mm, jsou stopkaté a heterogamní. [1, 2, 3]
Které druhy heřmánku rostou v ČR
Byliny rodu Matricaria jsou rozšířeny především v Evropě, Malé Asii, na Blízkém východě a v Jižní Americe, nicméně některé druhy se v menší míře objevují také v Africe, Severní Americe nebo v Austrálii. Tento rod zahrnuje poměrně velké množství různých druhů, v České republice se však můžete setkat pouze se dvěma z nich, a to s heřmánkem pravým (Matricaria recutita nebo Matricaria chamomilla) a heřmánkem terčovitým (Matricaria discoidea). [4, 5]
Heřmánek pravý
Matricaria chamomilla neboli heřmánek pravý (slovensky rumanček pravý) je jednoletá 10 až 50 cm vysoká bylina se vzpřímenou, rozvětvenou a lysou lodyhou. Její listy tvoří špičaté, ani ne půl milimetru široké úkrojky, které jsou přisedlé a střídavé. Květy heřmánku mají zlatožlutou korunu a bílé 6–9 mm dlouhé a zhruba 3 mm široké jazykovité okvětní lístky.
Tato bylina roste obvykle na polích a úhorech, ale také ji často najdete podél cest nebo na rumištích. Vyskytuje se v nížinách i v podhůří a vyžaduje slunečné stanoviště s hlinitou nebo písčitohlinitou půdou, která je dostatečně zásobena živinami a vápnem. Heřmánek je možné pěstovat na zahradě jako užitkovou nebo okrasnou bylinu. Zároveň se využívá také jako doběrná plodina v zemědělství, kde se nejčastěji vysévá po obilninách.
Heřmánek se v zemědělství sklízí v době technické zralosti. To znamená zhruba tři až pět dní po rozkvětu rostliny. Sklizeň probíhá vždy za suchého počasí a provádí se buď ručně za využití česacích hřebenů, nebo na velkých pozemcích pomocí sklízečky. Sklizené byliny se následně uloží do lísek a zhruba dva týdny se suší. Pokud je heřmánek sklízen strojově, je potřeba jej ještě vytřídit, což se obvykle provádí pomocí speciální třídičky. [6, 7, 8]
Heřmánek terčovitý
Druhým zástupcem rodu Matricaria v České republice je heřmánek terčovitý neboli Matricaria discoidea (slovensky rumanček diskovitý). Jedná se také o jednoletku, která je silně aromatická a voní podobně jako heřmánek pravý, kterému je blízce příbuzná. Oproti němu je však o něco menší. Dorůstá výšky od 5 do 40 cm, zato je statnější, má tlustší lodyhu a hustší vzrůst.
Léčíte se doma bylinkami?
Heřmánek terčovitý je rozvětvený nejvíce v horní části rostliny. Jeho lodyha je lysá a listy jsou střídavé, dvakrát až třikrát peřenosečné, špičaté a široké 0,5–1 mm. Úbory jsou složené z pravidelných, oboupohlavných, terčovitých kvítků a jejich průměr je 5–8 mm. Koruna je na rozdíl od heřmánku pravého žlutozelená a paprskující květy nejsou vyvinuty.
Rostlina je v České republice velice hojná. Objevuje se u cest, na pěšinkách, u silnic a na dalších pustých místech od nížin do podhůří. Pochází původně z východní Asie, ale v současnosti je již rozšířená po celé Evropě. Účinky heřmánku terčovitého jsou prakticky stejné jako u heřmánku pravého, přesto je ale k lékařským účelům využíván o poznání méně. [9, 10, 11]
S čím se dá heřmánek zaměnit
Nejčastěji je heřmánek v České republice zaměňován za rostliny, které jsou mu vzhledově nejvíce podobné, a těmi jsou rmen a heřmánkovec. Jediné, co však mají tyto byliny společné, je to, že spadají do stejné čeledi a některé mohou mít také léčivé účinky. Heřmánkovec se od heřmánku liší zejména tvarem nažek, květního lůžka, jazykovitých květů a listů. Na rozdíl od heřmánku a rmenu se však nejedná o bylinu využívanou v přírodním léčitelství ani v kosmetice.
Druhá rostlina podobná heřmánku je rmen, který je někdy nesprávně označován jako heřmánek římský. Lidé jsou proto často zmateni nejen jeho vzhledem, ale také právě názvem, který může v mnohých vyvolat pocit, že se jedná o heřmánek pravý. Rmen sličný je sice také léčivka, ale využívá se pro jiné účely, jako je například léčba žloutenky nebo tlumení migrén. Vedle něj pak stojí ještě rmen rolní, který je považován pouze za plevel.
Rozdíl mezi heřmánkem a rmenem pak spočívá především v charakteristické vůni a tvaru květního lůžka. Rmen oproti heřmánku, který má medovo-květinové aroma, voní spíše kořeněně. Jeho květní lůžko navíc není vyklenuté a duté. Pokud byste tyto byliny zaměnili a omylem si z rmenu udělali čaj, nemusíte se naštěstí ničeho obávat, nejedná se totiž o jedovatou rostlinu. [12, 13, 14]
Jaké má heřmánek účinky
Účinky heřmánku byly známy již ve starověkém Římě a antickém Řecku. Anglosasové jej dokonce považovali za jednu z devíti posvátných bylin, které Bůh daroval člověku. Také v dnešní době patří díky svým známým účinným látkám mezi bylinky, které se hojně využívají v lidovém léčitelství, a to nejen v České republice, ale po celém světě.
Heřmánek pravý je univerzální léčivka, která pozitivně působí na celou řadu nemocí a zdravotních neduhů. Nejčastěji ji lidé v domácnostech používají v podobě výluhu. Pokud vás zajímá, jaké má heřmánkový čaj účinky, pak je to především tlumení zažívacích a střevních potíží, bolestí břicha nebo nadýmání.
Kromě toho, že heřmánek podporuje správné zažívání, má také dobré antiseptické a protizánětlivé účinky. Přípravky z této bylinky jsou užívány jak vnitřně, tak zevně, a to v podobě různých tinktur, olejů, balzámů, mastí a krémů. Heřmánek se proto kromě přírodní medicíny těší velké oblibě také v kosmetickém průmyslu.
Co se týče účinných látek, extrakt z heřmánku obsahuje 1,2 % apigeninu, který stimuluje syntézu kyseliny hyaluronové (HA) zlepšující schopnost vázat vlhkost. Dále jsou v něm obsaženy proteiny filagrin a loricrin zvyšující bariérovou funkci kůže a přirozené antimikrobiální peptidy chránící pokožku před infekcemi. Navíc se v něm nachází quercetin, což je bioaktivní polyfenol s antioxidačními a protizánětlivými účinky. Ten zklidňuje záněty zprostředkované UV zářením a zabraňuje degradaci kolagenu.
Aby ale nebyla řeč jen o pozitivních účincích, heřmánek má také své negativní stránky. Stejně jako u jiných léčivých bylin se může i v případě heřmánku objevit alergie. Zároveň mohou nastat zdravotní komplikace, pokud je kombinován s určitými typy léčiv. Proto by pacienti, kteří užívají nějakou medikaci, měli konzumaci heřmánku konzultovat se svým lékařem. [15, 16, 17, 18]
Využití heřmánku v lidovém léčitelství
V České republice existuje asi jen málo lidí, kteří by někdy nezkusili heřmánkový čaj. Využití této rostliny v rámci léčebných procedur je však mnohem pestřejší. Odvar z heřmánku pravého slouží například k uvolnění dýchacích cest. Zejména v době chřipkových epidemií se proto vyplatí mít sušenou bylinku doma. V případě ucpaného nosu pomůže inhalace heřmánku nejen uvolnit dutiny, ale také je hezky pročistí.
Jaký produkt z heřmánku doma používáte?
Při zánětech pohlavních orgánů, hemoroidech nebo v případě ekzémů či poranění v oblasti konečníku se v alternativní medicíně používá sedací koupel z heřmánku nebo heřmánkový obklad, který působí jako přírodní dezinfekce. Tyto koupele navíc ocení také ženy, které trpí na bolestivou menstruaci, záněty močových cest nebo potřebují menstruaci vyvolat.
V případě, že vás trápí záněty v dutině ústní nebo bolesti zubů a dásní, může vám pomoci heřmánková tinktura v podobě kloktadla. Je však potřeba brát na zřetel, že se jedná o přírodní terapii, jejímž účelem není nahradit lékařskou péči. Pakliže se vaše zdravotní potíže nezlepšují, měli byste vyhledat lékařskou pomoc. [19, 20, 21]
Využití heřmánku v kosmetice
Vzhledem k dezinfekčním, zklidňujícím a regeneračním účinkům je heřmánek často přidáván do kosmetických produktů. Heřmánková koupel nebo heřmánková voda pomáhá zklidnit podrážděnou pokožku a může také podpořit léčbu atopického ekzému. Pozitivní účinky má i heřmánkový šampon, který vyhledávají osoby s citlivou pokožkou hlavy.
Kromě léčiv, doplňků stravy a kosmetických přípravků se heřmánek přidává také do vonných svíček a vosků, a to z toho důvodu, že obsahuje intenzivní vonné silice. Příjemná heřmánková vůně tlumí stres, vyvolává pozitivní náladu a celkově pomáhá zklidnit mysl. Díky tomu má tato bylinka své čestné místo také v aromaterapii. [22, 23]
Heřmánková mast: recept
Heřmánková mast nebo heřmánkový olej, kterým je možné potírat drobné ranky a oděrky pro rychlejší hojení, se dá velice jednoduše vyrobit doma. V zásadě k tomu stačí pouhé dvě ingredience. První z nich jsou sušené květy heřmánku pravého a druhou nějaký kvalitní rostlinný olej nebo živočišný tuk. Obvykle se přitom k výrobě heřmánkové mastičky používá kombinace více tuků pro docílení lepší konzistence, nebo se přidává včelí vosk. Do mastičky lze pak samozřejmě přimíchat ještě další bylinky podle vašich potřeb.
Recept na heřmánkovou mast s měsíčkem lékařským:
- ½ šálku sušených květů heřmánku,
- ½ šálku sušených květů měsíčku,
- ½ šálku extra panenského kokosového oleje,
- 1 šálek extra panenského olivového oleje,
- ⅕ šálku včelího vosku (volitelné).
Sušené květy heřmánku a měsíčku smícháte s extra panenským olivovým olejem a nalijete do nádoby, kterou je možné vložit do trouby. Nádobu umístíte na horní mřížku v troubě, kterou nastavíte zhruba na 180 °C. Dvířka trouby přitom nechejte mírně pootevřená. Ve chvíli, kdy je trouba předehřátá, teplotu vypnete, zavřete dveře trouby a necháte směs odpočívat po dobu minimálně tří hodin.
Po třech hodinách květy přecedíte přes plátýnko nebo jemné sítko. Ve vodní lázni rozpustíte včelí vosk v oleji, který jste přecedili. Důkladně vše promícháte, aby se ingredience spojily. Poté nádobu se směsí vyjmete a necháte vychladnout na žáruvzdorném povrchu. Mast začne téměř okamžitě tuhnout a zhruba po hodině tuhnutí bude hotová. [23, 24]
Heřmánek v těhotenství
Lékaři obecně doporučují omezit spotřebu bylinných čajů během těhotenství. V případě heřmánku to platí dvojnásob, neboť obsahuje protizánětlivé látky. Už jen fakt, že se k vyvolání menstruace heřmánek v lidovém léčitelství často používá, by vám mohl napovědět, že není dobrý nápad užívat ho, když jste v očekávání.
Samozřejmě záleží vždy na více faktorech a anamnéze těhotné ženy. V každém případě by nastávající maminka měla konzumaci heřmánkového čaje či jiných doplňků obsahujících tuto bylinu konzultovat se lékařem. V některých případech může být doporučeno pouze omezit jeho množství, někdy vám však doktor užívání heřmánku zcela zakáže.
Podle některých zahraničních studií bylo dokonce prokázáno, že pravidelná konzumace heřmánku během třetího trimestru je spojena s vyšším rizikem předčasného porodu a nižší porodní hmotností. Heřmánek se navíc řadí mezi alergeny. Pokud matka prodělá v těhotenství alergickou reakci na heřmánek, není vyloučen vznik budoucí alergie na tuto bylinu také u dítěte. [25, 26, 27]
Heřmánek: pěstování na zahradě i doma
Pěstování heřmánku je možné přímo na záhoně i v květináči třeba na balkoně. Semena této byliny se vysévají v dubnu na slunné stanoviště. Pokud je vysejete příliš hustě, je potřeba je následně protrhat, a to zhruba na vzdálenost 20 cm. Aby měl heřmánek hodně květů, je dobré ho každé dva týdny přihnojovat. Rostlina zároveň nesnáší kyselé vlhké půdy a přílišnou zálivku. Zalévejte ji tedy pravidelně, ale s mírou.
Květy heřmánku pravého se sbírají a suší pro další zpracování v kuchyni nebo k lékařským účelům. Jejich sběr probíhá v období od května nebo od června do září. Sběr probíhá ideálně dopoledne za suchého počasí. Květy musí být rozkvetlé, což poznáte tak, že okvětní lístky jsou rozprostřeny rovně kolem středu květu (nejsou svěšené).
Trhání květů je selektivní proces, protože na rostlinách se objevují květy ve všech fázích (tzn. poupata, polootevřená poupata a květy ve všech fázích květu). Květiny ve fázi téměř plného květu poskytují nejlepší kvalitu produktu. Sbírat je ale samozřejmě možné také stonky a listy. [28, 29]
Zdroje: jcu.cz, botany.cz, sciencedirect.com, pladias.cz, atopicdermatitis.net, healthline.com, nih.gov, bylinkyprovsechny.cz, efloras.org, verywellhealth.com, mdpi.com, inci.guide
ČLÁNKY DO MAILU